Pražský primátor Bohuslav Svoboda má velkou šanci být v pondělí zvolen předsedou pražských občanských demokratů. Do boje o křeslo prvního muže ODS v české metropoli půjde Svoboda s dvanácti nominacemi. Jediným jeho protivníkem je navíc zatím exradní Jiří Janeček, který ale disponuje pouze podporou své domovské organizace na Praze 11.

Dvě oblasti Praha 7 a 10, za kterými stojí největší Svobodovi odpůrci, nedaly žádné předsednické nominace. Dosavadní předseda pražské ODS Boris Šťastný již na začátku prosince oznámil, že svou funkci k 30. lednu složí. Rozhodl se tak poté, co se primátor Svoboda bez jeho vědomí dohodl na koalici s TOP 09 v pražském zastupitelstvu.

Svoboda při podpisu koaliční dohody obešel část svých spolustraníků, která stála celé roky za společným vládnutím ODS a ČSSD. Za velkou koalicí přitom nebylo ideové spojenectví, jednalo se spíše o obchodní dohodu o rozdělení vlivu. Nabízí se otázka, zda ukončení této dohody o rozdělení moci nemůže být momentem, který zahájí alespoň částečnou očistu pražských občanských demokratů.

„Od sněmu pražské ODS především očekávám, zda potvrdí a završí Svobodovy úspěšné mocenské manévry. Coby politická autorita a v rámci ODS do jisté míry i autorita morální, nemá pražský primátor ve své straně konkurenci,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Spory se čekají především o volbu místopředsedů

Podle Jelínka to však nemusí nutně znamenat, že by se nemohlo jeho protivníkům za pomoci zákulisních tahů Svobodovu pozici ztížit. „Hlavní spor tak bude o to, zda zvolit či nezvolit nové místopředsedy, a pokud ano, tak zda poskynout Svobodovi tým, který si sám přeje,“ doplnil Jelínek.

Doposud totiž není jasné, zda pondělní celopražský sněm vůbec bude řadové místopředsedy volit. Ti stávající, mezi kterými jsou bývalí náměstci primátora Pavel Blažek a Pavel Klega, současný náměstek Josef Nosek a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, mají totiž mandát až do konce roku.

Svoboda nicméně už při oznámení své kandidatury k výměně místopředsedů vyzval. Zákonitě by stál o to, aby se mohl obklopit svými lidmi.

Získat post prvního místopředsedy, který v současnosti zastává právě Svoboda, by mohl zřejmě Zdeněk Zajíček. Podpořila jej většina oblastních sněmů. Na místa čtyř řadových místopředsedů dostalo nominaci celkem sedm zástupců ODS: Pavel Horálek, Tomáš Chalupa, náměstek primátora Josef Nosek, dále místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík, poslankyně Jana Černochová, radní Prahy 3 Ondřej Pecha a místostarosty Prahy 8 Ondřej Gros.

„Kromě toho se šušká, že i staří známí šíbři si hledají cestičky k nové politické garnituře. Proto bude zajímavé sledovat na sněmu každou volbu, každý politický projev, ale i veškeré hemžení v zákulisí,“ doplnil pak Jelínek.

Na pondělním sněmu pražské ODS půjde také o to, zda se posílí vliv dopodud dosti ostrakizované Prahy v celostátní organizaci. „Až s Bohuslavem Svobodou na straně jedné a ministrem Tomášem Chalupou na straně druhé částečně stoupl vliv Prahy v celorepublikových strukturách. Ten by pražská ODS určitě ráda posílila a bude zajímavé sledovat, co všechno pro to udělá,“ doplnil Jelínek.

Staří a staronoví kmotři

„Z hlediska veřejnosti bude zajímavé také sledovat, jak moc zůstane pražská ODS pod vlivem kmotrovských struktur. Staré struktury — Hrdlička, Rittig, Janoušek — jsou známé a mají vazbu na Svobodovy kritiky, kteří ani dnes neváhají vydávat za vzor programového, nikoli mocenského vládnutí koalici s ČSSD,“ uvedl Lukáš Jelínek.

Podle něj jsou ale v pražské ODS i „staronoví" kmotři, kteří mají blízko k primátorovi. Jako příklad Jelínek uvedl Pavla Hurdu, jehož politickou genezi v Deníku Referendum detailně popsal Matěj Stropnický.

Podle Stropnického Hurda spoluzakládal žižkovskou ODS, brzy ji ovládl a s lety zcela potlačil vnitřní opozici a s ní i vnitrostranickou demokracii. „Na každého u nich a na mnohé z rádoby opozice už něco ví, protože jediný postup přes něj k podílu na moci byl pro jeho spolustraníky skrz tichou spolupráci na jeho kšeftech,“ napsal Stropnický.

Hurda nikdy nebyl víc než řadový radní. „Zato se vždy spokojil s předsednictvím partajní buňky a placeným členstvím v představenstvech a dozorčích radách městem vlastněných akciových společností,“ doplnil sloupkař Deníku Referendum.

Sebraný soupis jeho aktuálních funkcí tohoto typu přitom podle Stropnického čítá jednatřicet položek, včetně předsedání představenstvu akciové společnosti Pražská plynárenská — odměnou za nejintenzivnější plynofikaci ve střední Evropě.

Očista ano, ale pouze politická, nikoli mravní

Stropnický ve svém detailním popisu aktivit Pavla Hurdy argumentuje, že občanští demokraté jako strana institucionalizované korupce nemohou přijít s politickým uspořádáním bez „podsvětního pařátu“.

S tím souhlasí politolog Milan Znoj, podle kterého nelze v případě pražské ODS hovořit o očišťování ve smyslu mravním, nýbrž pouze ve smyslu politickém.

„Pražská ODS se očišťuje od minulého vedení za primátora Pavla Béma. Bémovská pražská ODS měla vždy dva trumfy v rukávě: jednak politickou dominanci v Praze a jednak přízeň Klausova Hradu. Oboje je ale věcí minulosti,“ poznamenal Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle něj občanští demokraté v Praze věrohodnost ztrácejí a současně hradní linka již v ODS nemá své původní kouzlo. „Pražská ODS se svého času mohla stavět proti Topolánkovi a posilovalo jí to, ale protinečasovská inklinace jí láme vaz,“ doplnil Znoj, podle nějž je evidentní, že proti sobě v Praze stojí dvé křídla: stará a nová ODS.

„Zprvu se to možná dalo chápat mravně a očistně, nyní je to jenom poziční boj. Petr Nečas, kterého čeká na podzim obhajoba předsednického postu ve straně, nezbytně potřebuje, aby měl v Praze svého věrného spojence,“ usuzuje Milan Znoj.

A Svoboda přitom vsadil právě na Nečase proti Klausovi a tato sázka mu podle Znoje alespoň prozatím vychází: „Stane-li se předsedou pražské ODS, a není důvodu o tom pochybovat, tak má cestu do vedení ODS otevřenou a bude to silný muž, jehož úspěch ale bude záviset na úspěchu Petra Nečase. Do podzimu jsou to vyhlídky docela nadějné,“ uzavřel Znoj.