Tvář zkázy, tvář naděje

Anders Behring Breivik a Rais Bhuiyan - terorista a oběť vražedného útoku. Jeden je mediální ikonou a druhý stojí mimo hlavní zájem médií. Oba příběhy však mají cosi společného a je třeba nad nimi přemýšlet.

Anders Behring Breivik a Rais Bhuiyan. Dvě tváře posledních týdnů, dva muži, jejichž životy nenapravitelně poznamenala nenávist a násilí. Terorista a oběť vražedného útoku. Mediální ikona těchto dní a člověk, jehož příběh se vypráví mimo hlavní titulky světového tisku. Symbol té nejhorší hrůzy a ztělesnění až paradoxní naděje tváří v tvář zkáze.

Kontury norské tragédie jsou dostatečně známé a stále dostávají nové a nové detaily. Vraždění osamělého stoupence konzervativních hodnot a čisté Evropy bylo od počátku zamýšleno a plánováno jako mediální událost: patnáctisetstránkový manifest, podivný slepenec citátů, převzatých myšlenek a vlastních postřehů; video umístěné na web – působivé svým grafickým provedením i hudebním doprovodem, připomínající videa radikálních islamistických skupin. Breivik ovšem do řady nepřátel postavil vedle sebe „kulturní marxismus“, islamismus i nacismus. Na konci tohoto mrazivého videomanifestu, po dlouhé řadě portrétů hrdinů minulosti (vesměs bojovníci proti islámu od křižáckých velitelů po cara Mikuláše I., nechybí ovšem ani pověstný „Drákula“ Vlad Tepes) a výzev k obraně evropské kultury a k mučednictví se objeví postava mučedníka samotného. Pečlivě a do detailů nebyl připraven jen násilný čin, ale i jeho budoucí mediální a společenská odezva.

Teroristické útoky na přistěhovalce, jejichž obětí byl také mladík původem z Bangladéše Rais Bhuiyan, se naproti tomu odehrály mnohem spontánněji. Mark Stroman, přesvědčený rasista a člen Árijského bratrstva, několikrát trestaný recidivista, byl šokován útoky z 11. září 2001 a chtěl se pomstít – jednoduchým, nekomplikovaným způsobem: zabitím několika „nepřátel“, Arabů nebo muslimů. Vraždil krátce po útocích, nepřipravil manifesty ani výzvy. Jedna z obětí však přežila. Rais Bhuiyan následkem útoku ztratil zrak na jedno oko, přišel o veškeré prostředky kvůli platbám za lékařské zákroky, ztratil práci. Navzdory tomu však nezahořkl. Pomohla mu jeho pevná víra. „Nikdy jsem nezačal kvůli tomu, co se stalo, Ameriku nenávidět. Marku Stromanovi jsem už dávno odpustil. Jen nevěděl, co činí: kdyby uměl rozlišovat dobro od zla, nikdy by nic podobného neudělal. Podle mé víry je tím nejlepším řešením odpuštění.“ Oběť se začala zasazovat za život svého vraha. Mark Stroman svých činů litoval, nebylo mu to však nic platné – po řadě let čekání v cele podle texaské zvyklosti byl 20. července 2011 popraven.

Spolu s křižákem Andersem Breivikem usedne na pomyslnou lavici obžalovaných podstatná část evropské kultury a tradice. Nejen křesťanský středověk či bojovník proti Hitlerovi Winston Churchill, ale také filosof John Stuart Mill, existencialista Franz Kafka nebo antiutopista George Orwell – ti všichni hráli určitou úlohu ve formování názorů a profilu norského střelce. Vedle nich bude mít své místo svět násilných počítačových her, které Breivik miloval a s velkou náruživostí hrál. Jeden aspekt je zvlášť znepokojující. Ačkoli mnohé komentáře tvrdí a budou tvrdit opak, v žádném případě před sebou nemáme pouze vyšinutého solitéra, člověka, který by základní hodnoty naší společnosti a kultury popíral a odmítal. Souzen bude člověk, který je přesvědčen, že pouze on jim správně rozumí, že právě on je povolán je hájit. Podobné názory jako Breivik má mnoho lidí, v Norsku stejně jako v České Republice. Mnozí z nich by to jen nepřiznali veřejně. A někteří z nich zastávají významné funkce. To je asi nejvážnější varování: největší nebezpečí pro evropskou civilizaci a kulturu nepřichází zvenčí, ale je zakódováno v naší kultuře samotné. Jako bychom stáli tváří v tvář propasti, a hledali odvahu do ní pohlédnout.

Když Rais Bhuiyan zdůvodňoval, co ho vede k odpuštění „zrůdě“, která se ho pokusila zabít, necitoval dlouhou řadu náboženských myslitelů, básníků či filosofů. Jen jedno jméno tu najdeme: Muhammad. V myšlení a především v životní praxi Bangladéšana je Prorok příkladem lásky a soucitu ke všem lidským bytostem. Opravdu ke všem. Pro křesťana není možné neslyšet tu slova Ježíšova. Všichni muslimové nejsou stejní jako Rais Bhuiyan, tak jako všichni křestané nesdílejí názory Anderse Breivika. Soudě podle ohlasů v internetové diskusi, mnoho Američanů Bhuiyanův postoj hluboce oslovil. Ač nezamýšlen jako manifestační „mučednictví“, nezůstal bez odezvy a bez vlivu. V jedné české diskusi jsem se však setkal s názorem – „pokud to udělal proto, že je muslim, pak je to jenom hra, jen předstírání, které nás má ukolébat, aby nás pak mohli snadno podřezat.“ Tento názor přitom není vůbec ojedinělý. Kruh strachu a nedůvěry se uzavírá. Své démony nosíme v sobě a živíme je z vlastních zdrojů. S těmi „druhými“ naopak často přichází pomoc a uzdravení.

Setkávání a soužití různých, mnohdy odlišných vzorců chování, představ a věr – tedy to, co se dnes označuje jako „multikulturalismus“, bude vždy způsobovat obtíže a přinášet nečekané, mnohdy bolestivé, někdy tragické situace. Má ale také své pozitivní strany: vytváří nová přátelství, obohacuje o nové úhly pohledu, způsoby řešení, hodnoty. A nejen to: učí nalézat nové cesty k hodnotám skrytým ve vlastní tradici, hodnotám, na něž my sami máme sklon zapomínat. Je to obtížná cesta, ale budeme-li mít odvahu po ní jít, staneme se silnějšími.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Adam Borzič - brno

Středa, 27.Července 2011, 10:32:37

Filipe,

díky za jeden z nejlepších textů, jaké jsem na toto téma četl.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Beze slov Středa, 27.Července 2011, 12:31:29

Obdivuji všechny ty, kteří jsou schopni v těchto dnech cokoli napsat.

Čím víc nad událostí uvažuji, tím méně jsem schopen myslet "v režimu textu", tj. uvažovat o publikování komentářů.

Postupně se stahuji i z diskusí na DR.

Slova jsou nějak málo...

Ondřej Wolf - farář v.v.

Středa, 27.Července 2011, 12:33:59

Ano, to je dobrý text - a k dobru směřující.
Ondřej

David Sekanina - manažer v nevládním sektoru

Dobrý den, výborný text, děkuji. Čtvrtek, 28.Července 2011, 10:32:42

Jen nevím proč "Winston Churchill, ale také filosof John Stuart Mill, existencialista Franz Kafka nebo antiutopista George Orwell " by měli usednout na pomyslnou soudní lavici obžalovaných ?
Vždyť přeci nijak nemohou, za to, že si je magor vybral a citoval.

Filip Outrata - Praha

Čtvrtek, 28.Července 2011, 10:59:20

Pane Sekanino, myslel jsem to asi tak - když provede teroristický čin muslimský extremista, tak předpokládáme, že jeho zdroje - radikální výklady islámu, ale pro mnohé i islám jako takový - jsou spoluodpovědné. Ta "lavice obžalovaných" byla míněna obrazně, jde o to uvědomit si absurdnost odsuzování celé kultury a tradice, kterou má člověk v sobě. Taky o to, že kdybychom uplatnili na tenhle čin stejně paušální odsuzující přístup, byli by Kafka a spol. najednou podezřelí. Nejde tolik o to, jaký zdroj si člověk vybere nebo cituje, ale jak mu rozumí, jak ho zařadí do svého světa.
Jinak díky za zajímavou poznámku, čekal jsem nějakou námitku, tak jsem rád, že přišla.

Filip Outrata - Praha

Beze slov... Čtvrtek, 28.Července 2011, 11:02:12

Pane Kando, slova se opravdu hledají těžko. Jenom jsem chtěl napsat, že Vaše příspěvky v diskusích čtu velmi rád a jsou mi blízké, proto by mě Vaše stažení z diskusí mrzelo. Ale dát si na nějakou dobu pokoj od diskusí může být dobré.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.