Ještě jsem nikdy nežádala o grant, ale domnívám se, že právě nastal čas. Ukazuje se totiž, že kapitalismus se svými dogmaty o nabídce a poptávce a neviditelné ruce trhu nefunguje. Nejen ve světovém měřítku, ale ani v České republice. Je to způsobeno jistě mnoha faktory, zejména pak tím, že se rozhodovací procesy soustředí tam, kde je kapitál, ale určitě v tom bude hrát roli i skutečnost, že spotřebitelé pro samé existenční starosti se zaměstnáním, dluhy, exekutory a podobně nemají čas a energii se jako správní spotřebitelé chovat.

Vezměte si třeba takové hračky pro děti, které se mnohdy, byť je zakoupíme za poměrně velké peníze, ukáží hned po rozbalení jako nefunkční nebo se ve velmi krátké době rozbijí, protože jsou vyrobeny už z předem unaveného materiálu. Rodič dojat slzami svých dětí běží do obchodu reklamovat a pak rodina čeká měsíc, než jim hračku blahoskonně vymění. Toto je nutné opakovat několikrát, než se ukáže, že to nebyl nedostatek konkrétního výrobku, ale jakási chyba ve výrobě, a v obchodě vám vrátí peníze.

Kdo má ale energii na to, aby opakovaně uschovával všechny účty, jezdil do obchodu a pak hlídal termíny, ve kterých se hračky vrací? Tyto problémy se bohužel netýkají pouze hraček, jen jsou v tomto případě nejvíc bolestivé. Porouchaný spotřebič nepůsobí tolik neštěstí jako nefunkční dárek malému dítěti k vánocům. A navíc se nelze ubránit dojmu, že obchodníci postupují způsobem, který má zákazníky od kverulantského trvání na svých spotřebitelských právech co nejvíce odradit.

Nebo při návštěvě restaurace dostanete chuť na džus či víno, které byste si rádi naředili vodou. V některých zemích je standard, že vám k jídlu donesou točenou, tzv. kohoutkovou, vodu a tak byste rádi, aby vám ji obsluha k džusu donesla. V mnoha českých restauracích vám obsluha vysvětlí, že jim to zakázal majitel, nebo dokonce prý hygiena.

Balená voda, kterou vám nabízí, je navíc od firmy, která je výhradním dodavatelem daného podniku. A pokud tuto obchodní společnost zrovna nechcete podporovat v tom, že si od ní budete za velké peníze kupovat vodu v lahvích, může se stát, že vás to rozladí a zkazí vám to chuť k jídlu. K nespokojenosti může být ovšem důvodů mnohem více.

Co v případě jakéhokoli problému uděláte? Najíte se zde a řeknete si, že už tam nikdy nepůjdete. Existují sice webové stránky, kde si lidé vzájemně o ochotě donést na stůl obyčejnou vodu, podávají informace a jinde zas diskutují o kvalitě obsluhy, nicméně to zjevně k nápravě nestačí.

Také se vám může stát, že z nějakých důvodů máte vlastní vkus a nechcete se podřizovat módním trendům. Rádi byste nosili kalhoty do zvonu, jenže ejhle, prodávají se pouze mrkváče, které vám navíc tragicky nesluší. Boty se vám líbí s kulatými špičkami, ale tuto sezónu se prodávají zrovna do špičky. Můžete samozřejmě hledat, dokud nenajdete, ale třeba na to nemáte čas. Nebo máte možnost sdělit své představy prodavačce v bláhové naději, že o tom podá zprávu majiteli obchodu a ten bude urgovat výrobce, kteří to povědí svým módním návrhářům a vaše přání tak obletí celý svět.  

Spotřebitelských trablů existuje celá škála. Na několik tlustých knih by vydaly nejrůznější finty ve smlouvách spotřebitelských úvěrů nebo provozovatelů mobilních sítí. Lze k nim přistupovat různě. Můžete jako škarohlídi věčně jen nadávat, vzdychat a platit, můžete si však také říci, že je to vlastně jedno, protože věčné stěžovatelství je vlastnost nadmíru protivná a svou životní radost čerpat z toho, že žijeme ve svobodné společnosti a máme tu demokracii.

To bych přirozeně dělala já, jenže je mi líto kapitalismu i jeho dogmat, která selhávají. Proto si podám žádost o peníze, které mi uvolní ruce. Společnost, potažmo stát, EU, či nějaký bohulibý fond mi bude platit za to, že budu spotřebitelsky uvědomělá, nebudu muset docházet do zaměstnání a trápit se existenčními starostmi. Svou energii a čas napnu k vytváření zpětné vazby nabídce, která z nepochopitelných důvodů netuší, po čem je skutečně poptávka.