Nedávno jsem byl na novém filmu Víta Janečka Závod ke dnu — televizní verze se jmenuje Robota. Po promítání následovala diskuse některých aktérů filmu s diváky. Film, který ukazuje na opomíjení chudnoucích regionů, na bezskrupulózní praktiky zaměstnavatelů i vlády, vzbudil dost emocí.

Lidé byli překvapeni mnoha informacemi, které se dozvěděli a ptali se, jak je možné, že se o podobných problémech v hlavních médiích nemluví? Jak to, že k tomu neexistuje více snadněji dostupných informací, jak to, že nikde nejsou vidět experti diskutující tuto problematiku?

Odpověď byla celkem snadná: „Na šíření podobných sdělení nemá nikdo zájem...“ Politikům samozřejmě vyhovuje status quo — byznys jako obvykle — s menšími odchylkami tu do leva tu doprava. Trochu podle voličů, ale hlavně podle poptávky donátorských kmotrů.

Dobře, ale co s tím dá tedy dělat, aby se normální člověk, který nečte plynně v některém z cizích jazyků a nemá čas brouzdat po zapadlých alternativních serverech, mohl dozvědět o něco o tom, co dennodenně ovlivňuje jeho život? Kde se mu tedy dostane nějakého poučení o možných alternativách, z nichž si je možno vybrat?

Bylo překvapivé, že mnoho lidí v publiku na to mělo poměrně jednoduchý návod: „Někdo by měl ten film vzít, jezdit s ním po českých městech, organizovat skupinky a společně si ho pouštět a diskutovat o něm.“ A ještě: „Je třeba vybudovat nezávislé médium, které bude dost silné na to, aby konkurovalo komerci.“