Tým amerických a ekvádorských vědců, kteří pracují v Mezinárodní společnosti pro ekologii plazů a obojživelníků, objevil ve vzácném a mizejícím ekosystému na pobřeží Ekvádoru poklad mnoha dosud neznámých druhů.

Nově objevené druhy zahrnují mj. tuponosého hada, který se živí polykáním slimáků, či třicet druhů tropických žab.

Had patří k malé skupině plazů, jejíž jídelníček tvoří měkkýši, hlemýždi a slimáci, a jeho nejbližší příbuzný se vyskytuje v pět set kilomerů vzdálené oblasti v Peru. Polykače slimáků objevil místní patnáctiletý dobrovolník účastnící se výpravy s vědci.

Nové druhy žab mají zvláštní životní cyklus. Ve zdejším mimořádně vlhkém prostředí mlžného pralesa svá vejce nekladou do vody, nýbrž na stromy. Z nich se klubou rovnou miniaturní dospělí jedinci, někteří ne větší než špendlíková hlavička. Zdejší druhy tedy přeskakují vývojovou fázi pulců.

Další objevené druhy zahrnují gekona tak malého, že se dokázal uvelebit na gumou uzavřeném konci obyčejné tužky. Mezi dalšími objevenými druhy jsou tři druhy mloků či křovinář němý, který je největším jedovatým hadem Ameriky a vůbec největším chřestýšem, který však byl ve většině svého původního rozšíření již vyhuben.

Velká většina druhů byla objevena na Cerro Pata de Pájaro, malé hoře vzdálené několik minut od pobřeží Tichého oceánu ležící přesně na rovníku. Horu obklopuje tropický deštný prales a její vrcholek pokrývá mlžný prales.

Rozsah deštného pralesa je jen několik čtverečních kilometrů, přesto je domovem nejméně čtrnácti z třiceti expedicí objevených druhů, které se nevysktují nikde jinde na světě. „Pochopitelně máme velkou obavu, že tyto druhy zmizí ještě dříve, než budou vědecky popsány," uvedl vedoucí expedice Paul S. Hamilton z organizace RAEI.

Ačkoli se tým vědců soustředil výhradně na plazy a obojživelníky, jejichž výjimečnou druhovou rozmanitostí je oblast proslulá, objevil i čtyři nové druhy strašilek jen díky tomu, že si tato fascinující stvoření fotil během svých výzkumů.

Místa jako Pata de Pájaro jsou pod tlakem mnoha ekologických problémů, počínaje odlesňováním kvůli pastevectví a těžbě dřeva až po klimatické změny, jejichž dopady zahrnuje zánik velké většiny horských mlžných pralesů a spolu s nimi i druhů, které je obývají. Konkrétně nově objevené žáby nikde jinde než v extrémně vlhkém mlžném pralese svá vejce klást nemohou.

Galerie (14)