Minimální mzda

Polské odbory navrhují uzákonit minimální mzdu ve výši 50 procent průměrné mzdy. České odbory ji chtějí jednorázově zvýšit na 36 procent. ČSSD považuje za přiměřené, aby se minimální mzda blížila 40 procentům mzdy průměrné.

Zaměstnance v České republice čeká zvýšení minimální mzdy o čtyři sta nebo pět set korun. Alespoň to po zasedání tripartity minulé úterý řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Dnes činí minimální mzda osm tisíc korun. Odbory neúspěšně navrhovaly její zvýšení na 9 200 korun.

Český statistický úřad uvádí, že průměrná hrubá mzda za čtvrté čtvrtletí loňského roku činila 25 565 korun. To se rovná přibližně 16 873 korun čistého výdělku. Jak pravidelně píší česká média, je to příjem, na který nedosáhnou dvě třetiny českých zaměstnanců. To ale neznamená, že by cena práce byla všudypřítomným tématem veřejné debaty. Pokud jde o minimální mzdu, publikovaly hlavní české deníky od počátku roku pouze 82 textů s tímto souslovím. Třicet z nich podle mediální databáze vyšlo v Haló novinách.

Zatímco tedy česká debata neexistuje, tu polskou moderují odbory. Pod heslem „Zvedněme Polákům minimální mzdu“ (Podnieśmy Polakom płacę minimałną) sebrali přes tři sta tisíc podpisů pod iniciativu za změnu zákona o minimální mzdě.

Cílem jejich návrhu je postupné zvyšování minimální mzdy na úroveň padesáti procent průměrné mzdy v národním hospodářství, a to při zachování možnosti vyjednávat o výši minimální mzdy v tripartitě. Podle návrhu by platilo, že při růstu HDP o alespoň tři procenta by se minimální mzda zvyšovala rychleji. Kromě dorovnání předpokládaného nárůstu cen základního zboží a služeb by se zvýšila ještě o dvě třetiny předpokládaného nárůstu DPH pro daný rok. Při pomalejším růstu by výše minimální mzdy byla stanovována podle dosavadních pravidel.

Zvýšení minimální mzdy o 10 zlotých (tedy necelých 60 korun) podle autorů návrhu přinese na daních a poplatcích státnímu rozpočtu nejméně 14,39 milionu zlotých dodatečných příjmů. Zvýší se totiž mzdy nejméně 335 800 zaměstnanců, kteří v Polsku podle statistiků berou minimální nebo nižší mzdu.

Polovina průměrné mzdy dnes v Polsku znamená v přepočtu 1750 zlotých (zhruba 10 262 korun). Minimální mzda se dnes rovná 41 % mzdy průměrné. Snem Solidarity podle polského tisku je, aby se minimální mzda rovnala 60 % průměrné mzdy (tedy asi 2100 zlotých, resp. 12 314 korunám). Jenom to podle odborářů „zajistí důstojnou úroveň života pracovníkům pobírajícím pouze minimální mzdu“.

Ústředním tématem debaty, kterou vyvolal návrh z dílny polské Solidarity, se ale nakonec stala „produktivita práce“ a její srovnání mezi Polskem a zahraničím. Příčiny toho, proč je produktivita německých zaměstnanců asi jeden a půl krát vyšší než zaměstnanců v Polsku (nebo České republice) a co s tím dělat, ale debata nepopsala. Ekonomové pouze opakovali: Firmy v Polsku málo využívají krátkodobé úvazky. Špatně si organizují práci. Nemají tak výkonné stroje jako na Západě. Brzdí je nejasná legislativa, která zde upravuje podnikání.

Neschopnost načrtnout rozumově přijatelný způsob jak produktivitu práce mezi východní a západní Evropou sbližovat ale nejlépe zosobnil expert na zvyšování produktivity práce z HRBC Group Marcin Fidecki ve vystoupení na rozhlasové stanici TOK FM. Na otázku, jak může polský pracovník dosáhnout stejné produktivity práce jako Nor, odpověděl, že nejjednodušší cesta je přestěhovat se do Norska. Tam jsou podle něj totiž Poláci hodnoceni jako pracovníci rychlí a spolehliví.

Když pak na něj moderátor naléhal, přidal Marcin Fidecki i jeden konkrétní nápad na zvýšení produktivity práce. K zubnímu kartáčku by podle něj bylo možné přidat kartičku s návodem, jak si čistit zuby a heslo do internetové aplikace, která by majiteli mohla simulovat jeho zdravotní stav. Lidé by pak za takový zubní kartáček byli ochotni zaplatit více.

I když ale vezmeme za bernou minci, že produktivita práce – coby jakýsi složený statistický ukazatel – německých zaměstnanců je zhruba jeden a půl krát vyšší než produktivita zaměstnance českého nebo polského. Stejně na jednotném hospodářském trhu a při doloženém sbližování cen v Evropské unii těžko někdo dokáže obhájit, aby průměrná mzda německého zaměstnance byla pětkrát vyšší než mzda zaměstnance polského a čtyřikrát vyšší než toho českého. A to zvlášť při vědomí, že výše i struktura daní je v českém a německém prostředí podobná.

Pozice sociální demokracie coby hlavní opoziční strany se z domácího kontextu nijak nevymyká. Stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ve svém prohlášení z minulého týdne „považuje za přiměřené, aby se minimální mzda blížila 40 % mzdy průměrné, doplňuje, že „vyšší úroveň minimální mzdy snižuje sociální výdaje státu“ a připomíná, že kdyby zde posledních šest let vládla ČSSD, činila by dnes minimální mzda 11 500 korun a přidání další pětisetkoruny by odpovídalo situaci.

Tváří v tvář partnerům z dalších evropských socialistických a sociálně demokratických stran se ale nabízí postoj přeci jen důraznější. Mezinárodní srovnání ukazuje dlouhodobé výrazné rozdíly v produktivitě zaměstnanců jednotlivých podobných států i jejich příjmech. Veřejně vystupující ekonomové dlouhodobě nejsou s to popsat tyto rozdíly jako oprávněné. Sociální demokraté v takové situaci jistě mohou zahraniční levici zcela oprávněně adresovat přinejmenším požadavek na zavedení jednotné evropské minimální mzdy.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 22.Srpna 2011, 11:18:8

Prý máme větší produktivitu práce, proto máme nesouměřitelné mzdy se střední Evropou. Prý Češi nebudou konkurenceschopní, když nebudou vykořisťovat zaměstnance a spekulativnímu kapitálu nebudou dávat zdarma z veřejného investiční pobídky. Prý není potřeba například péče o seniory či předškolní výchova. Prý je hlavní export, tedy montovny, ne vnitřní služby, sociální stát. Prý je v ČR kapitalismus. Kdyby to nebylo k popukání, možná bych nad tou sdílenou modrotou zaplakal.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.