George Soros, Romové a kapitalismus

George Soros je zajímavá, světově známá postava. Vedle spekulantských útoků na pokladny států, které jej proslavily negativně, ovlivňuje světové dění i v pozitivním smyslu, jako málokdo. Nebo snad jako nikdo druhý?

Poprvé jsem narazil na jméno George Sorose v první půli let devadesátých. Tehdy měl pan Soros potyčku s jakýmsi Václavem Klausem, který si momentálně hrál na ministra financí (nebo už byl premiérem?). Jestli se dobře pamatuji, šlo o to, jestli stát dá k dispozici nějakou budovu Vysoké škole, kterou zde chtěl Soros založit. Klaus byl proti. A proto jedna z nejlepších vysokých škol v Evropě, Středoevropská univerzita, sídlí v Budapešti. Inu, Klaus se jako vzdělanec nechoval nikdy, proč by se toho měl dopustit právě v tomto případě.

Aniž by to pana Sorose kdy zajímalo, měl jsem tu čest s ním několikrát nesouhlasit, ale i obdivovat jeho přístup k obyčejným lidským věcem. Již dlouho, na více místech na zeměkouli, se věnuje pomoci lidem, například černochům v Jihoafrické republice, v době, kdy byla rasistickým státem. Před listopadem 89 podporoval i československé disidenty. U nás nyní financuje hlavně projekty, které se snaží pomáhat Romům. Spolu se Světovou bankou financuje například i Dekádu romské inkluze, takže jeho zájem o Romy je hlubší a trvalý. V České republice jeho peníze prostřednictvím grantů rozděluje Open Society Fund Praha.

Čím to je, ptal jsem se v duchu, že mnohonásobného miliardáře zajímá něco z „té výšky tak titěrného“, jako je život těch nejchudších lidí, který nezajímá téměř nikoho jiného? V té souvislosti mě samozřejmě zajímal jeho motiv, jeho názor na Romy a společnosti, v nichž žijí. Dozvěděl jsem se je nyní, z časopisu Respekt (ročník XXII / 11. - 17.7. 2011), který s ním udělal rozhovor.

George Soros zde říká, že jeho zájem o Romy trvá dlouho. Sociální situace Romů je podle něj selháním Evropy:

„Myslel jsem, že EU je dost bohatá, aby tu chybu napravila. Po dvaceti letech mého angažmá je zjevné, že existuje řešení: vzdělat Romy a vytvořit novou romskou elitu, která by neztratila svou romskou identitu. Zatím vzdělaní Romové přebírají kulturu většinové společnosti, a nedaří se proto zlomit nepřátelské předsudky vůči jejich kultuře. Během dvaceti let se však podařilo vzdělat malou romskou elitu, která si udržela svou identitu, a proto nabourává protiromské stereotypy. Bohužel se nám to zatím daří v malém měřítku… Když v takovém přístupu budete pokračovat delší dobu, investujete do něj více peněz, tak by nenávistný vztah mezi romskou komunitou a většinovou společností mohl skončit.“ Řešení podle Sorose potrvá déle než jednu generaci.

Finančník se dále domnívá, že zmíněná nenávist je výsledkem hospodářských potíží: „růst xenofobních skupin je toho přímým důsledkem“. Česká republika má podle něj prostředky k nápravě přístupu k romským dětem a jejich neoprávněnému zařazování do zvláštních škol: „Bývalý ministr školství (Ondřej Liška – pozn. FK) vytvořil kvalitní vzdělávací program, který však byl další vládou ukončen. Česká republika se teď vrací v tomto ohledu zpět.“
Na otázku, jestli o tom hovořil s premiérem Nečasem na nedávné schůzce, odpovídá Soros „ano“.

Zde bych si opět dovolil nesouhlasit zcela. Tvrzení, že za všemi problémy světa stojí horší či špatná hospodářská situace, je tvrzením ekonomů a finančníků, taktéž po celém světě. Souvisí to asi s takovou tou „marxisticko-kapitalistickou“ představou o ekonomické nadstavbě. Jenže, kdyby to tak bylo, přežívala by v bohatých společnostech nenávist k menšinám či odlišnostem na okraji. Ovšem například ve Spojených státech, kde se národ definuje politicky, protože je namíchán z mnoha různorodých lidí, stále existují rasismus, xenofobie a zapšklý ultrakonzervatismus v relativně vysoké míře.

A ptejme se také, například, proč nejvíce dětí měli odjakživa ti nejchudší – nedostatek peněz jim v tom nikdy nebránil. Ano, nenávist může strmě narůstat zároveň se sílící hospodářskou krizí, ale jde o nenávist latentně přítomnou i v dobách blahobytu. Dění a jevy mají mnoho příčin, špatná hospodářská situace je pouze jednou z nich. (Tvrdím to i jako člověk z praxe, který se těmito problémy dlouhodobě zabývá, aby o nich mohl psát a předávat informace o menšinách i oné nenávisti dál).

Dobré vzdělání je samozřejmě jedním z předpokladů, jakými se tato nenávist dá umenšovat, ale nejde zdaleka jen o Romy. Dobré vzdělání a povědomí o menšinách, jejich životě a kultuře, potřebují i lidé z většinové části společnosti. Integrace není čistě jednostranná záležitost (ať už z kterékoli strany), ale vždy dvoustranná či vícestranná.

Když si čtu internetové diskusní příspěvky některých „bílých pseudodiskutérů“ pod články o Romech, cizincích, bezdomovcích, gayech a lesbách, Židech atd., je mi z toho čirého primitivismu hodně špatně od žaludku. Tito lidé nemají ponětí ani o vlastní kultuře, natožpak o kulturách menšinových, a samostatně myslet je také nikdo nenaučil (což pokládám za součást vzdělávacího procesu.)

Málo platná nám bude romská elita, když ani ji společnost nepřijme (či, přinejmenším, ona část společnosti, která je schopna vidět život pouze černobíle – a ta je čím dál početnější). A samozřejmě: snažit by se měli na prvním místě Romové sami. I kvalitní výuka na dobrých školách jim, obecně vzato, nic nedá, když nebudou mít touhu po vzdělání jako jednu z priorit.

George Soros dále hovořil o systému a jeho změnách. Jestli jsem to dobře pochopil, v podstatě zastává sociálně demokratické názory, k nimž nedošel skrze ideologii, ale spíše skrze vlastní sociální cítění. Rostoucí sociální nerovnost je podle něj velmi reálný problém, který je obsažený v jádru kapitalismu: „Nemyslím si, že existuje životaschopná alternativa ke kapitalismu. Věřím, v kapitalismus, ale nikoli takový, který prosazují tržní fundamentalisté. Kapitalismus musí být upraven regulacemi a politickým systémem, který podporuje větší rovnost. Neomezený kapitalismus i nekonečná snaha dosáhnout rovnosti nejsou udržitelné, potřebujeme kompromis.“

Jak ale mohou politici hájit více rovnosti, když musejí snižovat deficit veřejných financí a škrtat sociální služby? ptají se autoři rozhovoru.

„Mnohé tlaky na škrty sociálních výdajů a proti zvyšování daní nejsou nutné, jsou politickým přáním a spíše problémy tvoří, než aby je řešily,“ říká dále Soros a dodává:

„Ve Spojených státech nebo v České republice diktuje rozpočtovou disciplínu politická ideologie, nikoli nutnost… Při velké nezaměstnanosti a nevyužitých lidských zdrojích je chybné mít jako cíl vyrovnaný rozpočet. Smysl by – spíše než snižování výdajů – dávalo zvyšování daní. Tlak na vyrovnané hospodaření a snižování vládních výdajů může vést k mnohem horším výsledkům než cyklický deficit, který by kompenzoval nedostatečnou nezaměstnanost. Deficit se měří poměrem k HDP. Když kvůli škrtům snížíte růst HDP, tak může být ve výsledku zadlužení vyšší, než kdybyste se vůbec o jeho snižování nesnažili.“

Velmi trefné je i jeho krátké vyjádření k počínání politiků i těch, kteří je bez ohledu na cokoli znovu volí. Demokratičtí lídři, kteří jsou omezeni názorem obyvatel, by podle Sorose „měli přesto být většími vůdci veřejného mínění, a ne ho jen následovat. Lídři tedy nesou vinu za to, že následují veřejné mínění a sami neudávají tón. Ale ani veřejnost není bez viny.“ Soros je přesvědčen, že Evropa i Amerika se nacházejí v nejnebezpečnějším období od 50. let minulého století.

Myslím, že krom jiného zde jde i o známý problém s nedostatkem skutečných osobností, které by si mohly troufnout pozitivně spoluutvářet veřejné mínění. Jakou autoritu asi může mít, například, takový ministr školství Josef Dobeš, když vystupuje jako pouhý poskok Hradu a je zřetelnou obětí vlastní ultrakonzervativní ideologie?

Dnes jsme - i kvůli takovýmto lidem - spíše svědky negativního utváření veřejného mínění. Dobře to popisuje komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo v článku o Dobešově oblíbenci s názvem Pravdolásko, rozzlob se: antisemita Bátora povýšil: „Ve skutečnosti je Bátora nebezpečná kreatura, která ve svých upřímných chvilkách nezapře inspiraci druhou republikou. Třeba když na svém Facebooku vyvěsí článek oblíbeného autora Václava Klause, jistého Bartoše, což je udýchaný sepisovatel seznamů pravdoláskařů aspirující na pozici vrchního českého antisemity... jestli na školství strpíme teď Bátoru, neměli bychom se divit, až tam nejpozději za tři roky napochoduje třeba kovaná stalinistka Marta Semelová se svou verzí padesátých let.“

Nejsem lžinenávistník, takže nutně musím patřit k pravdoláskařům. A Šídlo pravdoláskaře velmi vtipně definuje: „Cítí sympatie k Václavu Havlovi, mají vcelku liberální pohled na svět, občas nezvládají svůj patos, coby voliči se posunují po trati ODA - Unie svobody - zelení - kníže, často čtou týdeník Respekt a pravidelně se před koncem roku scházejí ke svému kultovnímu obřadu v žižkovské Akropoli, kde křepčí za tónů Velvet Underground Revival.“

Až na ten Respekt by to u mě snad odpovídalo. Dnes si tento časopis kupuji jen zřídka, když obsahuje investigativní článek, protože ve zpracovávání kauz je Respekt jednička. Jako člověk, který velmi často kritizuje média a novináře však musím říci, že rozhovor s Georgem Sorosem (v němž finančník pochopitelně odpovídá i na dotazy týkající se finančního systému) je dílem výjimečného novinářského umu a autoři Martin. M. Šimečka a Tomáš Lindner odvedli obdivuhodný kus dobré práce. Kéž by to byl začátek návratu Respektu k něčemu smysluplnému.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Lukáš Jelínek - Brno

Středa, 27.Července 2011, 10:13:1

Plně podepisuji: rozhovor se Sorosem bylo to nejzajímavější, co Respekt v posledním roce přinesl. Autorům i vydavatelům gratuluju! Sám jsem interview rozebral na ČRo6 - http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/lukas-jelinek-lecba-sorosem--926342

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Středa, 27.Července 2011, 10:45:21

... se Sorosem lze souhlasit, ale je tu jeden terminologicko-sémantický problém:

Aby se to, cop považuje za cílovou a psrávnou polohu kapitalismu reprodukovalo nestačí mít kapitalismus a politiky, kteří ho regulují podle svých bohulibých snů.

Musí jít o změnu institucionální - ale pak je otázka, jestli to potom bude kapitalismus.

Já si to nemyslím ...

František Kostlán - Praha

Neděle, 31.Července 2011, 20:19:38

Pane Jelínku,
díky za odkaz. Váš článek je brilantní, snad ani nemusím zdůrazňovat svůj souhlas.
Konečně se začínají nořit z hlubin i pravicoví politici, kterým tupé škrty bez dalších nutných kroků začínají vadit. Když budeme dále tlačit na pilu, třeba konečně přimějí svého guru Kalouska k přemýšlení :-).
Jsem rád, že jste se nad tím zamyslel z této strany, osobně dávám pohcopitelně přednost romské tématice :-))).

František Kostlán - Praha

Neděle, 31.Července 2011, 20:23:58

Pane Tejkle,
díky za názor. Já si to myslím :-).
Ale vždy kladu důraz na to, že to důležité je zachování demokracie a lidských práv, nikoli to, jak bude označován ekonomický systém, jestli jako kapitalismus, nebo socialismus či jinak. To je mi naprosto lhostejné. Ideologická klišé pokládám nejen za zbytečná, ale přímo za škodlivá, jelikož mrzačí myšlení a přinášejí černobílý pohled na svět.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Pondělí, 1.Srpna 2011, 01:47:22

Pro důkaz škodlivosti ideologických klišé mrzačících myšlení a přinášejících černobílý pohled na svět netřeba chodit daleko

Vždyť právě ve zmiňovaném rozhovoru uvádí pojem kapitalismus George Soros několikrát

Jeho zmrzačené myšlení mu neumožňuje pochopit, že je zcela lhostejné, jak bude ten který ekonomický systém označován

A je to …

Rozhovor se Sorosem si lze přečíst i zde:
http://salon.eu.sk/4557/eu-pot%C5%99ebuje-revolu%C4%8Dn%C3%AD-zm%C4%9Bnu-rozhovor/

František Kostlán - Praha

Pondělí, 1.Srpna 2011, 13:50:48

Pane Molnáre,
přečtěte si všechny příspěvky v klidu ještě jednou. Třeba to napomůže vašemu ostrovtipu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.