XXI. Dialog uprostřed Evropy – Srozumitelná sousedství

Během víkendu 30. března až 1. dubna 2012 proběhl v Brně XXI. Dialog uprostřed Evropy. Tradiční konference byla tentokrát věnována iritacím ve středoevropské politice pohledem spisovatelů.

Konference Dialog uprostřed Evropy se v Brně koná od roku 2007. Na dvě stovky novinářů, intelektuálů, politiků i studentů se ke společné debatě scházejí pravidelně vždy víkend před Velikonocemi. Tématem společných rozhovorů jsou možnosti česko-německé spolupráce ve sjednocující se Evropě. V posledních letech se konference čím dál tím více účastní i lidé ze zemí Visegrádské čtyřky. Visegrádské spolupráci a vztahům mezi visegrádskými sousedy jsou věnovány i jednotlivé diskusní panely.

Dialog uprostřed Evropy organizují společně pražská Společnost Bernarda Bolzana a německé Ackermann-Gemeinde. Předsedou první je místopředseda Senátu PČR Petr Pithart, předsedou té druhé europoslanec za bavorskou CSU Martin Kastler. Mezi čelné představitele Společnosti Bernarda Bolzana ale patří i brněnský politický filosof a politik Jaroslav Šabata. I proto patří brněnský Dialog mezi místa, kde spolu nedebatují ani tak Češi a Němci, ale spíše sociální a křesťanští demokraté z České republiky a z Německa. Za jednadvacet let setkávání – patnáct ročníků konference se před jejím přestěhováním do Brna konalo v Jihlavě – se proměnila hranice, přes kterou spolu účastníci debatují.

Dobře to během letošní konference ukázali třeba český politolog Petr Drulák, slovenská ekonomka Brigita Schmögnerová a německý historik Jürgen Kocka, když v jednom panelu společně hájili evropský model sociálního státu jako nutnou podmínku uchování evropského způsobu života. Důrazem na individuální odpovědnost jim oponoval saský expremiér z konzervativní CDU Georg Milbradt.

Letošní XXI. Dialog uprostřed Evropy se konal pod názvem Srozumitelná sousedství a mezi dílčí témata patřily „iritace ve středoevropské politice“. Iritaci organizátoři definovali jako to, co brzdí. A místo politiků nebo politologů, kterým by toto téma příslušelo nejpravděpodobněji, pozvali k debatě spisovatele.

V Mozartově sále Divadla Reduta tak vystoupili třeba rakouský novinář a spisovatel maďarského původu Paul Lendvai nebo slovenský spisovatel a psychiatr taktéž maďarského původu Péter Hunčík. Představili své příběhy coby příběhy lidí, kterým vlastní vlast odmítla uznat nárok na samostatnou identitu. Hunčík i upozornil, že vztahy mezi slovenskými Maďary a Maďarskem těžce poškodila zkušenost s okupací ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v létě 1968.

Společně s nimi v panelu vystoupili třeba i brněnsko-berlínský spisovatel Jaroslav Rudiš, spisovatelka a disidentka Eva Kantůrková nebo berlínská autorka Herma Köpernik-Kennel. Ta během konference také četla ze své knihy o dobronínském masakru Bergersdorf. Dokumentární román (Paseka 2011). Ve vzpomínce se v rámci kulturního programu četlo i z knihy pravidelného účastníka brněnských konferencí Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan (Barrister & Principal 2011).

Dialog uprostřed Evropy se tak postupně stává událostí nejen intelektuální a politickou, ale i kulturní. Tyto roviny propojuje i úvodní přednáška Petra Pitharta z letošního ročníku konference, kterou dnes publikujeme.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.