Diviš žil od roku 1926 v Paříži, kde studoval malířství na pařížské akademii, ale také v ateliéru Františka Kupky. Ve Francii ho také na konci 30. let zastihla válka. Jako příslušník československého exilu byl půl roku nespravedlivě uvězněn v pařížském vězení Santé, poté byl odsouzen k pobytům v internačních táborech v jižní Francii a v Africe, než se mu podařilo na začátku 40. let načas zakotvit v New Yorku, kde vytvořil obsáhlý cyklus obrazů, inspirovaných nápisy na stěnách cely a příběhy lidí na dně. Současná výstava představuje soubor téměř čtyřiceti kreseb a šesti obrazů, které s výjimkou tří obrazů, Žena s červeným šátkem (1932), Přízraky (40. léta) a Barbarská maska (1942), autor vytvořil až po návratu domů do Čech, tedy po roce 1947. Namísto bezpečí v útočišti domova ve zchudlé, avšak svobodné Československé republice, na něj dopadl v posledních letech života duchovní útlak, bída a tragické události, které poznamenaly osudy mnoha svobodných tvůrců, stěží obhajujících holou existenci v zóně pronásledované kultury. Za všechny jmenujme Josefa Váchala, Bohuslava Reynka, Hanu Wichterlovou, Bedřicha Stefana, básníka Vladimíra Holana, kteří žili v podobném kruhu blízkých na osamocených ostrůvkách uměleckého tvoření.V ústraní a jen s oporou nejbližších přátel čelil Alén Diviš obecnému kulturnímu marasmu, který dnes už známe jako průvodní jev dějin komunistického režimu. V prvních letech návratu mu přinášela inspiraci sbírka českých balad od Karla Jaromíra Erbena, k nimž kreslil ilustrace; později nacházel útěchu v kresbách k povídkám Edgara Alana Poea.Divišovo zaujetí pro příběhy z věku pohádek a mýtů, vyprávěné čistým básnickým jazykem autora Kytice, uskutečnily jeho návrat k tomu, co zbylo z domova — k ohnisku mateřské řeči. Jeho přízračné kresby k Poeovým povídkám vynesly na světlo postavy zavržených a každodenní utrpení a hrůzu lidí na okraji společnosti.V nemoci a bídě před smrtí vytvořil Alén Diviš cyklus kreseb na biblické motivy, z nichž je několik zastoupeno ve vystaveném souboru, např. Bohémót, kresby na verše z knihy Jonáš, Mojžíš, Daniel. Na veřejnosti se prvně objevilo Divišovo dílo v lednu 1989 v GHMP na Staroměstské radnici a předznamenalo dějinnou proměnu. Obsáhlá výstava v Galerii Rudolfinum v roce 2005 vtiskla jeho dílo do povědomí širší veřejnosti; současnou výstavu jistě ocení nejen sběratelé, ale i ti, kdo pokaždé znovu žasnou nad dílem tohoto umělce. Alén Diviš — obrazy, kresbyGalerie U Betlémské kaple, Praha 1výstava trvá do 19. únoraInternetové stránky: http://www.galerieonline.cz