Současná hnutí odporu jako poznání. Polemika se Slavojem Žižkem

Prvotním motivem londýnských nepokojů nebyla konzumeristická ideologie, jak se domnívá Slavoj Žižek, nýbrž rozpoutání násilí spojeného s ničením stánků konzumu a s útoky proti všem, kteří patří do světa na druhé straně, proti policistům i novinářům.

Žižek se ve svém sloupku „Zloději v obchodech celého světa, spojte se!
zamýšlel nad významem nedávných bouří v Londýně. Jsou to výbuchy násilí, které nemají žádný politický program a jsou pouze naplněním práva na konzum jinými prostředky. Je to jako nálož, která jednou za čas vybuchne, tu v okrajových čtvrtích Paříže tu Londýna, nálož, která se zvětšuje a může vybuchnout de facto na všech místech, kde žijí vyloučení. Ale po tomto výbuchu se situace opět normalizuje. Uklidí se rozbité sklo, znovu se naplní vypleněné sklady a nic se nezmění.

Pokud zvítězí jejich konzervativní výklad (aktéři těchto výbuchů jsou plně zodpovědní za své činy a mají být potrestáni jako narušitelé veřejného pořádku a zloději), zvětší se represe a ještě více se posílí mechanismy, které z vyloučených dělají vyloučené. Tyto výbuchy násilí Žižek nazývá Hegelovým pojmem „abstraktní negace“. Nemají žádný jiný význam, než je samotné násilí.

Právě proto však nemá tak docela pravdu Zygmunt Bauman, který o londýnských nepokojích hovoří jako o aktech „poškozených a diskvalifikovaných konzumentů, ani Slavoj Žižek. Ten sice těmto nepokojům přiznává autentický moment, ale vykládá je pouze jako ironizaci konzumeristické ideologie.

Jenže prvotním motivem vůbec nemuselo být neodolatelné vábení zboží za výkladem, jež je pro vyloučené nedostupné. Samotné násilné akty, jako je vypalování skladů nebo podpalování aut, tedy ničení zboží, svědčí o tom, že tu nepůsobila jenom konzumeristická ideologie, která se utrhla ze řetězu. Spíš to bylo tak, že tyto násilné akty byly formou, kterou tato konzumní ideologie musela získat, aby se stala politickou. Nešlo tu zkrátka na prvním místě o masové vyloupení obchodů, nýbrž o rozpoutání násilí spojeného s ničením stánků konzumu a s útoky proti všem, kteří patří do světa na druhé straně, proti policistům i novinářům.

Násilí tudíž mělo ten význam, že zviditelnilo vyloučené jako část společnosti, kterou Rancière nazývá „částí bez účasti“. Ale na rozdíl od „lidu“, jenž se zviditelňuje akty, jako je nastolení požadavku rovnosti nebo sebepojmenování, se jednalo o zviditelnění „lůzy“, tedy té části společnosti, jež nemá žádný pozitivní cíl, nýbrž se vyžívá pouze v ničení. (O londýnských výtržnících jako o „lůze“ píše Žižek ve svém článku.) Z toho lze vyvodit, že pokud chybí lid jako politické tělo usilující o rovnost, na jeho místě se objevuje lůza.

Ale jak je to s jinými současnými formami odporu? Žižek ve svém sloupku píše o tom, že arabské revoluce se vyhnuly „falešné alternativě sebedestruktivního násilí a náboženského fundamentalismu“. „Egyptské léto 2011“ se mu však jeví jako tečka za revolucí. Prohlubující se sociální problémy podle jeho názoru povedou k posílení islámského fundamentalismu. Moc v zemi si pak rozdělí islamisté a armáda. Emancipační potenciál egyptské revoluce byl udušen v zárodku.
Žižek dále hovoří o španělských Indignados nebo o protestním hnutí v Řecku. Tvrdí, že tato hnutí z principu nemohou změnit společenskou realitu, protože odmítají převzít politickou odpovědnost a založit novou stranu nebo usilovat o převzetí státní moci. Jejich politickým cílem je pouze vytvářet nátlak na politické strany.

Žižkovi odpověděl Hamid Debaši článkem „Žižek a Kaddáfí: žít ve starém světě“.

Píše zde, že Žižek pronáší pohřební řeč nad těmito hnutími předčasně. Nedokáže v dnešním světě nalézt nic, co by nám dávalo naději na změnu poměrů a předem všechno odepisuje. Žižek se podle Debašiho dívá na svět tak, že to není „svět“, neboť nemá v sobě nic smysluplného. Jediná smysluplná věc je nová politická strana a uchopení státní moci. To všechno podle Debašiho svědčí o Žižkově neschopnosti spatřit nové politické možnosti. Žižek zůstal vězet ve starém světě.

Na to se dá namítnout, že s arabskými revolucemi, hnutím Indignatos nebo řeckým protestním hnutím, to může skončit jako s naší sametovou revolucí nebo nedávnými „barevnými revolucemi“ (na Ukrajině, v Gruzii, Kyrgyzstánu). Masová vlna protestů postupně zeslábne, a třebaže se aktivisté budou nadále organizovat a svolávat demonstrace, celé hnutí se ocitne na mrtvém bodě. Nestalo se to koneckonců alterglobalizačnímu hnutí a kolik nadějí kdysi vyvolalo? Žižek má pravdu, hnutí, které se nepokusí ustavit politickou stranu jako formu své organizace, riskuje, že zanedlouho ztratí svůj emancipační náboj a rozplyne se.

Současná politická a sociální hnutí mají zpravidla dvě stránky. Je to jednak vytváření samosprávné sítě aktivit zdola a jednak snaha ovlivnit držitele reálné politické moci. Tato hnutí se však předem vzdávají toho, aby získala stejnou pozici, jakou mají držitelé moci. Spokojují se s postavením nerovných partnerů, přesněji řečeno, jsou to předkladatelé žádostí, které vyřizuje někdo jiný. Úkolem změnit společnost se tak vlastně pověřují ti, kteří mají reálnou moc.

A protože se samozřejmě nic nezmění a dané společenské mechanismy budou vládnout dál, narazí i samosprávná síť na meze svého šíření. Vznikne snad několik nových komunikačních sítí, možná družstev či samosprávných podniků, ale dále se nerozšíří, jako se nějak výrazně nešíří stávající formy samosprávy, např. Mondragonská družstva.

Žižek však přehlíží jednu věc. I když si nebudeme dělat iluze o možnostech současných hnutí, tato hnutí mají svůj zásadní význam. Pravděpodobně jsou dnes jakousi historickou nutností. Nechme stranou, že snad občas prosadí určité změny v politice nebo ekonomice. (Ale co se podařilo změnit alterglobalizačnímu hnutí?)

Jejich význam je v něčem jiném. Mohou přetvořit vědomí aktivistů a angažované veřejnosti. Jakmile vysvitnou limity těchto hnutí, může to vyvolat jiné chápání politiky. Jestliže tou pravou cestou ke změně není samotné hnutí, co tedy? A tak lze dospět k poznání, že pokud chceme opravdu něco změnit, jsme nuceni usilovat o reálnou politickou moc.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jirka73

Jiří Kouba - živnostník, Bzová u Hořovic

Na co hnutí čekají? Pátek, 9.Září 2011, 15:14:21

Proč se bojí stát všechna protestní hnutí politickou stranou? Proč ProAlt téměř s panikou protestuje proti tomu, aby je kdokoliv spojoval s politikou? Je evidentní, že (nejen) v ČR není žádná strana, která by reagovala na to, co se u nás děje: že současný kapitalismus bez přívlastků (nebo s korupčním přívlastkem) je přežitý a řítí se do pekel, že se společnost rozděluje, že obecně roste blbá nálada a slovo politik se stalo synonymem gaunera. Na co se tedy čeká? Až začnou pršet žáby a voda Vltavy se změní v pivo? Co se musí všechno stát? Až první lidé začnou umírat hlady na ulicích, pak dojde ke změnám?

Jsem živnostník a tak moc dobře vím, že musím neustále předvídat, reagovat na dění kolem sebe, abych přežil. Musím sledovat trendy, nálady, abych se mohl být úspěšný. nerozumím proto tomu, že když je EVIDENTNÍ poptávka po POLITICKÉ síle, nic se vlastně neděje. Všude se to vaří, ale nikdo není schopen nebo ochoten přetavit toto bouření do REÁLNÉ politické síly. Proč?

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Pátek, 9.Září 2011, 16:30:48

Držitelé reálné politické moci nejsou na seznamu politických stran či politiků

Jsou v přehledech nejbohatších firem či miliardářů

Proto si mnozí budují raději nějaký paralelní svět, co nejméně závislý na oficiální mafiánské společnosti

Zda to může změnit celou společnost, to nevím …

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pátek, 9.Září 2011, 17:06:6

Souhlasím se základní myšlenkou, že je nutno založit (nebo použít existující) politickou stranu a ne jen vyslovovat požadavky. Např. ProAlt jako iniciativa se mi líbí, ale víc ve spolupráci s politickými stranami, i kdyby to měla být kritická spolupráce, než v zásandím odporu k politickým stranám.

Byl bych trochu opatrný v tom účastníky vzpoury z Londýna hned přistrkávat do rubriky "lůzy". Tenhle pohrdlivý výraz sociálních elitářů by mohl být použit např. i pro ty, které Michael Hauser nazve lidem. Někdo tam raboval, ale někdo také vyjadřoval zoufalství z beznaděje, do které ho/jí vrhá současný systém.

Jsem rád, že lze někdy v něčem nesouhlasit s Žižkem.

Jirka73

Jiří Kouba - živnostník, Bzová u Hořovic

Schválená penzijní reforma Pátek, 9.Září 2011, 17:21:54

Zrovna čtu, že byla schválená penzijní reforma: bez jakéhokoliv konsensu, veřejné diskuse a doslova se znásilněním solidarity (výhodnost reformy je pouze pro omezené množství vícepříjmových skupin obyvatel). Ani toto není důvodem k POLITICKÉ aktivitě?

Současné politické strany prostě nenabízí žádnou alternativu, pouze se snaží opravovat potápějící se Titanic. Mám obavy, že ani ProAlt nemůže být alternativou... Když si uvědomím, kolik peněz odvádí moje firma na provoz tohoto cirkusu, je mi z toho fyzicky zle.

207_lrweb08

Luděk Rychetník - Praha 10

Nenadávejme na politiky, podívejme se na sebe! Pátek, 9.Září 2011, 22:50:20

Studenti z Inventury demokracie sice nedostali od politiků požadovaný dárek, ale získali cenné zkušenosti. Shrnuli je do hesla "Nenadávejme na politiky, podívejme se na sebe!". Odpovídá moudrému poznání, že druhého měnit nemohu, nejvýš sebe - a i to je velice těžké. Ale lidi kolem sebe mohu přesvědčit! Především svým příkladem.

Ukazuje to cestu k nápravě věci obecných, těžkou, dlouhou, ale spolehlivou. Co nejvíce z nás se stát aktivními občany a hledat cesty, jak být co nejefektivnější. Minulé parlamentní volby naznačili jednu možnost, občanská hnutí v obcích, která si vynucují transparentní jednání zastupitelů, je další. Masové protesty proti konkrétním jevům či rozhodnutím opět další.
Nic nového: Masaryk nabádal "nebát se a nekrást" a doporučoval "práci drobnou".

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

"vězet ve starém světě" Neděle, 11.Září 2011, 09:55:19

My všichni vězíme ve starém světě. Toužíme sice po spravedlnosti, ale také v hloubi duše tušíme, že po té materiální stránce se v tom novém světě už nemusíme mít tak dobře, protože až ta spravedlnost přijde, tak bude možná měřit hlava nehlava všem stejným metrem.
Ale pokud nám opravdu jde o nějaký nový lepší svět, pak má každé hnutí svůj význam, i když nedosáhne úspěchu. Alespoň v tom, že získá zkušenosti, které se budou hodit v budoucnu.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Ad pan Molnár – paralelní svět Neděle, 11.Září 2011, 09:59:10

To je opravdu otázka, zda se spíš snažit o politickou změnu současného světa, na základě které by mohlo dojít k jeho ekonomickému přetvoření, anebo zda raději přímo ve stávajícím světě začít budovat nějaký paralelní svět. To první znamená usilování o moc politickou, to druhé budování vlastní moci hospodářské, z níž by moc politická mohla v budoucnu vyrůst.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Bez politiky to nejde Neděle, 11.Září 2011, 20:44:6

- to je myslím evidentní. Občanská společnost ani nová hnutí sama o sobě nezmůžou nic.
Otázka je pak jediná: začít budovat novou stranu, radikálně socialistickou, jež by měla být stranou "nového typu" (nikoli ale snad v onom leninském významu, spíše by měla pluralitně zatřešovat ta různá hnutí), ANEBO se snažit ovlivňovat stávající polit. strany, což v našem prostředí znamená především ČSSD (i když samozřejmě ani komunisty nelze úplně vylučovat ze hry)? To je myslím ta kardinální otázka.
Já volím stále tu druhou variantu, kterou považuji za smysluplnější. Budovat novou stranu je téměř nemožný úkol, navíc to chce peníze - a ty radikálně antikapitalistická strana stěží sežene. Socdem politika bude vždycky kompromisnická, ale to je spíš přínos, protože nekontrolované otřesy si nemůžeme dovolit.

Takže lepší socdemácký vrabec v hrsti než žižkovsko-hauserovský holub na střeše. Mnozí se mi za mou naivitu smějí, ale já ještě naději neztratil.

Bohdana Marvalova - Liberec

"Jsou to výbuchy násilí, které nemají žádný politický program a jsou pouze naplněním práva na konzum jinými prostředky" Pondělí, 12.Září 2011, 18:21:28

Možná jsme četli každý nějaký jiný článek, ale podle mne tam Žižek nic takového neříká -viz:

"Skutočnosť, že výtržníci nemajú žiaden program je preto sama faktom, ktorý treba interpretovať: hovorí nám veľmi veľa o našej ideologicko-politickej háklivej situácii a o charaktere spoločnosti, ktorú obývame, spoločnosti, ktorá vyzdvihuje voľbu, no v ktorej jedinou dostupnou alternatívou k nútenému demokratickému súhlasu je slepé vyjadrenie. Opozícia voči systému sa viac nemôže artikulovať vo forme realistickej alternatívy, či dokonca utopického projektu, no môže mať len podobu nezmyselného výbuchu."

Žižek cituje názor Zygmunta Baumana: "viac ako čokoľvek iné, boli manifestáciou konzumeristickej túžby násilne pôsobiacej pri neschopnosti sa´ vhodným´ spôsobom realizovať – nakupovaním" .
Žižek se ale nikde v článku s tímto názorem nestotožňuje.
Pokud se mýlím, tak mne, prosím, opravte.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.