Je budoucnost zaměstnanosti v práci zadarmo?

Represivní přístup státu vůči nezaměstnaným není českým specifikem. Jedná se o strategii současných neoliberálních vlád, které své politiky zakládají na přesvědčení, že nezaměstnanost nevzniká úbytkem pracovních míst, ale chybou nezaměstnaných.

Ne-zaměstnanost - téma, na které se zostra zaměřila současná vládní koalice. Nečekejte, ale nějaké veřejné investice do vzniku nových pracovních míst, firem financovaných ze státního rozpočtu ani další podobnou podporu. Nezaměstnanost se řeší především represí, snižováním podpory v nezaměstnanosti a větší kontrolou (někdy až šikanou) nezaměstnaných, kteří vzhledem k počtu pracovních míst nemají šanci uplatnění na trhu práce najít. Neměli bychom se ale mýlit a podobná řešení spojovat jenom s Českou republikou, protože řada těchto protiopatření nemá nic společného s naším národním charakterem či historií, ale jsou celoevropským, možná i euroamerickým trendem, jak se vyrovnávat s nezaměstnaností a úbytkem pracovních míst.

Jedním z takových klíčových opatření jsou tzv. „povinné bezplatné práce“, které jsou někdy eufemisticky nazývány veřejnými či komunitními službami. Jsou povinně volitelné pro všechny ty, kteří jsou nezaměstnaní či pobírají sociální dávky. V ČR je tento přístup ztělesněn v nové definici veřejné služby, kdy lidé nezaměstnaní více jak dva měsíce mohou získat povinnost si podporu v nezaměstnanosti odpracovat až dvaceti hodinami veřejné služby týdně. A to i přesto, že se jedná o porušování ústavy a narušení principu pojištění proti nezaměstnanosti. Výraz veřejný odkazuje k veřejnému zájmu, který však není nikde podrobnějši definován, i proto můžete tuto zdánlivě veřejnou službu vykonávat pro soukromou stavební firmu. Dalším inovativním řešením české vlády je systém DONEZ, kdy se musí vybraní dlouhodobě nezaměstnaní hlásit na poště, aby nepracovali načerno. Je přeci logické, že člověk je dlouhodobě nezaměstnaný právě a jenom proto, že pracuje načerno.

Nejedná se o ojedinělou iniciativu českých politiků, ale o promyšlenou strategii současných neoliberálních vlád a vlád operujících v neoliberálním prostoru, které své politiky zakládají na přesvědčení, že na vině nezaměstnanosti není nedostatek a úbytek pracovních míst a diskriminační jednání, ale osobní neodpovědnost, neschopnost a neangažovanost individuálních osob. Stručně řečeno, ve slovníku neoliberálních politiků a političek i odborné veřejnosti jde o osobní selhání.

S obdobnou, ale propracovanější, politikou „veřejné služby“ přišla i britská vláda v čele s konzervativcem Davidem Cameronem (Workfare schemes). Sociální podpora či podpora v nezaměstnanosti jsou podmíněny různými typy „povinné bezplatné práce“, která je definována v různých schématech. Některá se mají týkat především mladých nezaměstnaných (absolventů), ale další se podle dostupných informací mají týkat i dlouhodobě nemocných. Dotyčná osoba má samozřejmě pouze zdánlivou volbu tento typ práce přijmou či nepřijmout, protože za negativním rozhodnutím se skrývá i nemožnost pobírat sociální podporu. Podle dostupných údajů v jednom z typů povinné a bezplatné práce působilo mezi červnem a listopadem 2011 až 370 000 lidí. V Británii tak pracují lidé zadarmo pro řadu soukromých společností, mezi nimiž je např. Tesco nebo Pizza Hut. Právě v Británii se proti těmto opatřením vzedmul velký odpor a řada společností už z programu vystoupila, některé se dokonce zavázaly, že do programu nevstoupí a nebudou zneužívat povinnou nucenou práci.

Kromě zcela mylného a drzého základu o „neschopnosti“ a „přiživování na systému“ nezaměstnaných či sociálně potřebných mají podobné programy společnou další věc: velmi často se do jejich realizace zapojují soukromé společnosti, které tak čerpají nemalé částky z veřejných rozpočtů na úkor veřejných institucí a organizací místo toho, aby stát zlepšoval a rozvíjel především je. Work programme v rámci povinné bezplatné práce bude stát britské daňové poplatníky pět miliard liber. A není asi příliš složitou otázkou, komu hlavně se to vyplatí. Nezaměstnaní a občané to nebudou. Hlavně v době, kdy klesá počet volných pracovních míst a ekonomika prochází řadou krizových okamžiků. Navíc je potřeba si uvědomit, že „povinná neplacená práce“ s sebou přináší i další – možná zamýšlený, možná nezamýšlený – důsledek, kterým je pokles placených pracovních míst nabízených zapojenými společnostmi. Růst počtu zaměstnaných nevykazují ani oficiální statistiky zaměstnanosti. Dalším výsledkem těchto opatření proti nezaměstnanosti či spíše placené práci je pokles času na hledání placeného zaměstnání a růst stresu a nepříjemných pocitů z práce obecně.

Nezbývá mi, než skončit výrokem jedno náctiletého, který se zcela náhodou dostal k happeningu ProAltu proti veřejné službě: „Ty vole, robota byla zrušená 1848.“ Jde o autentickou reakci člověka, který o možné podmínce pobírání podpory v nezaměstnanosti slyšel poprvé a považoval ji za nepřijatelnou, hloupou a hlavně vracející nás do dob nucené feudální práce. Minulost se tak v politikách současné vlády stává jednou z možných podob naší budoucnosti.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 13.Dubna 2012, 07:32:37



Není to náhodou zásah do předtím existujícího systému, kde jsem si platil pojištění (příspěvek) - a když nastala pojistná situace (jsem bez práce) tak najednou se změní podmínky, za kterých mám mít nárok na "pojistné plnění" ????

Co je na tom liberální ???

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Není na škodu si připomenout Sobota, 14.Dubna 2012, 06:51:49

že právo na práci je vyjádřeno v následujícím znění v Listině základních práv a svobod, která je součástí naší Ústavy:
Hlava čtvrtá
Hospodářská, sociální a kulturní práva
Článek 26
(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
(2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
(3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
(4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.

Jistě autoři Listiny nepomysleli, že zákony stanovující podmínky pro uplatnění práva na práci, vyzní prakticky proti tomuto právu.
Protože když deset procent lidí v produktivním věku práci nemůže najít z důvodu neexistence volných pracovních příležitostí, je na vině špatná zaměstnanecká politika vlády. A místo aby vláda zlepšila tuto politiku, svaluje vinu na Ty, kteří nemohou právo na práci kvůli této politice uplatňovat, a nutí je pracovat za zlomek částky, kterou by si vydělali prací přiměřenou svým schopnostem. A přitom je tato částka zvaná podpora v nezaměstnanosti prezentována jako dar od státu a nikoli jako kompenzace při pojistné události - ano souhlasím naprosto pane Tejkle s Vámi.
Proto mám podezření, že současné zacházení s nezaměstnanými u nás je protiústavní. Prosím, opravte mne, jestli se mýlím.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 14.Dubna 2012, 09:05:27


přesně tak ... a omlouvám se za nepřesný termín

... pochopitelně pojistná UDÁLOST nikoli situace ...

... to by se právníkovi stát nemělo, asi jsem psal rychleji než přemyšlel, byv rozhořčen nad něčím, co jsem vždy považoval za elementární i z hlediska právě právní abstrakce nároků, závazků, plnění atd. čistě pozitivního práva (ani nemusíme sahat k ústavě - ale můžeme) NESPRAVEDLNOST ...

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Sobota, 14.Dubna 2012, 11:06:2

Podle mého názoru to protiústavní je. Věnovali jsme se tomu i v Kritickém průvodci reformami, který teď vydal ProAlt:
http://www.proalt.cz/wp-content/uploads/2012/04/ProAlt_Kriticky_pruvodce.pdf

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

V rozporu se zákonem Úterý, 17.Dubna 2012, 06:45:4

Nucené práce pro nezaměstnané porušují lidská práva a ústavu, dost možná nejsou ani v souladu s jinými zákony, ale nikdo nic z toho neodsoudí. Nějaká práva socek jsou každému, kdo má moc, naprosto lhostejná. Nejpozději od té doby, kdy v zájmu vyšších penzí pro soudce postavil ústavní soud solidaritu mimo zákon.

Ale co svobodný trh a volná hospodářská soutěž, kterými se ti mocní zaklínají? Pracují-li robotníci pro stát nebo obce, tvoří nekalou konkurenci soukromým firmám. Jakmile je stát nažene na práci do soukromých firem, poskytuje vybraným firmám dotace. To je rouhání proti neoliberální modle volného trhu a odporuje to mezinárodním smlouvám, zejména pravidlům Evropské unie (tu naši neoliberálové moc rádi nemají) a Světové obchodní organizace (WTO neoliberálové milují, nebo ne? Svědčí snad myšlenky na občasnou nevěru, třeba s Výborem ACTA, o hrozícím rozchodu?). Nehnal to ještě nikdo k mezinárodní arbitráži?

Kde není žalobce, není soudce, Francie a Velká Británie se sotva budou stíhat za bezplatnou práci navzájem, natož aby žalovaly Českou republiku, bankovní protektoráty nastolované na jihu Evropy taky spíš robotu zavedou, než by ji vyčítaly jiným, ale nenapadlo tyhle praktiky napadnout nikoho ze severu?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.