Ministři životního prostředí jednotlivých zemí Evropské unie se o víkendu sjeli, aby neformálně prodiskutovali snižování emisí skleníkových plynů a dohodli se na něm. V plánu bylo dospět k takové dohodě, která by státy zavázala k třicetiprocentnímu snížení emisí do roku 2020.

Schůzka skončila neúspěchem. Členské země Evropské unie nejsou v tomto tématu zajedno. Snižováním emisí se proto bude zabývat mimořádný summit EU. Ten se bude konat 11. února tohoto roku. Termín přichází takto záhy, protože situace je považována za znepokojivou a je potřeba problém rozuzlit na mezinárodní konferenci ke klimatu v Mexiku, která se bude konat v prosinci.

Opět se projevila nejednotnost mezi státy EU, která byla evidentní na loňské konferenci o změnách klimatu v Dánsku. Francouzský ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo potvrdil agentuře AFP, že spolu soupeří dvě vyhraněné ideové skupiny.

Francie, Británie, Německo, Belgie a několik dalších zemí požadují, aby se celá EU zavázala snížit emise skleníkových plynů. Kladou podmínku, že i ostatní průmyslové země zvýší své úsilí o snižování emisí. Oproti nim však stojí zejména Itálie, Polsko, Maďarsko a Rakousko, které jsou proti. Jejich hlavním argumentem je, že tento proces je v období hospodářské krize příliš nákladný. Dosavadní závazek dvacetiprocentního snížení považují za dostatečný.

Z diskuse ministrů životního prostředí pod patronátem španělského předsednictví EU vyplývá, že EU se v budoucnosti bude výrazněji orientovat na přechod k nízkouhlíkové ekonomice a rozvoj zelené ekonomiky. Ekonomická krize má v tomto smyslu představovat výzvu, nikoli bariéru. Zúčastnění ministři se shodli na důležitosti zapojení průmyslu, významné roli nevládních organizací a také na potřebě důslednější komunikace s veřejností.

Další informace:

Scientific American EU unlikely to extend emissions cuts: ministers