Chorvatský prezident vyhrožuje válkou

Lenka Purteková

Chorvatský prezident Stipe Mesić pohrozil včera vojenskou intervencí v případě, že Bosna vyhlásí referendum o rozdělení země. Srbskobosenský premiér odpověděl prohlášením, že Mesić touží svou kariéru ukončit stejně, jako ji začal. Válkou.

Vůdčí osobnosti zemí bývalé Jugoslávie si včera vyměnily urážky připomínající válku z roku 1990. Situace se vyhrotila poté, co chorvatský prezident vyhrožoval ozbrojenou intervencí, pokud se Srbsko pokusí o rozdělení Bosny.

Premiér srbské poloviny Bosny Milorad Dodik obvinil po varování, které přišlo ze Zábřehu, chorvatského prezidenta Stipe Mesiće z podněcování války. „Pokud by Milorad Dodik plánoval referendum o odtržení, poslal bych do země armádu,“ prohlásil Mesić. Hrozby chorvatské hlavy státu vyvolaly také odezvu ze srbského hlavního města Bělehradu. Vládní úředník v Bělehradě Borislav Stefanovic prohlásil, že Mesićova morální a politická autorita je téměř nulová.

Slovní válka vypukla v době, kdy se Bosna připravuje na letošní volby. Diplomaté a analytici očekávají, že volby budou poznamenané vztekem a nacionalismem na všech stranách.

Dodik je odhodlaný udržet Bosnu etnicky rozdělenou a odolává všem mezinárodním pokusům o vytvoření lépe fungujícího státu s ústředním státním orgánem. Premiér pravidelně vyhrožuje, že nechá vyhlásit přímé hlasování o odtržení Bosny. Mesić, který příští měsíc po deseti letech opustí prezidentský post, obvinil srbskobosenského premiéra ze snahy oživit neúspěšnou srbskou politiku, která před deseti lety usilovala o vytvoření Velkého Srbska.

Dodik vede politický boj s mezinárodními institucemi, které i patnáct let po ukončení války drží na Bosnou kontrolu a využívají pravomoc poslední instance. „Dodik je přesvědčen, že se svět brzy Bosny nabaží, on potom vyhlásí referendum a splní nakonec sen o Velkém Srbsku,“ řekl Mesić novinářům.

Srbská část Bosny je rozdělena na dvě části, které spojuje úzký koridor, táhnoucí se podél řeky Sávy na chorvatské hranici. Právě do tohoto bodu by Mesić podle svých slov poslal chorvatské síly. Referendum by tedy podle chorvatského prezidenta nemělo za následek srbské odtržení, ale zničení srbské části Bosny.

Dodik nazval chorvatského prezidenta radikálním extremistou a obvinil ho z podněcování války. Mesić hrál klíčovou roli ve válkách z devadesátých let a byl posledním jugoslávským prezidentem před rozpadem v roce 1991. „Je to znepokojující hrozba ze strany člověka, který zahájil svou politickou kariéru válkou a nyní ji chce i stejně ukončit,“ řekl Dodik.

Někteří pozorovatelé očekávají, že se v Bosně zopakuje válka v let 1992—1995. Současné slovní útoky jsou za poslední roky největším projevem agrese. Země je dysfunkční a její etnické rozdělení je zakořeněno natolik, že činí bruselské vyhlídky na evropskou integraci beznadějnými. Nová šéfka zahraniční politiky EU Katherine Ashtonová označila Bosnu za nejnestabilnější kout Evropy.

Další informace:

The Guardian Sabre-rattling between Croatia and Serbia over Bosnia intensifies

    Diskuse
    PE
    January 21, 2010 v 20.22
    Mesić nehovořil o "plánování referenda", ale o jeho vyhlášení. Výrok pochází z neformální schůzky s novináři v jeho sídle. Hezké je, že v Guardianu komentuje tu "přestřelku" nejvýše středně postavený úředník ministerstva zahraničí (proto ten komentář může být tak ostrý), když všechna místní média citují rovnou srbského prezidenta Tadiće. Ten přitom používá stejnou argumentaci jako jeho chorvatský protějšek - referendum nelze podpořit, protože Srbsko/Chorvatsko, je garantem Daytonské mírové dohody, na jejímž základě Republika srbská v Bosně a Hercegovině vznikla.
    Jinak nelze psát "Bosna", když jde o "Bosnu a Hercegovinu", ani "srbská polovina Bosny", když jde o "Republiku srbskou". Druhou částí BiH je "Muslimsko-chorvatská federace", nad těmi pak stojí centrální orgány státu. V češtině se pak píše "bosenskosrbský" nikoli "srbskobosenský".
    Jinak nové války v Bosně a Hercegovině se neobává snad nikdo. (Guardian ostatně taky žádné experty nejmenuje.) Nějaké problémy jistě ještě mohou nastat v Kosovu, ale hlavním neuralgickým bodem na Balkáně a místem, kde nejpravděpodobněji může dojít k válce, je Makedonie.
    K diskusi by byla otázka, zda BiH jakožto faktický protektorát EU nevčlenit do EU jinou cestou než klasickými přístupovými rozhovory.
    Za pozornost k interpretaci tématu z pohledu západních velmocí stojí text, který otiskly Financial Times koncem loňského roku (http://www.ft.com/cms/s/0/2d098668-f4e2-11de-9cba-00144feab49a.html). Spoluautorem je Paddy Ashdown, bývalý mezinárodní vyjednavač z let občanské války v Jugoslávii.