Praha je moje máma

Fabiano Golgo

Často kritizujeme i to, co milujeme. A tak se všechny chyby, které Češi a česká společnost mají, mohou autorovi zdát sice místy hrozné, ale jakmile vyjede za hranice, začne se mu stýskat. A uvědomí si, kde je doma.

Už patnáct let několikrát ročně dostávám požadavky na rozhovor od různých brazilských rádií, časopisů nebo novin o tom, co se děje v České republice. Musel jsem např. vysvětlovat okolnosti stavby proticikánské zdi v Ústí nad Labem, nebo pouliční nepokoje antiglobalistů během konference MMF, výroky Václava Havla a v poslední době často i Václava Klause, byť se jednalo třeba o jeho slabost na pera.

Před pár dny mi jeden Čech, který se usadil v Brazílii a naučil se portugalsky napsal, že poté, co po několik let sledoval mou kritiku české společnosti, byl velmi překvapen, když zaslechl na jednom z brazilských rádií rozhovor se mnou a přečetl několik mých článků v portugalštině, že zatímco v češtině označuji Čechy za rasisty a kritizuji „nacistický” systém speciálních škol pro Romy, v portugalštině se snažím Brazilcům spíše vysvětlit, že žít s Cigány je občas velice složité...

×
Diskuse
August 26, 2011 v 14.57
Má rodná Praha, kde jsem žil téměř 30 let, je krásná, ale neuvěřitelně servilně modrosvazácká. Mám tam spoustu dobrých kamarádů, lidí, kterých si vážím, ale v té temné hnědomodři osobně žít nedokážu. nejsem tedy jako pan Golgo z inzertního deníku Metro, možná je to tím, že mám do situace stále násobně větší vhled a bohužel mám tu smůlu, že mé současné pozorovací stanoviště má skandinávský periferní úhel.