Petr Šilar z KDU-ČSL podal v pondělí trestní oznámení na vedení Lesů ČR (LČR). Návrh trestního oznámení, které předal nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, obsahuje čtyři základní body. Prvním je postup vedení podniku v insolvenčním řízení vedeném se společností CE WOOD.

Lesy ČR uzavřely v roce 2009 s akciovou společností CE WOOD (CEW) dohodu, na základě které vzaly zpět svůj insolvenční návrh. Po zastavení insolvenčního řízení pak mělo být pro zajištění pohledávky Lesů ČR zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví akciové společnosti Javořice, ovládané právě CEW.

O nevýhodnosti a možných rizicích vyplývajících ze zřízení takového zástavního práva informovali podle Šilara vedení LČR právní zástupci. Šilar tvrdí, žese jednalo zejména o vysokou pravděpodobnost podání odpůrčí žaloby vůči těmto smlouvám insolvenčním správcem v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení vůči akciové společnosti Javořice. „Což se přesně také stalo,“ doplnil lidovecký senátor.

Předmětem dohody byl podle něj také závazek Lesů ČR nepodat po dobu jednoho roku od uzavření dohody s CEW insolvenční návrh vůči této společnosti ani se nepřipojit k jinému insolvenčnímu návrhu. Tento závazek podle senátora vypršel na sklonku července roku 2010, avšak Lesy ČR podaly nový návrh až v prosinci téhož roku, a to přesto, že podle Šilara měly po celou dobu vůči CEW pohledávky převyšující přibližně 150 milionů korun a současně bylo zřejmé, že společnost CEW je v úpadku.

Dalším bodem Šilarova trestního oznámení je výběrové řízení, které Lesy ČR vypsala na provádění lesnických prací od roku 2012 a při kterém bylo využito jednacího řízení bez uveřejnění. „Zakázka byla rozdělena na 117 částí podle tzv. smluvních územních jednotek. V některých případech odmítl uchazeč, který byl první v pořadí, uzavřít smlouvu. V takovém případě byl v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a zadávací dokumentací k zakázce vyzván druhý, respektive třetí uchazeč v pořadí,“ uvedl Šilar.

Avšak dle jeho slov Lesy ČR ve třiadvaceti případech zadávací řízení z nejasného důvodu zrušily a na zrušené zakázky obratem vyhlásily jednací řízení bez uveřejnění. „Nejméně transparentní z možných řešení daných zákonem,“ dodal Šilar s tím, že pro takový postup nebyly splněny podmínky stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek.

„Ceny, za které jsou tyto zakázky realizovány na základě jednacího řízení bez uveřejnění, jsou výrazně vyšší, než by byly realizační ceny na druhém, respektive třetím místě. Tímto postupem vznikla škoda, kterou lze odhadnout na částku cca 200 milionů korun,“ vysvětlil v pondělí Šilar.

Dalším bodem jeho trestního oznámení je kauza nákupu informačních technologií. „LČR nakoupily v roce 2009 od firem DYNN a.s. a Time Import a.s. služby a plnění v IT v celkové hodnotě cca 630 milionů korun. Jednalo se o zřízení služby systémového integrátora a služby Help desk,“ uvedl Šilar v tiskovém prohlášení s tím, že tento vágní název znamenal v praxi to, že data dosud zasílaná z organizačních jednotek na centrální server na ředitelství LČR se nyní zasílají přes vložený mezičlánek — datové centrum, kde má také fungovat on-line poradenství.

Podle něj se přitom experti na IT shodují, že se jedná o zbytečnou a účelovou úpravu, která slouží pouze k odlivu finančních prostředků ve prospěch firmy DYNN. „Pokud pomineme zbytečnost této úpravy, cena za zřízení tohoto centra je odborníky odhadována pouze v řádu milionů korun. Navíc zakázka, za kterou LČR zaplatily neuvěřitelných 630 milionů korun, byla zadána bez výběrového řízení, čímž byl jednoznačně porušen zákon o veřejných zakázkách,“ vysvětlil senátor.

Toto centrum je navíc podle jeho informací nyní provozováno opět firmou DYNN při měsíční fakturaci sedm mililonů korun. „Tato částka nemá žádné nákladové opodstatnění. Důkazem může být prověření systému nezávislým odborníkem a kontrola nákladů u firmy DYNN a Time Import, které pořízení a provoz tohoto zbytečného mezičlánku skutečně stál,“ doplnil Šilar.

Posledním důvodem podání trestního oznámení pak byla směna pozemků v oboře Radějov. LČR totiž v roce v roce 2010 směnily s fyzickou osobou přes tisíc hektarů půdy v lukrativní oboře za 1 410 hektarů lesů, které jsou rozmístěny na devíti katastrálních územích v rámci pěti krajů. Šilar v této souvislosti ocitoval závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, podle jehož zjištění vzniká LČR touto směnou každoroční škoda nejméně 1,5 milionu korun.