Trocha mrazu ze Severu

Stavební gigant Syner podal stížnost na někdejšího náměstka primátora Liberce Jaromíra Baxu. Mnoha lidem se to zdá absurdní, má to však svou logiku. Zastrašování a nátlak jsou stále používanými metodami.

Vedle dalších skandálních případů rozhazovaní veřejného majetku, které předvádí na Pozemkovém fondu liberecký občanský demokrat Radim Zika and his melody boys and girls, rozezněla ponejvíce sever české země zpráva, že zdejší stavební gigant Syner podal stížnost na někdejšího náměstka primátora Liberce Jaromíra Baxu (Změna pro Liberec) adresovanou rektorovi Univerzity Karlovy, kde Baxa působí jako doktorand a pedagog. Leckoho to rozesmálo, leckoho pohoršilo, leckdo si ťuká na čelo. Přitom nejde pod Ještědem o nic tak výjimečného. Naopak to „pěkně“ ilustruje běh věcí podnikatelských, ale i politických a mediálních posledních dvou desetiletí.

Pány ze Syneru pohoršilo, jakým způsobem exnáměstek Baxa informoval, prostřednictvím studie zveřejněné na konferenci s Transparency International, o konkrétních penězovodech, které byly v minulosti umně nasměrovány skrze libereckou radnici k míchačkám a kapsám jejich firmy. Rektorovi UK referují, ovšem bez stejně konkrétní kritiky, o údajném Baxově amatérismu a šlendriánu a s prstem vztyčeným až hrozícím se ptají, jakouže to má nejstarší univerzita na západ od Rýna úroveň, když zaměstnává takovéto lidi. Na srdci jim leží nejen úroveň samotné univerzity, ale i kvalita jejích absolventů. Vše je samozřejmě doprovázeno patřičnou, více než méně páchnoucí samochválou. Kdo má silnější žaludek, mohl si dopřát i Desetiminutovku Pravdy a Nenávisti na televizi Genus TV patřící Syneru, kde za lokajské asistence novinářů Genusu vše na pravou míru uvedl generální ředitel firmy, který je pod stížností na Baxu podepsaný.

Manažeři i publicisté Syneru jsou pohoršeni tím, že je jejich tak úspěšná firma, která toho pro Liberecký region (i mnoho dalších) tolik dělá, „vtahována do politických a mediálních hrátek“, což je prý ostatně důvod sepsání kritizované Baxovy studie. Může za to ale bývalý náměstek Jaromír Baxa? Ten byl pouze jedním z prvních politiků, který přišel s konkrétními čísly, které ukazují, nakolik dobré a nadstandartní vztahy měla liberecká radnice s firmou Syner a co to stálo její kasu. Připomeňme bohatství Liberce, které pramenilo z majetku po odsunutém německém obyvatelstvu v kontrastu s jeho dnešním enormním zadlužením, které vzniklo za posledních dvacet modrých let.

Těžko říci, zda jsou opravdu Jaromír Baxa a ostatní kritici klientelismu v Liberci vinni tím, že bývalý dlouholetý primátor města Jiří Kittner (ODS) přišel na radnici právě ze Syneru a majitelé této firmy, kteří jsou členy téže strany (Petr Syrovátko), jsou jeho blízkými přáteli. Nebo že Syner patří mezi sponzory místní ODS a exprimátor Kittner je vlastně jen jedním z celé řady zastupitelů, kteří se poslední roky vystřídali na liberecké radnici a kteří působili či působí v Syneru nebo v dalších firmách na něj napojených. Ostatně jedním z podepsaných manažerů pod stížností na bývalého náměstka je i Petr Myška, donedávna figurující na kandidátce ODS.

Zvyk je železná košile, říká se. A svléct si ji dá evidentně námahu i tak veliké firmě, jakou Syner (potažmo mateřský S group holding) bezpochyby je. Donedávna bývalo totiž pod Ještědem ošklivým zvykem, že se kolem propojení zdejších politických a podnikatelských elit (v čele právě se Synerem) chodilo po špičkách a média poslušně mlčela (autor těchto řádků tak soudí i z vlastní zkušenosti) nebo jen velice opatrně naznačovala. S tím je poslední roky konec a jistě se to leckomu nelíbí. Proto je zřejmě potřeba uchýlit se k metodám, které tak bezvadně fungovaly v posledních, pro někoho tolik zlatých dvaceti letech, jako jsou stížnosti, hrozby a nátlak.

Kdyby existovala samotná, na realitu nevázaná sféra ideologie, zdálo by se být paradoxem, že s firmou používající takové praktiky je svázána strana, která si do štítu dala obhajobu individuálních svobod a boj proti etatizujícím duchům dvacátého století. Jenže jako každá kosa ideologie padá na kámen konkrétní skutečnosti, vybarvuje se pod Ještědem stará známá omalovánka sociálního konfliktu, kdy jedna podnikatelská skupina (nebo jedna z mála) naopak privatizovala veřejný sektor a udělala si z něj zdroj příjmů. Děje se tak bohužel, jak dokládají neradostná čísla ekonomických dat dnešního Liberce, na úkor drtivé, protože neprivilegované většiny. A pro udržení svého postavení je schopna činit i takovéto, na jednu stranu trapné a stranu druhou varovné kroky, jako je stížnost na zastupitele Baxu, který si dovolil veřejně říci a popsat, co neví jen málokdo.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.