Penzijní reforma způsobí destabilizaci důchodového účtu, tvrdí lidovci

KDU-ČSL souhlasí s návrhem sociálních demokratů, kteří požadují odložení penzijní reformy na rok 2016. První místopředseda lidovců Marian Jurečka současně kritizuje fakt, že vládní návrh reformy nepřinese do důchodového fondu ani korunu navíc.

(vd)

29.02.2012 15:42

488929_mediafax_david_polivka

Podle lidovců je vládní penzijní reforma už nyní zastaralá. Foto David Polívka, Mediafax

Sociální demokraté navrhli začátkem února odložení penzijní reformy. Požadují, aby zákon o reformě vešel v platnost až po příštích sněmovních volbách, a to proto, aby se občané mohli vyjádřit, zda si skutečně přejí vyvést miliardy korun ze stávajícího systému do soukromých penzijních fondů. Jejich návrh ve středu podpořili lidovci.

Podle nich je zjevné, že nad podobou důchodové reformy nebylo dosaženo širokého politického konsensu. První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka navíc kritizuje fakt, že současný návrh reformy nepřinese do důchodového fondu ani korunu navíc.

Podle lidovců současně mnozí experti dokazují, že důchodová reforma bude výhodná pouze pro 15 % obyvatel, kteří mají příjem vyšší než 24 tisíc korun měsíčně. Reforma navíc podle KDU-ČSL destabilizuje důchodový účet, nenaplní jej novými penězi, nýbrž tyto peníze pouze vyvede zčásti do důchodových fondů.

„A navíc neřeší hlavní problém, kvůli kterému ji bylo nutné vůbec provést - tím je nedostatek dětí,“ uvedl Jurečka. KDU-ČSL proto představila svůj vlastní návrh, který by podle nich do důchodového fondu přinesl sedm miliard korun navíc.

„Byly zveřejněny výsledky hospodaření fondů za rok 2011. Pouze jeden z fondů překonal výnosem inflaci. To není dobrý základ pro budoucí důchodovou politiku,“ dodal Marian Jurečka s tím, že vládní penzijní reforma byla nastavena a připravena v době před krizí.

„Mezitím však otřásl vývoj na finančních trzích veškerými jistotami, které jsme považovali posledních dvacet let za nedotknutelné,“ doplnil Jurečka. Taktéž předseda ČSSD Bohuslav Sobotka považuje za současné ekonomické situace spuštění reformy za extrémně rizikové, a to především s ohledem na finanční, hospodářskou a sociální krizi, která podle něj bude Českou republiku i nadále v nejbližších letech negativně ovlivňovat.

„Zavedení druhého pilíře penzijního systému by zvýšilo nerovnováhu mezi příjmy a výdaji průběžně financovaného důchodového pojištění, státní dluh a následně přispělo k dalšímu zdražování, rychlejšímu zvyšování důchodového věku a zhoršení podmínek pro starobní a invalidní důchody,“ myslí si předseda ČSSD.

Podle lidovců nás pak vzhledem k vývoji v eurozóně čeká spíše dekáda zvýšené inflace. A pravděpodobnost, že penzijní fondy pokryjí alespoň dosaženou inflaci, je podle Jurečky ještě nižší, než byla kdy v minulosti. „Současný vládní návrh se vyplatí jen patnácti procentům všech občanů, kterých se reforma týká, to je nedostatečné,“ uzavřel místopředseda KDU-ČSL.

Penzijní reforma pravicové koalice počítá se zavedením druhého pilíře důchodového systému. Ten má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž lidé budou moct převést část svých příspěvků. Doposud totiž každý z pracujících lidí odváděl státu 28 procent hrubé mzdy.

Reforma pak počítá s tím, že se odvod státu sníží na 25 % a tři procenta, o které se stát dobrovolně připraví, nechá těm, kteří se rozhodnou spořit u penzijního fondu. Podmínkou ale je, že tomuto soukromému fondu každý přidá dvě procenta ze své hrubé mzdy navíc.

První ze zákonů - o důchodovém spoření - umožňuje převod části peněz z průběžného penzijního systému na spoření v důchodových fondech, které by spravovaly soukromé penzijní společnosti. Druhý zákon upravuje doplňkové penzijní spoření, tedy třetí pilíř důchodového systému. Poslední z trojice norem je souborem 24 navazujících novel souvisejících zákonů.

Penzijní společnosti pak budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Lidé si tak budou moci fondy měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat buď větší míra rizika s vidinou větší míry zisku, nebo naopak.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.