Dezorientace zase po čase (a na nějaký čas)

Příležitostné „vydání“ výpisků ze sobotních (18. února 2012) Lidových novin, zejména jejich přílohy Orientace, a glos k nim. Tentokrát mj. o sokolech, dobře stárnoucích materiálech, vosách, papežích a Jiřině Šiklové.

Guth

Jiří Guth

20.02.2012 08:00

Související

Petr Zídek v hlavním článku přílohy Orientace popisuje Příběh jedné vyhaslé vášně. Onou vášní je míněna sto padesát let stará myšlenka sokolská, u jejíchž počátků stáli dva... dnes by se - podle etnického původu a mateřského jazyka - řeklo Němci, Heinrich Fügner a Friedrich Tiersch, známější pod jmény, která později přijali spolu s českou identitou: Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš. Z nejednoduchých dějin „spolku, který ovlivnil české dějiny jako žádný jiný" se zastavme u roku 1948. Tam by se jistě hodilo doplnit aspoň odstavec navíc, protože bez něj se dozvíme jen to, že nová vláda po únorovém převratu „se spokojila s výměnou starosty Sokola". Po sletu, který se konal na přelomu června a července a který se stal velkou protikomunistickou manifestací, bylo „do listopadu 1948 ze Sokola vyloučeno jedenáct a půl tisíce osob a patnáct set dalších zbaveno funkcí". Soudím, že něco takového bylo při tradičně demokratickém a decentralizovaném uspořádání onoho spolku možné, jen pokud komunistická moc byla zasáhla daleko silněji a jaksi šířeji než jen pouhou „výměnou starosty".


Architekt Adam Gebrian má „velikou radost, že se i v centru Prahy začínají objevovat interiéry, jejichž autoři si uvědomují, že častokrát stačí odhalit původní kvalitní stavební podstatu a je takřka hotovo". Příkladem mu je restaurace a vinotéka Červený frňák (po světácku Red Pif). Z celostránkové „recenze" to sice nevyčtete, ale redakci DR se podařilo odhalit, že dotyčný podnik se nalézá na Starém Městě, konkrétně v Betlémské ulici č. 9, přičemž vchod má z ulice U Dobřenských 1 a otevřeno od pondělí do pátku od 10 do 22 hodin. Při případné návštěvě stojí a hlavně do budoucna bude stát za povšimnutí i to, že autor úpravy Jakub Fišer „použil kvalitní, dobře stárnoucí materiály“, především dubové dřevo.

O tuze spornou prezidentskou milost pro Annu Benešovou, ředitelku a kvestorku Metropolitní univerzity Praha, která podle soudu systematicky budovala síť korupčních vazeb, požádal Václav Krása, druhdy poslanec za Unii svobody-Demokratickou unii, nyní předseda Národní rady zdravotně postižených. Důvod: škola poskytuje zdarma studium desítkám hendikepovaných studentů. Podle Krásy dokonce „proces byl zinscenovaný“ a bez Benešové prý hrozilo, že by výuka postižených skončila. Účel světí prostředky nebo ruka ruku myje?

Michael Douglas, takto producent filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, tvrdí, že v polovině sedmdesátých let 20. století „nebylo v Americe společensky korektní, aby ženy ztvárnily tak zápornou postavu, ženské hnutí to nepřipouštělo“. Řeč je o roli vrchní sestry Mildred Ratchedové. O Douglasově tvrzení silně pochybujeme a uvítáme, pokud ho kdokoliv, klidně i nějaký misogyn podepře věrohodnými argumenty.

Zbyněk Petráček se ve své poznámce „Disident“ obtížně ale nakonec přece dobírá poznání, že populární autobusák Roman „Tykadlo“ Smetana si zaslouží sympatie. Vtipně a přesně ho mj. označuje jako „nepřizpůsobivého“ a zkouší nějak vyvinit soudkyni Langerovou slovy, že „státu nezbývá než uplatňovat formální spravedlnost“. Nachází omezenou analogii Smetanova postoje v chování československých disidentů v období normalizace. Petráček dále tvrdí, že „tehdy fandila disidentům mlčící většina“. To ovšem neodpovídá četným vzpomínkám na tuto nepříliš vzdálenou dobu – včetně těch, které chová autor Dezorientace.

Pod titulkem Od Tomia k prezidentovi by jeden nejspíš čekal komentář k nově uzákoněnému způsobu volby hlavy českého státu. Politolog Stanislav Balík se sice několikrát této ústavní novinky dotkne, ale je mu to jen záminkou ne méně než třikrát se otřít o ČSSD. Hlavně ona prý „pojala období 2008-2010 jako permanentní kampaň“, hlavně o její náklady na kampaň před minulými sněmovními volbami byly ve skutečnosti několikrát vyšší oproti těm přiznaným a právě ona prý „byla ještě nedávno posedlá fetišem vnitrostranických přímých voleb kdekoho“. Právě ČSSD nařkl z toho, že hodlá debatu o kandidátovi na prezidenta „uzavřít do kruhu nejprve desítky a posléze několika desítek funkcionářů“ a divil se, proč že tak spěchá. Grémium sociální demokracie mu jen několik hodin po vydání sobotních lidovek poprávu vytřelo zrak, dohodnuvše se na sérii diskusí v krajích, kterou uzavře (až) za několik měsíců jednání ústředního výkonného výboru. Který má mimochodem něco přes 170 členů. Označit tento počet za „několik desítek“, to by se (ani) politologovi stát nemělo.

Překladatelka Petra Martínková uvažuje, zda, a pokud ano tak kdy se anglicismus „buddy“ foneticky počeští na „bady“. Nemůžeme ale zapomenout na otázku, jestli je zrovna tento pojem nenahraditelný výrazy jako kámo, kámoš, parťák, člen skupiny nebo podobně. Název –existujícího- časopisu „Buddy potápění“ může leckomu znít makarónsky a toporně.

Jan Zrzavý vylovil svou další milou provokaci z přehluboké studně sociobiologie: ve vosích společenstvích se mezi dělnicemi vyskytují vedle pilných altruistek také egoistky, které „pořád dokážou někde v ústraní snášet neoplozená vajíčka a produkovat své vlastní syny“. Tím ale mohou škodit kolonii jako celku a proto některé dělnice fungují jako jakési policistky, které v tom ostatním brání. Jsou to ale, pro někoho možná překvapivě, obvykle také egoistky a ne altruistky, protože krmit ostatní a ještě hlídat už představuje příliš velkou zátěž. „Jak altruista nepolicajt tak egoista policajt společnosti prospívají, pouze egoista nepolicajt škodí; altruista policajt nemůže existovat.“ Takže se máme velmi a nepřetržitě radovat, uzavírá Zrzavý, že většina lidských policistů pomáhá a chrání a přitom není členem žádného gangu.

Roman Joch v celostránkovém eseji adoruje výdaje na zbrojení (těžko shrnout bez dehonestujícího zkreslení, odpusťte) a poučuje „mnohé klasické liberály a libertariány“, že „liberální řád se neudrží sám od sebe (což si asi málokdo myslí, pozn. JG), ale aby existoval, potřebuje hegemona, hegemonickou liberální mocnost, která jen garantuje.“ Pracovně to označme za poučku PPP - jako původní paradoxní politologie.

Historik církevních dějin Petr Kubín připomíná některé dávnější spory o akademické svobody a kupodivu mu opakovaně vycházejí papežové jako jejich velcí obránci. Pro Marii Terezii, natož pro Josefa II. nemá v tomto směru jediné dobré slovo, zato velebí tradiční uspořádání pražské univerzity. Že nad jejím – voleným - rektorem stál ještě kancléř nadaný mj.právem veta a že tímto kancléřem „byl z definice pražský arcibiskup“, to podle Kubína akademické svobody fakticky neohrožovalo.

Jedna z nejdůležitějších osobností opozičních aktivit v ČSSR v 70. a 80. letech dvacátého století vstoupila do komunistické strany už v roce 1956 a setrvala v ní do dubna 1969. V roce 1981 byla zatčena a „po roce bez soudu propuštěna – zřejmě na nátlak západních vlád. (…) Z některých jejích reakcí čiší její netrpělivost, sklon poučovat druhé a jistá obhroublost.“ V nezanedbatelné míře i určitá posedlost sexem. Přesto je podle Petra Zídka nedávno vydaný knižní rozhovor Michala Plzáka a Magdaleny Čechlovské s Jiřinou Šiklovou „výborným pramenem pro poznání doby nedávno minulé“. Své recenzi dal Zídek chytlavý titul S Jiřinou pod jednou peřinou.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

Komentáře k textům na vzpomínkovém večeru na V.H. v Třeboni Neděle, 26.Února 2012, 16:52:15

Pane Guthe, děkuju Vám za Vaše a Pithartovi komentáře ke čteným textům vzpomínáného autora.
Nejsem si jistý zda v našem relativně prosperujícím regionu, je větší potenciál pro podporu odporu k současné penězi a jejich zloději prováděné politice, proto jsem byl rád za slova kritiky aktuální, veřejně řečené ač ještě umírněné.
Nebude v rámci programu Křesťanské akademie prostor pro osobní diskuzi například s některými autory DR (Jiří Silný, Tomáš Tožička atd...) ?
Jezdit na diskuze do Prahy není právě levné a i jihovýchodní část jižích Čech by si takovéhle návštevy zasloužila.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.