Jak to chodí v českých médiích

Robert Bartoš

Dokument České televize „Kupředu levá, kupředu pravá“ srovnává členy levicového Komunistického svazu mládeže s pravicovými Mladými konzervativci. Snímek by měl vyznít ve prospěch těch druhých, přesto se to v plné míře nestalo.

Nedalo mi to, abych se včera nepodíval na ČT2 na dokument Lindy Jablonské „Kupředu levá, kupředu pravá“ o členech levicového Komunistického svazu mládeže a pravicových Mladých konzervativců. Bylo pro mě překvapením, že takhle nevyvážený film může ČT odvysílat. Ale pak mě napadlo proč vlastně překvapením, když tato mediální politika nás pronásleduje celých dvacet let.

Ale k věci: Autorka výběrem těchto politických uskupení pouze prokázala, že nemá základní tušení o rozložení a zaměření politických proudů. Chtěl-li by nějaký tvůrce srovnávat politické strany, nesměl by míchat příslovečná jablka s hruškami, nýbrž si vybrat dvě stejné váhové kategorie. Když porovnávat komunisty, nemohu si vybrat jako protipól sice ultrapravicovou, nicméně (zatím) nikoli militantní stranu. Adekvátní protihráč napravo by byli neonacisté, a potom by dokument musel také vyznít jinak.

Je jasné, že obrázky zdvižených pěstí, rudých vlajek se srpem a kladivem mají pro běžného Josefa Nováka nechutnou příchuť a nahrávají tak hladkým, učesaným „konzervativcům“ na nóbl plesech. Na druhé straně, přestože s adorací SSSR, Lenina a Stalina nelze v žádném případě souhlasit, vyzněli mladí komunisté po lidské stránce a také tím, že za nimi je skutečný idealismus, příjemněji a svému věku adekvátněji, než blazeovaní panáci v černých kvádrech, jejichž jediná duchovní náplň je kariéra skrz partajní koridor. Prostě předvoj ODS.

Duchovní poušť ale čišela i ze samotného dokumentu, který se nevzmohl na nic jiného, než na neustálou obhajobu komunismu komunisty a ofenzívu proti komunismu konzervativci. O tom, jak nádherné a lidstvu prospěšné je učení neoliberalismu ani slůvko. Nedozvěděli jsme se však nic ani z niterného světa mládežníků s výjimkou mladé komunistky, která dostávala ideologické infúze na partajních schůzích od funkcionářské matky.

Avšak ani pravicový holobrádek, jenž nám přiznal, že byl v patnácti levičák a ve dvaceti se stal konzervativec, nám nesvěřil proč ten rychlý přerod. Že by se náhle zařadil k průmyslové a finanční elitě, anebo že by u něho převládly konzervativní rodinné hodnoty?

Celý opus vyvrcholil nádhernou kódou, když mladí připravují rychlé špunty, aby oslavili volební vítězství spásonosného Topolánka v roce 2006. Tím dílo dostalo definitivní šmak odésácké agitky.

    Diskuse
    JK
    January 27, 2012 v 10.46
    Nesouhlas
    Zásadně nesouhlasím. Tento dokument Lindy Jablonské považuji za vynikající v rámci současné dokumentární tvorby. Základní problém glosy je ideologický mustr, kterým autor dokument nekompromisně kádruje. Kupředu levá, kupředu pravá velice umně a chytře rozbrazuje právě různé formy myšlenkové zaslepenosti.

    Příznačné je, že autor glosy nepochopil ironii a považuje závěrečnou triumfální scénu konzervativních vymazanců za "odésáckou agitku".
    Ten dokument je sice trochu povrchní, protože nic moc neanalyzuje, ale je cenný tou důvěrou protagonistů, kterou režisérka získala, aby se byli ochotni trochu odhalit, a rozhodně není politickou agitkou ODS, to tedy autor hodně přestřelil.

    Mimochodem, to, že postavila vedle sebe ty mladé komunisty (ti kluci už k nim ale dneska, pokud vím, nepatří, teď dělají "národní bolševiky") a mladé konzervy, se dá číst i přesně naopak - totiž jako pokus zdiskreditovat MK tím, že se naznačí, že jsou jen modrý protějšek tamtěch. Ale pravda asi bude daleko méně skandální - prostě se rozhodla postavit vedle sebe dorost strany, která tu kdysi byla v roli vítězů a nyní je v roli poražených, a dorost strany, která je právě v roli vítězů...
    January 27, 2012 v 20.18
    jsem byl ještě v Čechách, když jsem na tom byl v kině. Nebral bych to tak osobně. Je to opravdu spíše taková sonda bez analýzy, ale to je na tom fajn, přesně jak píše Martin Škabraha. Šel bych na to do kina klidně znovu...
    January 27, 2012 v 21.35
    Souhlasím s Martinem a Lukášem
    a dodávám, že jsem byl kdysi (myslím, že v rámci festivalu Jeden svět) na promítání dokumentu a debatě s přítomnou režisérkou a z debaty bylo zřejmé, že ona žádný přesný politický klíč k určení protagonistů neměla. Např. říkala, že uvažovala též o mladých sociálních demokratech, ale ti ji přišli "nezajímaví, málo toho dělají".
    Asi i díky tomu vziknul dokument milý a o lecčem vypovídající, i když to žádná hluboká sonda není.
    January 28, 2012 v 14.46
    Co se stalo s lidmi z dokumentu
    Na glose mi nejvíc vadí její zobecňující název, psát chci však o jiném: Mám to štěstí znát další osudy několika hrdinů dokumentu, a jelikož si autor glosy stěžuje na málo-rozměrnost snímku, neodpustím si je připomenout:

    Veronika (ve filmu dcera komunistické funkcionářky) a David (s vlasy do culíku, předseda Komunistického svazu mládeže) se vzali. Nyní se oba jmenují Pazderovi a pravidelně se objevují na kandidátkách KSČM v Brně. David pracoval řadu let jako hlídač v budově, kde sídlí redakce Deníku Referendum.

    Honza (ve filmu uklízející okolí hrobu sovětského vojáka v Brně-Bystrci) byl z Komunistického svazu mládeže vyloučen za nacionálně bolševickou úchylku. Tohoto světonázoru se dodnes drží, čímž je v prostředí české krajní levice hodně výjimečný.

    Všichni tři jmenovaní se v letech natáčení filmu chovali přesně tak, jak jsou zachyceni v dokumentu, a svým bazírováním na starorežimním výkladu světa i symbolice dokázali poškodit nejeden protest, jehož se účastnilo více iniciativ.

    Mladí komunisté nicméně měli i rozumnější (pražské) křídlo, jehož zástupci v dokumentu nevystupují.

    Mladí konzervativci se nedlouho po odvysílání dokumentu rozpadli na dvě znesvářené organizace. Stalo se tak i v souvislosti s faktem, že předsedou ještě jednotných MK byl zvolen mladík, který v dokumentu navštěvuje solárium. Část Mladých konzervativců ho za výkon ve snímku odsuzovala, neboť si údajně nepočínal dost konzervativně, a zvolení právě tohoto muže do čela přispělo k jejich rozhodnutí vytvořit separátní klub MK.

    Režisérka sama se v diskusích k filmu označovala (doslova) za „pravicově smýšlející, a proto volí Stranu zelených“, tehdy v čele s Martinem Bursíkem.
    SH
    January 31, 2012 v 12.58
    Autorova schizofrenie.
    Naopak si myslím, že autorův požadavek postavit vedle sebe ortodoxní mladé komunisty a neonacisty, je zhoubně poplatný dnešnímu neblahému trendu neustále je vydávat za jedno a totéž.