Ministr za všechny prachy

Zatímco o meritu Dobešem posvěcených „reforem“ lze vést jakousi diskusi, neschopnost čerpat evropské peníze se jeví nejen jako téměř sabotáž vládní politiky, ale také jako výsměch všem občanům, kteří na šetření přímo doplácejí.

O „nejlepším“ ministru školství, kterého jsme prý podle prezidenta Klause kdy měli, Josefu Dobešovi, se už napsalo leccos. S výjimkou prezidenta, jeho syna, možná několika dalších lidí z prezidentova okolí, a zbývajících, tedy nemnoha příznivců Věcí veřejných, většina národa ví, že Dobeš je karikaturou v podstatě všeho, čím by měl slušný ministr školství být.

O ministrových „reformních“ iniciativách se napsalo a řeklo už mnohé. Protestují učitelé, zástupci vysokých škol, studenti. Nemá smysl opakovat jejich argumenty, neboť jsou dostatečně známé.

Ministerstvo školství ale také stojí v centru pozornosti kvůli neschopnosti čerpat miliardy z evropských fondů. České republice hrozí, že tak přijde o obrovské peníze.

Zatímco o meritu Dobešem posvěcených „reforem“ lze vést jakousi diskusi už proto, že argumenty oponentů může ministerstvo zlehčovat například poukazy na různé lobbyistické zájmy ve školství, kterým se ministrovy údajně racionální změny nelíbí, neschopnost čerpat evropské peníze se ve světle vládních škrtů a snah šetřit, kde se dá, jeví nejen jako téměř sabotáž vládní politiky, ale také jako výsměch všem občanům, kteří na šetření přímo doplácejí.

Média o celé věci informují jako o jakémsi selhání, premiér požaduje „vysvětlení“, popřípadě „záruky“, že dojde k nápravě. Ministr slibuje, že neuspěje-li s  „nápravou“, odstoupí.

Ve skutečnosti je ale už jasné, že Česká republika o nemalé peníze přijde v každém případě, nemluvě o odmítnutých projektech, které zaštítil sám ministr, a které byly výsměchem všemu, kvůli čemu EU strukturální a další fondy chudším zemím nabízí.

S penězi se v České republice nakládá všelijak. Televizní zprávy se už dávno změnily v seriál, v němž jsou v hlavní roli krádeže, obohacovaní se různých vykuků skrze manipulaci státních zakázek, tunely, či odklánění fondů kamsi na karibské ostrovy, popřípadě do nemovitostí maminek politiků a vysokých úředníků.

Všechny tyto aktivity jsou právem považovány za nelegální, ve veřejnosti budí rozhořčení a frustraci. Zajímavé je, že když kvůli nedbalosti či nekompetentnosti jednoho ministra, může Česká republika přijít o částky, které činí ve srovnání i z velkých tunelů jen malé položky, nechává to spoustu lidí chladnými.

Zvažme ale, o co vlastně jde. Obrazně řečeno, na stole leží několik desítek miliard, které si může Česká republika vzít a využít je. Stačí jen vypracovat projekty v souladu s pravidly EU a dohlédnout na jejich správné plnění. Týká se to navíc resortu, který se tradičně potýká s nedostatkem peněz, a na jehož kvalitě závisí budoucnost země.

Několik desítek miliard korun není malá částka v zemi, která šetří na státních zaměstnancích, zvyšuje plošně nepřímé daně, překopává kvůli úsporám vyplácení dávek, přičemž ubližuje spoustě lidí. Kdybychom evropské peníze nepotřebovali, dalo by se v souvislosti s ministrem Dobešem mluvit jen o manažerském či politickém selhání.

Jenže ve světle výše popsaného drakonického utahování opasků se jeho jednání jeví jako téměř politický zločin. A nejen jeho.

Ministr sice neporušuje přímo české zákony, ale dozajista lze mluvit přinejmenším o nedbalosti s potenciálním výsledkem enormních finančních ztrát. Kdyby ministrova odpovědnost nebyla „jen“ politická, a takové finanční ztráty by zavinil například z nedbalosti v nějaké obří bance, skončil by v civilizované zemi za mřížemi.

Bohužel miliardy lze prošustrovat i tak, že se někdo schová za politiku. Nemůže tak zdánlivě za nic, jen se někde něco „nepovedlo“, někdo se o něco správně a včas nepostaral, nebo na něco včas a správně nedohlédl.

A nic se nestane, pokud je takový politik navíc součástí vládní koalice, která navzdory dřívějším konfliktům, v nichž hrála ústřední roli ministrova podivná politická strana, nadále funguje, protože jinak by se prý nepodařilo prosadit nezbytné reformy. Je pravda, že se premiér už jednou pokusil právě tohoto ministra z vlády vyhodit, ale prezident země tomu zabránil způsobem, který hraničil s neústavností.

Je jasné, že i kdyby o smyslu vládních „reforem“ mluvili politici pořád a tím nejpřesvědčivějším možným způsobem, legitimita vládního počínání se bude v očích velké části veřejnosti blížit nule nejen proto, že téměř vše, co se ušetří, se zásluhou korupce také nejspíš rozkrade, ale nově i proto, že zatímco vláda ve své snaze sehnat peníze obrazně řečeno šacuje kapsy nemajetných, není schopna si vzít miliardy, které jí nabízí EU.

Je-li toto selhání navíc ospravedlňováno či zamlžováno „politickými“ vysvětleními ministra, který je naprostým politickým i odborným omylem, nelze se divit, že spoustě lidí dochází trpělivost. Jak známo, spousta velkých sociálních změn začíná, když se jejich hlavními aktéry stanou studenti. Ti zatím byli v České republice podivuhodně klidní. Vláda evidentně zkouší, kam až může zajít.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Petrasek Milan - penzista

Vláda ví, že si může vůči studentům dovolit hodně Úterý, 14.Února 2012, 11:07:56

o to stále méně si může dovolit vůči EU svého "čerpání" z eufondů . Vládu to uráží. Vláda nám tu trucuje. Vláda se nám potatila.
A otec vlasti....ten shlíží do podhradí s plným uspokojením.

Libor Vodička - Brno

Vláda se nám potatila... Úterý, 14.Února 2012, 12:50:48

To je moc hezky řečeno a slušně - mne napadají mnohem peprnější významy pro totéž.
Zdá se mi ale, že si při své omezenosti neuvědomili jednu věc: možná si proti studentům mohou mnohé dovolit (i s tím nejistým vědomím, že je mnozí ze studentů volili), ale poštvat proti sobě v podstatě celou akademickou obec, vědce, pedagogy VŠ, umělce etc. to byla těžká chyba, neboť je to sice společenská vrstva bez moci, ne příliš jednotná (ale která u nás je?), ovšem s obrovským vlivem a schopností ovlivnit média. A v této chvíli již tahá J. Dobeš za kratičký konec provázku...

Stanislav Hošek - Český těšín

Kosíkovi ke cti. Středa, 15.Února 2012, 21:09:33

Poslední protiakademické aktivity už nad vší pochybnost dokazují, že nejen Dobeš, ale i jeho Hradní kmotr, dokonale splňují kriteria Kosíkova pojmu LUMPENINTELIGENCE.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 15.Února 2012, 22:28:48

Kde to Kosík má? Já myslel, že má jen lumpenburžoazii. Ptám se i proto, že bych rád časem napsal něco právě o lumpeninteligenci a nerad bych Kosíkovi upíral autorství, patří-li mu (google to slovo samozřemě zná, ale spíš jen v naprosto nerozpracované podobě nějakých ad hoc komentářů v internetových diskusích).

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 15.Února 2012, 22:33:53

Až teď jsem našel toto:
http://nnnnn.bloguje.cz/751920-lumpeninteligence.php

To jste vy, ne?

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad MŠ Čtvrtek, 16.Února 2012, 01:55:36

Lumpeninteligence se, pokud vím, u Kosíka nevyskytuje.

Termín lumpenburžoasie se objevil dávno před Kosíkem -
nejpozději v roce 1926 jako titul článku redaktora vídeňského Arbeiterzeitung Johanna Hirsche v časopise Der Kampf 19/1926 a znovu pak 1929 ve studii téhož autora "Zur Soziologie des Austrofaschismus" v časopise "Der Kampf" 5/1929. K lumpenburžoasii Hirsch řadí vedoucí vrstvu Heimwehru. Hirsch byl ve své analýze austrofašismu názorově blíže komunistům než své vlastní straně (soc.dem.), např Otto Bauerovi.

Znovu termín lumpenburžoasie oživili odpůrci pro označení Schüsselovy vlády ustavené v únoru 2000 (té vlády, která kvůli protestní demonstraci musela jít podzemní chodbou, aby složila slib do rukou presidenta v protějším Hofburgu.)

Miroslav Novák - Praha 9

Čtvrtek, 16.Února 2012, 09:50:12

Já si ale stejně myslím, že Dobeš není ani zdaleka nejškodlivějším členem vlády. A možná ta kampaň má jen odpoutat pozornost od těch hlavních škůdců.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Jde skutečně o výsměch i učitelům. Čtvrtek, 16.Února 2012, 22:35:36

Věřím, že Evropská komise má pro nepřidělení financí pádné důvody. Jak ale vysvětlit učitelům, kteří na projektech v rámci operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost" tvrdě pracovali, že teď mají jejich školy kvůli lajdáctví nebo zkorumpovanosti zodpovědných osob vyjít naprázdno?

O jaké jde projekty uvedu na příkladu projektů, které vznikly na Střední průmyslové škole strojnické a SOŠ prof. Švejcara v Plzni: jedny řeší modernizaci výuky - inovaci obsahu, způsob výuky odborných předmětů (i v cizím jazyce), projektovou výuku (žáci samostatně vytvářejí nová zařízení), modernizaci laboratoří, větší propojení školy s praxí návštěvami žáků na exkurzích a na přednáškách předních odborníků, další projekt řeší vzdělávání učitelů.

Jde o důležitou možnost, jak pomoci podfinancované škole (stejně jako jsou všechny školy vyučující technické obory). A jde přitom o jeden z mála způsobů, jak skutečně podpořit výuku těchto oborů. O úspěšnosti oficiální podpory, ať už jde o vládní program "Zvýšení konkurenceschopnosti" nebo krajský program podpory technických oborů, svědčí stále ubývající počet zájemců o jejich studium.

Spíše se zdá, že naši konkurenceschopnost v budoucnu lajnují vedle zmíněné neschopnosti ministerstva i aktuální rozhodnutí parlamentu - bude v laciné pracovní síle a v kouřících továrnách - viz schválení zákona o odpuštění poplatků největším viníkům smogu za vypouštění škodlivin do ovzduší.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.