Pohřeb: Václav Havel si zahrál v nejabsurdnějším dramatu hlavní roli
František KostlánPohřeb bývalého prezidenta měl být veřejný, ale nemusel být státní. Stejně tak je škoda mediální proměny Václava Havla - člověka v pozlátkový mýtus.
Poměrně dosti lidem, které jinak pokládám za moudré, se líbil státní pohřeb, tak, jak byl pojat, i to, že vůbec proběhl. Mnozí přátelé, které jinak pokládám za rozumné, mi říkali, že se jim líbilo, co na pohřbu pana prezidenta Václava Havla říkal Klaus. Hodně lidí, které jinak pokládám za soudné, běhalo z jedné akce na počest Václava Havla na druhou, třetí, čtvrtou, pátou, šestou, sedmou, osmou, devátou, desátou… s domněnkou, že čím víc jich navštíví, tím více pana prezidenta uctí.
Více lidí, které jinak pokládám za inteligentní, po několikadenní mediální masáži přestali brát Václava Havla jako člověka a vyvěsili si jej nad domácí oltáříček coby novodobý český mýtus. Co média z Václava Havla vyrobila, odpovídá jejich (ne)úrovni.
Vytunelovaný pohřeb
K vytunelování Havlova pohřbu došlo ze dvou příčin.
1.Rodina přistoupila na státní pohřeb.
2.Klaus to snad ani jinak neumí.
Vše se mohlo docela dobře obejít bez státního pohřbu. Státníci se mohli sjet do Prahy i tak, na pohřeb veřejný (neorganizovaný státem). Schválně říkám „veřejný“, protože soukromý pohřeb Václav Havel mít nemohl. Potřebovali jsme se s ním rozloučit, protože jej máme za vlastního. A potřebovali se s ním rozloučit i jeho zahraniční přátelé. Oproti státnímu pohřbu měl by ten veřejný jasnou výhodu:
Veškeré hodnoty, které Václav Havel symbolizuje, by nemohl pokrytecky vychvalovat někdo, kdo je celým svým postojem proti nim.
Kdysi se vyprávěla tato anekdota:
Za tuhého stalinismu odhalovali v Sovětském svazu pomník básníku Alexandru Puškinovi. Látka zahalující pomník se pozvolna svezla po soše a divákům se objevil Stalin, kterak čte Puškinovu knihu.
A Klaus tímto způsobem stavěl pomník Václavu Havlovi. Stál na piedestalu a deklamoval z jeho myšlenek.
Ilona Švihlíková:Václav Klaus je opět o tah napřed
"Podpora katolické církve. Dukovy výroky o tom, že reformy jsou nutné a že fašismus a nacismus jsou extrémně levicové ideologie a Klausovo vystoupení „svatováclavské“ svědčí o navázání silného spojení, ba přímo „posvěcení“. V tradičně ateistickém českém národě to nemusí mít tak silný vliv, je to možná inspirace putinovskou politikou"
Já bych tak nespoléhala na "tradičně ateistické Česko".
Spojení státní moci s církví už lidstvo zažilo v historii nejednou, nikdy však nebylo na věčné časy, nakonec si obvykle dříve či později stejně šli po krku.
Mě na tom mrzí především, že ta skutečná církev, kterou tvoří všichni věřící bez ohledu na "konfesi", nezaslouženě ztratí kredit, a mnoho lidí víru teprve hledajících bude asi hledat jinde.
Dobrý den, pane Šimso,
v diskuzi na DR píšete, že .... "se Václava Havla zmocnil prezident Klaus a Dominik Duka s katolickou církví."
Souhlasím s Vaším příspěvkem, i s článkem p. Kostlána s jednou výhradou: totiž pod pojem "Duka" je dnes bohužel zahrnuta celá katolická církev. Patří tam i lidé, kteří nesledují, nevědí, neumí rozlišovat...
Cítím bezmoc, napíše-li kdokoli, že cosi zase udělala "katolická církev". Ta není a nikdy nebyla demokratická, ale hierarchická. Stalo se, že jsem koncem osmdesátých let konvertovala a zrovna k této církvi. Pokud trochu znáte konvertity, jistě souhlasíte, že v době konverze neřeší mocichtivé hierarchy ani církevní majetky, ale hledají a nalézají prostředí přátelské a vstřícné jejich osobnímu hledání Boha. Tak nějak tomu bylo i se mnou, tehdy ani ne třicetiletou...
Podle výsledků sčítání lidí se jich stále méně hlásí k organizovanému členství v nějaké církvi. Nedivím se. To, co pan Duka předvádí, vede přímo úměrně ke klesajícímu zájmu lidí o účast ve spolku, jehož je bohužel vrcholným představitelem. Spoustě lidí tato situace vadí natolik, že se v rámci slušnosti a možností snaží se situací něco dělat. Ještě dříve, než se arcibiskup Duka zviditelnil pozváním prezidenta Klause do Staré Boleslavi, vznikla Výzva k sociální angažovanosti biskupů. Není nijak zvlášť medializovaná, podpořilo ji 185 lidí. Autoři Svatováclavské výzvy byli asi pilnější ;-) , podpisů mají 239. Do třetice Evangelium není politický argument, podepsáno 202 lidí. Najdou se lidé, kteří si všímají, a kterým současná situace leží na srdci. Zatím kolem dvou stovek lidí, napříč konfesemi.
Opravdu, tolik pokrytectví a falše, jakou "katolíci" skrze arcibiskupa Duku předvádí, může člověka, hledajícího Boha, jen odradit. Spojení trůnu a oltáře jsem si poprvé všimla po 17. listopadu 2010. Jako v celé naší společnosti, tak i v církvích jsou lidé pokud možno zalezlí, neangažovaní, je jim to všechno fuk. Proto iniciativy křesťanů (dokonce i katolíků) měly kromě dobrých ohlasů i odpůrce, ale to už je trochu jiné téma - tradicionalisté, lefévbristé, neokonzervativci, hradní rádci a ti, kteří se motají kolem mocných tohoto světa.
Snad tedy vyjmete z pojmu "Dominik Duka s katolickou církví" aspoň těch zhruba třista aktivistů. Z toho, dejme tomu, 150 katolíků :-)
Zdravím
Přeji vše dobré v příštím roce.