Německý Valuban s 5000 obyvateli je jedním z největších evropských měst s plně omezeným automobilismem. Lidé v něm bydlící musí jednou za rok potvrdit, že auto nevlastní. Pokud ano, musí si koupit parkovací místo v budovách na okrajích čtvrtí. Z počátku připadlo průměrně jedno volné místo na každou druhou domácnost, ale časem došlo k poklesu počtu automobilů a mnohá parkovací místa jsou dnes volná.V obydlených čtvrtích mají auta zakázáno parkovat, mohou jen projíždět. Ve skutečnosti těmito místy projíždějí jen velmi zřídka. Ulice dnes patří malým dětem, které si na nich hrají a jezdí na skateboardu nebo na kole bez jasného směru. Dospělí se venku scházejí mnohem více, než by tomu bylo v normálních městech.Většina evropských „bezautových“ oblastí je menší a s přísnějšími pravidly než Valuban: auta nemohou do některých míst projet přes fyzické zábrany. Výjimku tvoří pohotovostní vozy a stěhovací auta. Lidé se přepravují pěšky, na kole nebo hromadnou dopravou. Je možno si koupit pouze pár okrajových parkovacích míst. Takové zóny bez aut, pohybující se v počtu obyvatel mezi pár stovkami a několika tisíci, existují v Amsterodamu, Vídni, Hamburgu, Edinburghu a dalších.Groningen, nizozemské hlavní město cyklistiky, má největší centrum bez přístupu aut v Evropě. Z části je pouze pro pěší, plně uzavřené je pro tranzitní dopravu. V centru bydlí asi 16 500 obyvatel, z nichž tři čtvrtiny nevlastní žádná auta. Čtyřicet procent veškeré dopravy ve městech je prováděno na kole.