Příliš drahá tramvajenka

Vedení pražské radnice se v minulosti pouštělo do mnoha pochybných projektů. Vrcholným číslem je však projekt Opencard, tramvajenka za nehoráznou cenu.

Bývalý primátor Jan Koukal se nesmazatelně zapsal do pražské historie osobní iniciativou založit městskou banku – podle rakouského modelu, s cílem mít příruční kasičku, z níž se dá leccos financovat. Tenhle nápad přišel nás Pražany během asi šesti let katastrofálního fungování na částku přesahující miliardu korun za vyčištění banky před prodejem PPF. Banka totiž příliš často poskytovala nevýhodné úvěry. Jeden z nikdy nesplacených úvěrů, přes padesát milionů korun, dostala například tehdejší Topolánkova ostravská společnost VAE.

Současný primátor Pavel Bém se zapsal do pražské historie například razantní změnou názoru vůči Kaplického Národní knihovně, ale také si za necelou miliardu korun nechal vyrobit Opencard – „svou“ kreditní kartu za dva a půl tisíce korun kus.

Myšlenka jakési městské „aj dý“ (identifikační) karty se na první pohled mohla zdát zajímavá – a tak také byla Pavlem Bémem pražským zastupitelům několik let představována: od přeplacené tramvajenky, parkovací karty, vstupenky do všemožných městských zařízení, vlastně jako elektronická peněženka…

Hm, řeknete si, proč mám mít další platební kartu, když mi jich každá banka nutí několik typů, nemluvě o elektronické virtuální kartě, která plní funkci bezpečné karty pro platby na internetu. A jaký je vlastně rozdíl mezi tzv. kmenovým listem s papírovým čtvrtletním kuponem a tím červeným plastem – výrobně za pár korun, v reálu za dva a půl tisíce. V městské knihovně přece mívali podobnou, sice nečipovou, členskou kartu už dávno, a platit parkování přece mohu běžnou bankovní kartou! A vstup do divadla, zoo nebo jiné městské organizace funguje na jiném systému než vstupní kartička… smysl má skutečně jenom nějaká forma elektronické tramvajenky a parkovací karty, šetřící papír a umožňující odečítání z účtu a elektronickou kontrolu úhrady.

Chci-li mít elektronickou tramvajenku, proč se nedohodnout s některou z bank či s více bankami, třeba s PPF bankou, která vznikla z prodané 1. městské banky a město v ní má stále 10% účast, na další funkci jejich debetní nebo kreditní karty?

Ovšem vytvoření autonomního systému Opencard i jeho provozování bude stát obrovské prostředky. Vytvářet komunální konkurenci bankovním kartám je stejný zločin a nesmysl jako mít svou komunální banku.

Ze všech těchto důvodů opoziční zastupitelé za Evropské demokraty opakovaně odmítali vznik Opencard. Stejně jako v případě pronájmu Výstaviště Inchebě, prodejů městského majetku „kamarádům“ či naopak likvidace nepohodlných ředitelů městských organizací, odhlasovali vznik Opencard zastupitelé ODS a ČSSD v koalici podpořené komunisty.

Následovalo delší období, kdy se o Opencard příliš nemluvilo a z pozice nezúčastněného občana se zdálo, že celá akce skončí stejnou blamáží jako městské wi-fi „zdarma“ či propagace pořádání olympijských her v roce 2016 a další šílené projekty – utracením několika desítek až stovek milionů.

Opencard se však ukázala být geniálním nápadem (mnohem efektivnějším tunelem na peníze než největší pražský tunel zvaný Blanka) pro financování potřeb radniční koalice. Výsledek totiž překonal všechna očekávání – po tři roky nekontrolovaný projekt s volně proudícími desítkami milionů za poradenské a marketingové služby zkonzumoval takřka miliardu korun a jeho nedobrovolnými uživateli jsou pouze ti, kteří si chtěli koupit roční jízdenku MHD na rok 2009. Chcete-li platit čtvrtletně či měsíčně, používáte stále stejný systém papírových kupónů. Takzvané validátory – automaty nabíjející Opencard – jsou umístěny jen na dvou linkách metra a při kumulaci zájmu cestujících 4. ledna zkolabovaly!

Placení po internetu je sice možné, ale pokud si včas nedojedete „dobít“ svou kartu do validátoru, platba se vám vrací a celé kolečko začínáte znovu.

Vlastníkem systému a licence na software a celé řešení je soukromá společnost Haggues, která tak může město vydírat a diktovat si podmínky eventuálního prodeje licenčních práv. Jak je vůbec možné, že takové smlouvy mohla městská rada schválit a příslušní úředníci podepsat? Co dělala radniční legislativa a kde jsou kontrolní mechanismy? Kontrolní výbor zastupitelstva je ovšem posledních osm let veden spřáteleným komunistou Hoffmanem, uvolněným zastupitelem na plný úvazek. Komunisté na oplátku – jak bývalo zvykem již za dob Koukala – vždy podrží vládnoucí partu, dostane-li se do potíží. Kontrola na pražské radnici je nefunkční dlouhodobě a systémově.

Primátor Bém se snažil shodit odpovědnost na náměstka Blažka, který jistě není bez viny na mrhání veřejnými prostředky, ale Opencard nikdy nebylo jeho „dítě“. Žádný z politiků nepřijal odpovědnost za neefektivně vynaložené a možná i zneužité stamiliony a neodstoupil. Dotčený šéf magistrátní informatiky Kraus se urazil a odešel z radnice, místo aby byl propuštěn a možná i obžalován; údajně nastoupil jako poradce nového garanta informatiky ve městě – čerstvě jmenovaného náměstka primátora Milana Richtra, celostátně proslulého koncepčním přístupem k pražské kultuře. Ten se prý iniciativně obrátil na americké poradce z Global payments… Je tedy zjevné, že se Opencard posune směrem k elektronické peněžence. Vsadil bych se, že již byla zahájena neoficiální jednání s kartovými specialisty některých bank.

Utracené stamiliony za poradenské služby a propagaci jsou, obávám se, navždy pryč. Jediná budoucnost Opencard je v komplexním systému jízdenek MHD Pražské integrované dopravy, které budou sloužit pro veškeré předplacené jízdné od studentských měsíčních až po roční.

Trochu nákladné za takřka jednu miliardu, že?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.