Dánské úřady práce přistupují k mladým nezaměstnaným komplexně a snaží se jim zajistit vzdělání, které by jim usnadnilo hledání práce dlouhodobě. Dánská politika je úspěšná. Zatímco ve Velké Británii je bez práce více než osmnáct procent lidí do pětadvaceti let, v Dánsku nepracují pouze tři procenta těchto lidí.

„Pro každého, kdo sem přijde, připravíme plán, který vychází z jeho osobní situace," vysvětluje Louise Hareová, poradkyně na úřadu práce v jihozápadní části Kodaně. Specializuje se na lidi do třiceti let, kteří mají minimální nebo žádně vzdělání. „Vždy se snažíme určit překážky, které konkrétním jedincům brání v získání práce nebo vzdělání a zjišťujeme, jak jim můžeme konkrétně pomoci.“

Klientům Hareová v některých případech přiděluje osobní rádce, když má pocit, že osobní vedení nebo možnost si s někým promluvit je může posunout vpřed. Od úřadů dostávají také odpovídající pomoc v případě, že trpí psychologickými problémy, jako například depresí nebo ADHD.

V rámci státní politiky firmy získají v přepočtu téměř sto osmdesát tisíc korun, pokud si na tři roky najmou člověka do pětadvaceti let.

Pracovní centra mají od minulého roku přísná pravidla, jak rychle musí jednat s klienty. Musí je oslovit do týdne od doby, co se zaregistrují k vytvoření osobního plánu. Uchazeči o práci musí obdržet konkrétní nabídku na pracovní místo nebo vzdělávací program v rámci měsíce, dříve to byly měsíce tři.

Podle Hareové má ekonomická recese některá pozitiva. „Dříve jsme dlouho připravovali klientův osobní plán, aby nás pak opustil s nabídkou první placené práce, kterou dostal,“ říká. „Nyní je snazší soustředit se na jejich dlouhodobé perspektivy.“