Lze hodnotit vládu pouze ekonomicky?

Hodnocení vlády je ošemetná otázka. Sníží-li se například korupce a zároveň zvýší konkurenceschopnost, je to jistě pozitivní. Pokud však za stejné období například zanikne padesát procent vesnických knihoven, budou přesto vlády v tomto desetiletí hodnoceny jako úspěšné?

P_arad_n

Pavel Šaradín

15.07.2011 08:00

Jedna z obtížně zodpověditelných otázek v politice je ta, jak hodnotit vládu. Jak pracuje úspěšná vláda? Jak taková úspěšná vláda vůbec vypadá? Jaká kritéria máme použít? Přirozeně nejvíce spravedliví bychom měli být při hodnocení, které učiníme s patřičným odstupem. Například Zemanova vláda byla po roce líčena jako neschopná, jeden komentátor dokonce v Mladé frontě Dnes volal „Václave Klausi, vraťte se!“ Nicméně po čtyřech letech se názory veřejnosti zásadně změnily a sociální demokracie, byť pod jiným předsedou, volební vítězství obhájila. Občané však vládu raději hodnotí okamžitě, nechtějí čekat a vyslovují se velmi ostře. Ještě nedávno v jednom průzkumu nevěřilo Nečasově vládě devadesát procent respondentů. V krajských volbách zase vždy prohrává hlavní vládní strana, voliči tak dávají najevo své preference a s kabinetem si vyřizují účty. Odhlédněme však nyní od momentálních soudů, které jsou tak populární.

V sobotní Mladé frontě Dnes bankovní analytik Aleš Michl nabídl hodnocení vlády prostřednictvím tří kritérií. Jsou jimi konkurenceschopnost země, stav veřejných financí a míra korupce. Jsou to (možná) jasná kritéria, ovšem až na poslední ryze ekonomicky zaměřená. S tím, jak víme, si nevystačíme. Snad bychom také mohli dodat, že v určitém okamžiku mohou být dvě z těchto kritérií na velmi dobré úrovni, ve třetím na tom budeme špatně. Je automaticky taková vláda neschopná či špatná?

Pan Michl jako jeden z nástrojů hodnocení konkurenceschopnosti uvádí PISA, tedy pravidelné mezinárodní přezkušování žáků, zatímco Konrad P. Liessmann o něm uvádí, že „nastoupil jediný vzdělávací cíl: obstát v testu PISA! Tak signifikantní projev nevzdělanosti se těžko najde v nějakém jiném domnělém centru vzdělání.“

Dejme tomu, že naše země se stane ještě konkurenceschopnější a stav veřejných financí se zlepší, klesne korupce. Toto období bude trvat řekněme deset let, ale pak zjistíme, že mezi segmenty s různou životní úrovní vznikly obrovské rozdíly a procento obyvatel pod hranicí chudoby se zvýšilo. A ve stejné době zaniklo kvůli vyšší DPH na knihy padesát procent vesnických knihoven. Budou vlády v tomto desetiletí hodnoceny jako úspěšné? O tom dosti pochybujeme, přesto globální žebříčky budou pro nás příznivé.

Přesto budeme i dále rádi v novinách číst nejrůznější hodnocení a hledat v nich, jak si jako Češi stojíme. Uvažovat nad tím, proč jsme v něčem před Poláky a v něčem až za Slováky. Přední pozice v pozitivních věcech nás zcela jistě potěší. Posunout se tak na konci Nečasovy vlády v indexu vnímání korupce třeba o deset míst, to by bylo něco!


V žádném případě nechci říci, že hodnocení zemí v mezinárodní perspektivě v některých aspektech nemá smysl. Ačkoliv je nepřesné, přiznat mu, že dokáže postihnout určité trendy, můžeme.

Rozhodně si však nevystačíme s ekonomickými kritérii, kam tato cesta vede, je patrné v nynějším odsuzování Řecka. Jihoevropská země je pro některé politické proudy symbolem vší špatnosti, mnozí politici nám ji představují jako prostor, ve kterém se nedá žít, jemuž je třeba se vyhnout. Ale ruku na srdce, nenajdeme cosi z dnešního ducha Řecka již v dva a půl tisíce let staré klasické filosofii?

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jan Čanda - student, Lhenice

Zeptám se jinak Úterý, 19.Července 2011, 01:08:6

Lze objektivně hodnotit vládu JINAK než ekonomicky? Subjektivně to samozřejmě možné je - "Ten a ten krok se mi líbí, protože..." nebo podstatně častěji "Tohle zvorali, protože...". Každý jednotlivý vládní krok, tím spíše pak celé dlouhodobé plány se dají zjednodušit jako upřednostnění něčeho na úkor něčeho jiného: oprava silnice nebo dotace dráhy, platy doktorů nebo učitelů, zásluhovost platů nebo solidarita, škrtání výdajů nebo zvýšení daní, utahování opasků nebo vyšší zadlužení...
Pro co se kdo rozhodne, záleží na jeho žebříčku hodnot - jenže ten máme každý postavený jinak, a těžko najít nějaké objektivní kritérium, jak by ten žebříček postavený být měl. Tím pádem - ať si každý vládu hodnotí po svém, ale zároveň ať si uvědomuje, že jeho hodnocení pramení z jeho ryze subjektivního světonázoru.

Vladimír Frič - elektrotechnik, Slavkov u Brna

P. Čando, mám tomu rozumět tak, že hodnotit vládu ekonomicky znamená ji hodnotit objektivně? Úterý, 19.Července 2011, 10:19:53

Měli jsme na střední škole výborného fyzikáře. Nic jiného než fyzika jej nezajímalo. V podstatě nám všem zakázal maturovat z fyziky, protože tu abychom dobře ovládli, musíme výborně ovládat ostatní předměty, především matematiku. Fyzika pro něj byla měřítkem všech věcí. Typický fachidiot (terminus technicus).
Ekonomie bývala soft science. Dnes ji mnozí ekonomičtí fachidioti považují za tvrdou vědu.
Nejgeniálnější ekonom p. Václav Klaus ji dokonce pravděpodobně považuje za nejtvrdší ze všech věd.
Zastánci tradičního názoru, že ekonomie je měkká věda argumentují tím, že ekonomie nereflektuje svoje vlastní předpoklady, funguje jako společenská ideologie, zbožšťuje trh a podceňuje monopol, zabývá se úzce lineárními kauzalitami, ...
Neoliberální zbožštění ekonomie jako míry všech věcí je dnes největším nebezpečím vlekoucím lidstvo do záhuby.
Neberte to prosím ve zlém, ale mezi prvními, kdo by si měl (taky) uvedomit že jeho hodnocení pramení z jeho ryze subjektivního světonázoru, jste vy s vaším Klausovským chápáním ekonomie.

Jan Čanda - student, Lhenice

Ne tak úplně... Úterý, 19.Července 2011, 12:21:17

To jsem nechtěl říct. Ani ekonomicky nelze hodnotit vládu objektivně a komplexně, říkat "Vláda A jest nesporně a bez diskuzí lepší než vláda B, protože udělala o tolik a tolik menší dluhy" apod. Tady je opravdu namístě se ptát, za jakou cenu bylo té které makroekonomické hodnoty dosaženo (viz právě ty vesnické knihovny z článku pana Šaradína) - a tady už přichází na řadu naše žebříčky hodnot.

Měl jsem na mysli, že v téhle konkrétní disciplíně (ekonomie) je možné vlády objektivně zhodnotit; ovšem to, nakolik považujeme tuto disciplínu za důležitou, to už je samozřejmě věc názoru, v tom máte naprostou pravdu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.