Letos jsme uskutečnili výzkum v obcích, v nichž žije od tří set do dvou tisíc obyvatel, převážně v Olomouckém kraji. Jedním z cílů bylo zjistit, co činí obec úspěšnou. Které proměnné mají podstatný vliv a zda zkušenost konkrétní úspěšné obce je přenositelná na jiné obce. Jiným naším cílem je pokus zjistit, zda by obrovská rozdrobenost naší obecní struktury byla nahraditelná užší meziobecní spoluprací. V České republice je totiž více než šest tisíc obcí, zatímco v Nizozemsku téměř desetkrát méně.

Mimochodem, v tomto směru se již delší dobu u nás vedle mikroregionů etablují místní akční skupiny, které jsou společenstvími aktérů veřejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru. Právě ty by bylo možné využít, ale k tomu je nejspíše cesta dlouhá. Výhodou MAS ovšem je, že v nich není pouze politická kontrola (například rozdělování dotací), ale i skrze onen podnikatelský a neziskový sektor.

Nechci se zde rozepisovat o kritériích úspěšné obce, protože s výzkumem nejsme ještě zcela hotovi. Rád bych zmínil některé dílčí závěry, k nimž jsme se dostali. I když možná jedna podmínka úspěšné obce, která ční nad ostatními, nám vyplývá: schopnost občanů angažovat se, ochota pro obec něco udělat. V průzkumu to uvedla téměř polovina dotazovaných starostů. Koneckonců o tom z vlastní zkušenosti hovořil starosta obce Tučín, Jiří Řezníček. Na konferenci demonstroval, jak nadšení občanů vedlo až k vítězství v soutěži Vesnice roku 2009. A také úspěšné reprezentaci země v evropském měřítku. Obec má přibližně 450 obyvatel a je zde osm spolků.

Důležitá proměnná je velikost obce, skutečně v těch větších je lepší občanská vybavenost. Zásadním a také očekávatelným faktorem je vzdělání. Čím je vzdělání starosty vyšší , tím jsou obce úspěšnější v získávání peněz z fondů Evropské unie. Starostové-straníci mají zase blíže k penězům z tuzemských dotací a grantů, takže stranická knížka možná opravdu hraje důležitou roli. Starostové, kteří odpovídali, že pro úspěšnost obce je rozhodujícím faktorem „schopný starosta na radnici“, také v praxi častěji dokázali úspěšně získávat projekty a granty ve svých obcích; jejich obce patří v tomto směru k úspěšným. Nešlo tedy o sebechválu, ale o konstatování.

Pro nás bylo důležité, že jsme si mohli odpovědi starostů „zkontrolovat“. Samotný tazatel vyplnil po ukončení krátký dotazník, v němž jsme se ptali, jak na něj starosta působil, zda se orientuje v chodu vesnice, jaký dojem na něj udělala obec atd. K našemu milému překvapení jsme zjistili, že čím lepší měl tazatel pocit ze starosty, že je dobře obeznámen s místními poměry, tím více za posledních deset  let získala obec mimorozpočtových prostředků z různých projektů a grantů. Dále se ukázalo, že čím lepší měl tazatel pocit ze starosty, že své profesi rozumí, tím pozitivnější měl pocit z prostředí obce.

A ještě jeden závěr, kde je podstatnou proměnnou pohlaví. Platí souvislost, že mezi ženami je více úspěšných starostek než starostů mezi muži, a to vzhledem k penězům získaným z fondů EU za posledních deset let.

Když jsem se dnes vrátil domů z konference o venkově, přečetl jsem si, že ministr životního prostředí chce kontrolovat, čím lidé topí. Je to cesta správným směrem. Především na venkově je od podzimu do jara nedýchatelno. Dětské pleny, PET láhve, kelímky od jogurtů, kartónové obaly od džusů, to vše bohužel prolétává komínem. Ale o tom více snad někdy příště.