Ministerstvo kultury zkoumá, zda prohlásí budovu bývalé porodnice za kulturní památku. Objekt umístěný v areálu kampusu Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) má přitom ustoupit nové zástavbě. Vedení univerzity chce totiž na jejím místě v areálu vznikajícího kampusu postavit novou budovu. Podle České televize se většina aktérů, kteří se diskuse o plánech univerzity účastní, shoduje v tom, že areál staré nemocnice získala škola za účelem vzniku univerzitního kampu a peníze od státu pak na co nejúčelnější využití, nikoli na záchranu památek.

„Odbor územního plánovaní revokoval původní usnesení a pavilon A za kulturní památku nedoporučil," uvedla pro ČT24 mluvčí Magistrátu města Ústí nad Labem Romana Macová. „Přišli bychom o peníze a tato budova by stejně dál chátrala," dolpnil Macovou rektor Univerzity J. E. Purkyně René Wokoun s tím, že usnesením vlády má UJEP na výstavbu nového objektu přislíbeno 590 milionů.

„Tato částka by ale v době, kdy ministerstvo musí šetřit, kde se dá, mohla lehce padnout na oltář úspor," uvedl už dříve pro server iDnes.cz Wokoun. Univerzita totiž podle něj musí peníze využít do roku 2015, jinak o ně přijde.

Přesto ale není pravdou, že demolici Pavilonu A schvalují všichni z ústecké univerzity, jak se v médiích snaží prezentovat její rektorát. Například na webu Katedry historie Filozofické fakulty se objevilo stanovisko předního českého odborníka na stavební historii, pedagoga ČVUT a UJEP profesora Petra Urlicha k záměru zbourání Pavilonu A, ze kterého jednoznačně plyne, že je profesor Urlich proti zbourání této vyjímečné stavby. „Myslím si, že pro zachování budovy Pavilonu A by škola měla udělat maximum," píše v dokumentu.

Vedení univerzity i tak dlouhodobě plánuje, že na místě bývalé porodnice postaví centrum pro přírodovědecké a technické obory. Údajně to vyjde levněji než rekonstrukce zchátralého objektu a potřebám univerzity by navíc nová budova podle vedení univerzity vyhověla lépe. Zastánci stavby ale plánům univerzity oponují.

Podle architekta Jiřího Němečka, jehož občanské sdružení 400/27 podalo na ministerstvo kultury podnět na prohlášení stavby za kulturní památku, vedení univerzity nepromyslelo rozmístění fakult do jednotlivých částí kampusu. „To je problém celkové koncepce vznikajícího kampusu. UJEP se nesnaží najít cestu, jak jednotlivé budovy co nejúčelněji využít, ale razí cestu - stojí to tam, překáží nám to, zbouráme to a jedeme dál. Tenhle buldozerový přístup nám vadí," vysvětlil architekt. „Ta budova je cenná. O tom podle mě není sporu," doplnil pro ČT24 historik Martin Krsek.

Na podporu záchrany historického objektu proto občanská iniciativa Lepší Ústí iniciovala petiční akci. Taktéž její signatáři nepochybují, že budova, která je nyní v majetku UJEP, je cennou stavbou. „Je příkladem architektury nové věcnosti 30. let 20. století a její historická stavební jedinečnost je neprávem opomíjena. Na stavbě se podíleli významní ústečtí architekti Franz Josef Arnold a Ernst Krob,“ uvedli v petici.

Podle Němečka je navzdory hlasům památkářů a historiků paradoxní, kterak vedení univerzity tvrdí, že se k areálu chová „více než mateřsky" a dokládá to například zachováním budovy od architekta Maxe von Loose, která je podle názoru univerzity nejhodnotnějším objektem v areálu. „Nesnižujeme kvalitu stavby Maxe von Loose a je dobré, že ji univerzita nechala stát, ale označovat ji za nejkvalitnější stavbu areálu je zcela nesmyslné,“ uvedl Němeček pro Deník Referendum.

Podle něj je totiž nejprogresivnějším objektem, který v minulosti v areálu nemocnice vznikl, právě Pavilon A, který dle jeho slov v mnohém připomíná stavbu Veletržního paláce v Praze. „K údajně mateřskému chování univerzity zároveň pouze uvádíme, že již nechala zbourat jinou zajímavou stavbu, a to operační sály, které navrhl architekt Rudolf Perthen, žák Otto Wagnera,“ doplnil Němeček.

Němeček také oponuje dalšímu z argumentů vedení univerzity, které tvrdí, že budova Pavilonu A v současnosti představuje pouze reziduum původní stavby. Podle architekta přitom stačí porovnat skutečnost s původními plány, které dokazují, že budova je stále v celku, s nímž se počítalo v době vzniku.

Němeček také odmítá argumentaci univerzity, která s odkazem na zákon o státní památkové péči tvrdí, že Pavilon A není významnou stavbou. „UJEP objekt označuje dokonce za zcela běžnou. To je zcela mylná představa, profesor Švácha naopak zcela po právu ve svém hodnocení označuje objekt za monumentální s progresivní typologií,“ vysvětlil Němeček s tím, že budova určená k demolici je ostatně právem jednou z dominant města Ústí nad Labem.

V neposlední řadě je podle Němečka zcela zavádějící tvrzení vedení univerzity o rozdílech využitelnosti stávajícího objektu Pavilonu A a zcela nové budovy, a to proto, že nikdo neuvažoval o případném rozšíření Pavilonu A a možné dostavbě. „Pokud univerzitě chybí tři tisíce metrů čtverečních čisté užitné plochy, je to možné řešit jinými způsoby než razantní demolicí stávajícího cenného domu,“ nepochybuje Němeček.

„V České republice i ve světě je řada architektonicky cenných budov, které byly citlivě zrekonstruovány, případně dostavěny, a skvěle slouží novému účelu: například brněnský areál Vaňkovka nebo Corso Karlín,“ dodal Němeček s tím, že v zahraničí jsou takzvané konverze zcela běžné a naopak dodávají stavbám na atraktivitě.

Přestože je podle vedení univerzity na záchranu budovy již pozdě, odpůrci demolice trvají na tom, že lze památku zachránit a současně vyhovět potřebám univerzity. „Doufáme, že napjatá situace se dá řešit ku prospěchu obou stran. Diskuse nad záchranou, byť částečnou, začaly již v roce 2009 a věříme, že díky vstřícnosti obou ministerstev, jak školství, tak kultury bude dosaženo společensky přijatelné dohody,“ uzavírá Němeček.