Indická vláda tento týden zahájila řadu veřejných diskusí s cílem přesvědčit veřejnost o blahodárnosti svého  záměru povolit pěstování geneticky modifikovaného lilku v zemi. Aktivisté a farmáři s tímto plánem ale nesouhlasí.

Veřejné diskuze jsou odpovědí ministra životního prostředí Džajráma Raméše na bouři protestů, která se strhla po povolení vydaném Výborem pro genetické inženýrství (GEAC) v říjnu loňského roku. Komise povolila komerční pěstování geneticky modifikovaného lilku, který má být odolný proti škůdcům díky genu půdní bakterie Bacillus thuringiensis.

První jednání uskutečněné v Kalkatě skončilo hádkou mezi Raméšem na jedné straně a vědci, aktivisty a místními obyvateli na straně druhé, kteří se všichni postavili proti pěstování modifikovaných plodin.

Lilek má být první geneticky modifikovanou potravinou pěstovanou v Indii. Zemědělci zde zatím přistoupili pouze na pěstování geneticky modifikované bavlny, doplněné genem stejných bakterií, kterým se přičítala za vinu vážná neúroda bavlny a vlna sebevražd rolníků ve státech Vidarbha a Ándhrapradéš.

Odpor proti zavedení modifikovaného lilku vede světoznámá ekologická aktivistka Vandana Shiva, expertka na biologickou bezpečnost, která se podílela na vzniku Protokolu o biologické bezpečnosti. Tato mezinárodní smlouva nabyla účinnosti v září 2003 v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.

„Plodiny doplněné touto bakterií jsou jen pokračováním neudržitelné strategie boje proti škůdcům. Namísto kontroly škůdců vytváříme superškůdce. S modifikovanou bavlnou se šíří mšice a další hmyz, jehož výskyt si vyžádal třináctinásobný nárůst používání pesticidů ve státě Vidarbha,“ vysvětlila Shiva.

Do opozice proti geneticky modifikovanému lilku a dalším plodinám se rychle staví i další skupiny, ministerstvo zdravotnictví a dokonce vláda státu Kérala. Z vesnice Čenuga ve státě Urísa napsali zemědělci ministru životního prostředí: „Odmítáme geneticky modifikovaný lilek. Neschválila ho naše komunitní rada a my nedovolíme, aby se objevil na našich polích a v našich kuchyních. O svá semínka se staráme tradiční cestou a tento způsob pokládáme za posvátný."

Kérala, kterou řídí opoziční marxistická vláda, zakázala všechny geneticky modifikované plodiny s tím, že by mohly ohrozit biodiverzitu i rozmanitost druhů, z nichž některé mají v Indii svůj původ. Lilek k nim patří.

V zákazu kéralské vlády se píše o nevratných a zhoubných dopadech geneticky modifikovaných potravin na zdraví lidí a nepříznivých dopadech na další živé organizmy. Rozhodnutí zdůvodňuje rovněž hrozba „systematické monopolizace semínek a dalších zdrojů hrstkou korporací, a to v míře, která by obětovala budoucí veřejné výzkumy a naprosto porušila přirozená práva rolníků".

Indie patří mezi největší světové pěstitele zeleniny. Její roční produkce činí 87,53 milionů tun, což představuje 14,4 procenta celosvětové produkce. „Rok 2010 je rokem biodiverzity a my si jej oslavíme ochranou našich původních odrůd zeleniny a ochranou našich organických zemědělců," uzavírá Vandana Shiva.

Další informace:

The Guardian India holds public meetings on GM food crop