Polský prezident Lech Kaczyński si přijel do Prahy pro nejvyšší české vyznamenání — Řád Bílého Lva. Při setkání se zástupci polské menšiny na ambasádě v Praze oceňoval kvalitu česko-polských vztahů, jediným problémem se zdá být ničení dvojjazyčných česko-polských nápisů na Těšínsku. Během své návštěvy se Kaczyński o tomto problému zmínil hned několikrát. 

Kaczyński připomněl, že Poláci žijí na Těšínsku už tisíc let a jejich situace na tomto místě je tedy jiná než situace polských menšin jinde na světě. „Poláci mají právo na ochranu svého jazyka, právo, které Polsko dodržuje vůči menšinám žijícím na polském území," uvedl Kaczyński.

Prezident Václav Klaus slíbil Kaczyńskému, že se o problémech na Těšínsku pojede osobně přesvědčit už v únoru, rychlé řešení situace slíbil Kaczyńskému i premiér Jan Fischer.

Klaus a Kaczyński tedy požadují doslovné dodržování Charty Evropské unie, proti které dříve brojili. Podle politologa Pavla Šaradína se jejich důvody pro odmítání Charty netýkaly právě této problematiky a nyní jsou nuceni Chartu akceptovat i s jejími důsledky.

V Českém Těšíně se k polské národnosti hlásí 16,1 procent občanů. Starosta Českého Těšína Vít Slováček uvedl, že od srpna roku 2008 do konce roku 2009 ve městě došlo k odcizení 5 uličních tabulek s polským textem, sprejem bylo poškozeno minimálně 34 tabulek. Poškozeny zde byly také vjezdové modro-červené tabulky do města, které Správa a údržba silnic mění v souladu s novou legislativou na bílo-černé.

„Jednoznačně jde o akt vandalství, poškozování cizí věci. Naše samospráva akceptovala skutečnost, že se Česká republika připojila k Chartě a umožnila zřízení dvojjazyčných nápisů na náklady státu, navíc nás o to požádal výbor pro národnostní menšiny, který působí u zdejšího úřadu,“ komentoval situaci starosta.

„Podle evropských úmluv a českých zákonů by měly být dvojjazyčné názvy v jednatřiceti obcích, v současné době se vyskytují v patnácti z nich, a to s různými výsledky,“ sdělil Deníku Referendum Josef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice.

Politolog Lukáš Jelínek, který z Těšínska pochází, vnímal soužití Čechů a Poláků až dosud jako bezproblémové. „Na území Slezska bylo vždycky obyvatelstvo promísené a národnostní konflikty tady nebyly až do doby umisťování cedulí,“ uvedl Deníku Referendum Jelínek. Nevyloučil zároveň, že právě umístění cedulí s dvojjazyčným názvem mohlo české obyvatele proti Polákům popudit. „Lidé vnímali Poláky jako spřátelené hosty, v době, kdy získávají právo na označení území rodným jazykem, se situace mění,“ uvedl Jelínek. V této době postrádá Jelínek v oblasti Těšínska kvalitní občanskou výchovu a národnostní sounáležitost, což může způsobovat konflikty.

Podle Szymecka nestojí v žádném případě za ničením těchto nápisů neonacistická ani jiná hnutí. „Je to důsledek regionálních vzpomínek, do budoucna bude potřeba ještě hodně trpělivosti a shovívavosti,“ řekl k problematice Těšínska Szymeczek.

Těšínsko je oblast, o kterou se v letech 1918 - 1958 vedl jeden z československých pohraničních sporů. S konečnou platností byl spor ukončen až československo-polskou smlouvou o vzájemných hranicích v roce 1958.

Možné je ovšem i to, že si oba prezidenti především našli způsob, jak poukazovat na podle nich absurdní součásti evropské charty a tím i dodatečně ukazovat, že měli pravdu, když ji odmítali.

Další informace:

lidovky.cz Kaczynski v Praze kritizoval ničení dvojjazyčných cedulí na Těšínsku