Proč vlastně vlály pátého července moravské vlajky?

Velkorysost, s jakou většinově Moravané odložili vlastní identitu pro záchranu jednotného českoslovanského národa, se nesetkala s velkorysostí u slovanských bratrů z Čech. Moravské vlajky, které zavlály na moravských radnicích, jsou voláním po různosti.

Letos na den sv. Cyrila a Metoděje, patronů Moravy, na více než 220 radnicích zavlály vedle státních vlajek České republiky i historické moravské zemské vlajky. Vlajku vyvěsily radnice po celé Moravě od nejmenších obcí přes Velehrad nebo Křižanov až po města jako Uherský Brod, Moravské Budějovice, Šumperk, Břeclav a Brno i s jihomoravským hejtmanstvím. Včetně Dačic, moravského města ex offo v Jihočeském kraji, a také Jindřichovic pod Smrkem v severních Čechách. Jaký má tato akce smysl?

Soluňští bratři Konstantin s Metodějem se svou staroslověnskou liturgií zaseli na Velké Moravě nejen křesťanství, ale i celý základ moravské státnosti, která později z geopolitických důvodů vplynula do české, kde dřímá dodnes. Stejně tak byzantsko-staroslověnská liturgie byla časem pohlcena římsko-latinskou. Slovanský bohoslužebný jazyk, srozumitelný širokému lidu, se od pozdního středověku postupně navrátil.

S moravskou státností a identitou to je horší. U Moravanů se více či méně po celé tisíciletí přelévaly dvě tendence – pročeská a svébytná moravská, která měla v období podunajské monarchie blíže k rakouské. Velkorysost, s jakou většinově Moravané odložili vlastní identitu pro záchranu jednotného českoslovanského národa, se, bohužel, nesetkala s velkorysostí u slovanských bratrů z Čech. Zrušení moravské a slezské samosprávy po roce 1918, respektive 1948 a definitivní rozmělnění bývalých zemí Koruny české na gottwaldovské kraje nebyly po roce 1989 nejen napraveny, ale podobný „gottwaldovský krok“ se zopakoval zavedením 14 stejných krajů v roce 2000. Při vší úctě ke krajským reprezentacím je jejich oktrojované vymezení a pravomoci spíše parodií na vyšší územní samosprávu, která lidem politiku neusnadňuje a nepřibližuje, ale ještě více komplikuje a vzdaluje.

Krátce po Listopadu 1989 konzervativnější Moravané liberálnějším Čechům dali důrazně najevo, že u systémových změn je důležitější nastavit základní strukturu veřejné správy dle vůle občanů a zkušeností vyspělých demokracií, a teprve po té může proběhnout úspěšná ekonomická reforma. Čeští politici z různých částí spektra oponovali (např. Klaus i Pithart). Naopak lídr tehdejší moravské protiváhy, předseda Hnutí za samosprávnou demokracii doc. Boleslav Bárta, nejprve navrhl územněsprávní řešení: Zachování okresní správy s rozumným doplněním některých opomenutých center a změnu krajského zřízení na silné samosprávné tradiční spolkové země. Vysloužil si za to „hon na čarodějnice“ v podobě směšného obvinění ze spolupráce s StB (přestože byl perzekvován z podobných důvodů komunisty po roce 1968), až ho nakonec zastihla náhlá smrt na česko-slovenském jednání v Budmericích. Letos 31. května jsme si mohli připomenout 20. výročí úmrtí tohoto významného moravského politika a v pravdě skutečného Čechoslováka.

Volání Moravy z počátku devadesátých let tedy opět zůstalo přeslechnuto. Všechny ústavní a územněsprávní změny po roce 1989 se děly shora, nikoli zezdola. Vůle občanů Československa a České republiky nebyla respektována ve státoprávních diskusích v letech 1990-1992, u rozdělení Československa, ani u vzniku českých ústavních institucí a veřejné správy. Staré krajské i okresní struktury byly rozbity, návrat k osvědčenému se nekonal a státní správa se vydala vstříc tomu, co vyhovovalo vládnoucím klientelistickým strukturám, nikoli většině občanů českých zemí. Malé slabé kraje a pověřené obce jako slabé náhražky okresů. Zákon o obecném referendu, který nemáme dosud v právním řádu zakotvený, je jedním z důsledků tohoto vývoje. Vývoje, který předsunul ekonomické před právní a mafiánským pohltil občanské.

Pokud se zamyslím nad směřováním polistopadového vývoje, je vlastně logická prvotní reakce některých „vládnoucích“ médií nad vyvěšováním moravských vlajek. Jejich otázka po možném moravském nacionalismu (jako kdyby byl někdy významný) vlastně dokazuje strach z toho, že důrazem na moravské hodnoty může být zpochybněn systém, na kterém stojí a z kterého profitují.

V současném politickém marasmu, kdy zdá se, že většina obyvatel následkem znechucení uhýbá před politikou pohledem, mě symbolické vzkříšení historické moravské zemské vlajky naplňuje nadějí. Vlaje proto, že naši předkové urazili v minulosti cestu, na kterou můžeme být právem hrdi. Vlaje proto, že i my máme naději změnit to, co se nám nelíbí. Jen nezapomenout na rozmanitost našemu středoevropskému prostoru podstatnou.

Stejně jako měla latina v devátém století alternativu ve staroslověnštině, Čecha Jana Husa doplnil Moravan Jan Komenský, Beneš měl Masaryka a do knihovny lze sáhnout pro Haška i Hrabala, tak Čechy v čele s Prahou mají Moravu a Slezsko. Jen nechtít tu rozmanitost napasovat do jediné, ryze české uniformy. Už to nepotřebujeme jako před dvěma stoletími, v době národního obrození. Pokud jsme to vůbec někdy potřebovali.

A co si myslíte vy? Diskuse (48 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Profant - Praha 7

Jen mimochodem Sobota, 9.Července 2011, 21:40:1

Ona byla na Moravě nejprve latinská liturgie, tu slovanskou tam zavedli až v době, kdy už tam stálo asi tolik kostelů jako v Čechách padesát let po Bořivojově křtu-a kněze slovanského ritu moravský pan ovník dílem vyhnal, dílem prodal do otroctví ještě v době, kdy byly Čechy ještě jedna z moravských provincií. Podobně si nejsem jist, zda fakt, že Morava byla převalcována uherskými nájezdy a pak Čechy zabrána lze vhodně popsat jako "geopolitické důvody". Nemyslím, že by moravské zemské sebevědomí potřebovalo oporu v fakticky nesprávném historickém vyprávění.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Moravské snění Neděle, 10.Července 2011, 08:25:17

Já jsem s panem Ungerem dlouze diskuoval nad jeho prvním moravistickým článkem a už se mi do toho moc nechce. Názor jsem nezměnil a on také ne. Shodnu se s ním na tom, že územně správní členění v současné podobě je spotvořenina. Shodnu se s ním i na tom, že by mohl fungovat model rakouský - zemské uspořádání. Ale dál už se rozcházíme.

Celou tu legitimizační romanticko historizující pohádku o "dobrých" Moravácích a ˇšpatných" Češích odmítám. Mimo jiné i jako vystudovaný historik (viz k tomu, co říkal M. Profant).

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Ani pohádka, ani historická studie Neděle, 10.Července 2011, 09:39:30

Pane Kando, naši shodu považuji za významnou a podstatnou.
Rozhodně jsem nechtěl vyprávět pohádku o dobrých Moravácích a špatných Češích. Jen poukazuji možná v protikladně idealizované formě na opomíjené v tom českém vyprávění. A především poukazuji na to, že česká politická reprezentace se k Moravě a Slezsku v uplynulých 100 letech nezachovala korektně a nevrátila (slovanským) Moravanům jejich většinovou velkorysost z 19. století. Nejde o historickou studii, ale spíše o vysvětlení některých souvislostí dneška. Mimochodem, myslím, že můj článek zdaleka nedosahuje romantismu českého národního obrození...

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Ungre, Neděle, 10.Července 2011, 11:05:20

romantické pojetí národa potřebovalo historické obrazy a vyprávění o historické cestě národa - na které se paradoxně na jedné straně vyvíjel a na druhé zůstával stále týž - jako určující nástroj k vyjádření národní identity. Moravské zemské vědomí, jak bylo utvářeno v 19. stol. se pokoušelo pracovat s něčím podobným, vysledku se hodně ošklivě, ale celkem opodstatněně vysmál moravák František Palacký. A jde o to, co Vy sám od moravského sebeuvědomění chcete - pokud nenacionalistickou rozmanitost v rámci širšího kontextu - České republiky, střední Evropy anebo EU, pak bych na Vašem místě pracoval s těmi historickými reminiscencemi velmi opatrně a používal bych tu formu jejich ukrocení, která se vyvinula jako protijed - tedy s vědeckou akribií vyprávěnou historii. Pokud by šlo o to - nepodezírám Vás -, posilovat moravskou hrdost (tedy hýčkat komplex méněcenosti), jak se toho dopouštěly nacionalistické politiky ve většině evropských státu před sta lety, pak je ovšem vyprávění o moravské státnosti založené Mojmírem I. a působící dodnes zcela na místě.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Hrdost i rozmanitost Neděle, 10.Července 2011, 12:06:40

Pane Profante, děkuji za Váš určitě zajímavý pohled. Jen bych to tak nerozděloval. Myslím si, že moravskou hrdost lze posilovat i nenacionalisticky, aniž bych musel "hýčkat komplex méněcennosti". V současné Evropě a EU ostatně není národní nebo zemská hrdost (i k historickým celkům) neobvyklá a nebrání rozmanitosti v evropském kontextu. K tomu jsem se v článku jednoznačně přihlásil.

Martin Profant - Praha 7

Ad hrdost i rozmanitost Neděle, 10.Července 2011, 13:03:28

Jsem ve shodě, já rozděluji to nacionalistické - kde je hrdost inverzí komplexu méněcennosti -, a to, co souvisí s určitou konkrétní identitou (národní, zemskou, kulturní). I k tomu druhému pochopitelně náleží hrdost, ale jen zde se nemusí (může) stávat šidítkem pro komplex méněcennosti.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Pondělí, 11.Července 2011, 10:41:46

Tak samozřejmě je mi bližší nenacionalistické pojetí. Nepsal jsem, že staroslověnská liturgie byla jednoznačnou a výlučně moravskou alternativou. Ale pokud jde o stereotypy nebo idealizované protiklady, tak jak uvádí například moravský historik umění a básník Jiří Kuběna, moravské prostředí má geograficky a kulturně (a možná i geneticky, viz. některé výzkumy) blíže k anticko-byzantské kultuře, kdežto Čechy mají blíže ke kultuře keltské. Mimochodem staroslověnština vs. latina je v mém článku spíše metaforou, podstatný je vývoj od národního obrození do současnosti a souvislosti s režimem po roce 1989, kterému zemské zřízení a přímá demokracie jako protiváha ústřední vlády jednoznačně nehrají do karet.
Diametrálně odlišně to vnímá třeba Jan Jandourek v Reflexu, kdy rozděluje západní a východní na svobodu vs. despocie, pro mě zcela absurdní a antikomunistický výklad: http://www.reflex.cz/clanek/zivot-a-styl/42404/moravska-vlajka-existuje-moravska-narodnost-nikoli.html

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pondělí, 11.Července 2011, 23:16:59

Jsem Čech z Čech a pokud jsem Čechy kdy na delší dobu opustil, bylo to dětství a raná dospělost prožívaná na Slovensku. Ale z okna bytu, jsme viděli na Moravu, na hraniční Lopeník poblíž Starého Hrozenkova a symbolizovalo mi to rodiči opuštěnou vlast. Už tehdy jsem chápal dnešní Česko a Slovensko jako dvě entity a cítil jsem se tam spíš jako cizinec. Jezdil jsem, když už to bylo možné, na Moravu, někdy třeba jen na Motorce do Starého Hrozenkova a někdy autobusem nebo vlakem do Brna, abych slyšel češtinu a cítil se doma. Snad mi to Moravané prominou, že jsem to tak bral.

Myslím, že nic nebrání chápat jednotu jazyka s krajovými variantami. Neviděl bych probkém v tom, aby se třeba varianta "já jsu" stala stejně spisovnou jako "já jsem". Když v Brně slyším, že se sejdeme "na Masarykové", tak mě to pobaví a je to milé. Češi z Čech a myslím, že i značná část Čechů z Moravy (etnicky) resp. Moravanů (zemsky) už neví, že Morava nikdy nebyla součástí Českého království. Ale mohli by si také vzpomenout, že Čechy s Moravou po značnou část předčeskoslovenské historie patřily k zemím Koruny svatováclavské.

Mrzelo mě po změně režimu r. 1989, že se neprosadilo zachování moravských zemských hranic. Byly špatné zkušenosti se československým dualismem, mnozí v Čechách i na Moravě se báli nového českomoravského dualismu, který by mohl skončit stejně. Když se permanentně rozpadá Belgie, má k tomu okolí pochopení, protože jsou dvě kultury, dva jazyky, Proč by se rozešli Češi a Moravané mluvící česky, to by tak pochopitelné nebylo.

Možná si málokdo uvědomuje, jak zapomenuté jsou českomoravské hranice, když je programově smazávají hranice krajů, ba i okresů. Snad jen v místě z tradice vědí, jestli jsou Morava nebo Čechy. Jediná oficiální mapa zemí (ve srovnání s hranicemi krajů) je dostupná možná pro někoho překvapivě zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CoA_CZ_Dieceze.png.

A mám dotaz, kdyby se Češi a Moravané dohodli o zemském uspořádání - asi by to musely chtít obě strany, protože se to obou týká - co by dělali Moravané v rámci tohoto duálního členění, kdyby u nich přišlo se stejným požadavkem Slezsko, které přece není Moravou

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

ad Slezsko Úterý, 12.Července 2011, 00:04:24

Pane Štampachu, jestli můžu jako Moravák odpovědět sám za sebe: myslím, že by nic nebránilo tomu, aby vznikla i Země slezská. Máme ostatně Slezský zemský archiv, Slezskou univerzitu apod., takže by to nebylo nic zvláštního. Naopak: když už zemské rozdělení, tak pěkně spravedlivě, pro všechny historické země. To je také jeden z důvodů, proč kritizuji moravisty: zemské dělení není jen věcí Moravy.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Odpověď Ivanu Štampachovi Úterý, 12.Července 2011, 13:26:12

Děkuji Vám za Váš zajímavý pohled. K Vaší otázce bych chtěl napsat, že představitelé promoravských hnutí (neužívám slovo moravisté, protože nevím, jak toto označení vymezit) mají na otázku Slezska různé názory. Mnozí jako já, by přivítali vznik Slezské země a tudíž celkem 4 územněsprávních zemských celků v ČR (včetně Prahy). Musela by se přitom vyřešit otázka Lašska, tedy severovýchodní Moravy včetně Ostravy, která přirozeně a spádově tíhne ke Slezsku. I Lašský rodák, skladatel Ilja Hurník prohlásil, že Lašsko přirozeně i jazykem ke Slezsku náleží. Jsou ale i jiné názory promoravských lidí poukazující na to, že velká část Slezska byla v minulosti součástí Moravy (včetně Opavska), žijí zde jak dávno usedlí Moravci, tak Moravané, kteří tam přišli po r. 1945. Ale podle mého názoru není možné striktně se držet národnostního principu, i když ho lze chápat moderněji. Problém je, že naše Slezsko nemá dodnes žádné hnutí, které by usilovalo o jeho emancipaci. Navíc také Moravskoslezský kraj se více či méně kryje se spádovou oblastí a případná slezská samospráva v rámci ČR by se patrně vymezením od něj příliš nelišila.
Vaše zmínka o Starém Hrozenkově je podnětná, mnozí Čechové (Boehme) i Slováci a někteří obyvatelé Moravy chápou Česko-Slovensko dualisticky. Onen dualismus a jakási "vůdčí úloha Čech" v prostoru bývalých zemí svatováclavské koruny, má jistě své kořeny v tom, že po většinu historie byly Morava a Slezsko vedlejšími (autonomními) zeměmi a Čechy měly sloučené úřady pro zemskou i centrální správu. Vyjímku tvoří období Rakouska-Uherska a České konfederace v letech 1618-1621.
Pro ilustraci bych k Vašemu příspěvku dodal, že Starý Hrozenkov, jako součást Moravských Kopanic, nemá již v nářečí hlásku "ř" a někdy bývá řazeno k nářečím slovenským, mluva je tam tedy značně odlišná od té, které slyšíme třeba ve středních Čechách. Když už jsme u jazyka, tak "Já jsu" se používá v okolí Brna, na Valašsku, v Jihlavě nebo na Žďársku, ale už ne na třeba Havlíčkobrodsku. Vaše dualistické vnímání Československa ale chápu jako srdeční záležitost, stejně jako třeba moje moravanství a nemám s ním problém. Jen jsem přesvědčen o tom, že Morava (i Slezsko) mají právo na sebeurčení, aniž by se musely trhat postaletí pevná pouta s dalšími zeměmi. Možná by naopak byla pevnější.
Navíc si myslím, že pokud by měli všichni obyvatelé České republiky objektivní informace včetně vývoje politiky a veřejné správy v posledních letech, zemské uspořádání by nebylo problémem (a aktuálně často není) pro obyvatele Moravy, Slezska i Čech.
Děkuji za Vaši zmínku o hranici diecézí a srovnání s Belgií také není zcela na místě. V tom duchu je celý můj komentář.

Martin Profant - Praha 7

Zemské zřízení by nebylo problém? Úterý, 12.Července 2011, 15:02:12

Myšlenka čtyřzemského zřízení je půvabná. On pro Čechy není pragocentrismus jen fráze, ale komunikační realita. Dneska sedí hejtmanství středočeského kraje v "nepřátelské" Praze, pražské školy spolknou víc než třetinu středočeských středoškoláků atd. Vypreparujte tuhle oblast z Čech a co z ní zbude? Země to nebude. Čechy jsou země tisíc let, výjimku představuje Chebsko a pak už jen pár kousku země na okraji (abstrahuji teď od hranice Čech a Moravy, tam je rozdíl historické a správní hranice zřejmý).
Pokud chcete obnovení tradičních zemí České koruny, pak to budou asi muset být celé Čechy, Morava a to, co zbylo na naší straně hranice ze Slezska. Tedy tři oblasti zřetelně odlišné co do počtu obyvatel, tyto ekonomického výkonu, vzdělanostní struktury a záměstnanosti. Pokud by vytvoření takové zemské struktury nemělo eskalovat už dnes citelný problém nerovnoměrného regionálního rozvoje, znamená to hodně pečlivě promyslet rozdělení kompetenci centra a zemí. Jde to a není to argument proti zemskému zřízení, pokud o něj je opravdu zájem, ale neřekl bych, že to není problém.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Profantovi Úterý, 12.Července 2011, 16:03:40

Proč by nemohla být Praha samostatnou zemí, když je jí Vídeň, Berlín, Brusel? Do Vídně jezdí také spousta středoškoláků z Dolního Rakouska a je to problém? Pokud je Praha takové vyjímečné hlavní město, že má potřebu označení "hlavní město" uvádět na informační cedule, jak na to vhodně nedávno poukázal jeden můj přítel, tak určitě bude se svým nejbližším okolím i hrdou samosprávnou zemí,
Když jsem psal, že by zemské uspořádání nebylo problémem pro většinu obyvatel celé republiky, myslel jsem, že není lidmi a priori nepřijatelné. Pokud však prostřednictvím médií budou vládnoucí struktury usurpovat moc, samozřejmě že se na spoustu problémů narazíme (zejména kompetenčních, o kterých píšete). Tak nás to učí i nedávná historie.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 12.Července 2011, 16:32:52

Myslím, že dělení na země a debatování o jejich počtu a co do nich zahrnout, může být příjemnou zábavou. Nikdo se nás ale na to neptá. Žádná relevantní politická síla v Česku to nemá v programu, takže bych zůstal u snění.

Na čem bych ale za sebe trval a jen za této okolnosti bych kdykoli v hypotetické budoucnosti (což pro mne není příliš rozsáhlý terén) bych tradiční zemské dělení podpořil, kdyby subjektem politického života v každé ze zemí bylo prostě obyvatelstvo té země, a to bez jakýchkoli spekulací o etnické příslušnosti.

Jakmile začneme rozpřádat etnicky pojatý nacionalismus, můžeme to zabalit. Za chvíli by někdo řešil, jestli mezi "moravské občany" (stejně jako české nebo slezské) patří Romové nebo nepatří, jestli Židé mezi ně patří nebo nepatří. Za chvíli bychom tady měli naši českou nebo moravskou Srebrenici ne-li Osvětim.

Martin Profant - Praha 7

Praha by mohla Úterý, 12.Července 2011, 16:48:52

Praha by bez problémů zemí být mohla, potíž je se zbytkem Čech. Školství a silnice obvykle patří do zemské kompetence a to, že dejme tomu z Berouna jezdí procentuálně významná čast dětí do Prahy, ohrožuje buď existenci anebo kvalitu místních škol. Samozřejmě, takhle "výsává" okolí každé velké město, proto má Vídeň dost širokou videňskou oblast. Jenže když určítě hranice země Prahy správním potřebám přměřeným způsobem, zbude Vám prsten Čech, ve který bude mít společné hlavně do prázdné místo uprostřed. To se Vám nestane ani s Vídní, ani s Berlínem.
A co se těch cedulí týče, tam se prostě píše oficiální název, to není vůle či zvůle Pražanů.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Úterý, 12.Července 2011, 17:56:1

Moc mi není jasné, proč kolem této otázky stále obchází ten "nacionalismus". Subjektem politického života v zemi by samozřejmě mělo být obyvatelstvo dané země, podobně jak je tomu v Bavorsku, Sasku, Štýrsku apod. Jsem přesvědčen, že k tomu, aby zemské zřízení našlo odezvu v politických programech je potřeba určitý stupeň společenského uvědomění a vůle. Něco podobného tu bylo v přelomových obdobích kolem let 1968 a 1989. Možná příliš slabé. Ale zemské zřízení v 90. letech našlo odezvu v programech dalších stran (ČSSD, KDU, KSČM ad.). Příslušnost k zemi (a máme tu po staletí tři zemské identity, kulturně, společensky a jazykově stále přetrvávající) by byla na svobodném rozhodnutí jednotlivých oblastí. Např. Svitavy nebo Jihlavu, města v podstatě nově osidlená, si dovedu představit v Čechách i na Moravě. Pokud se ale podíváte na mapu, kde byly vyvěšeny 5.7. moravské vlajky, nemá k historickému moravskému území daleko (s drobnými vyjímkami, které lze vysvětlit): http://zamoravu.eu/iniciativy/vyvesovani-moravske-vlajky/2-rocnik/

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K česko-slovenskému dualismu Úterý, 12.Července 2011, 17:59:49

Jen malá poznámka k vnímanému dualismu Česko-Slovensko: Pokud se na to podíváme z jazykové stránky, tak je tu kontinuální přechod od zápaních Čech po východní Slovensko. Plynulý přechod je v českomoravských nářečích v oblasti Vysočiny stejně jako v moravsko-slovenských, vaašských, kopaničárských nebo záhoráckých nářečích na moravsko-slovenské hranici. Tento dualismus já vnímám jako méně přirozený, i když často výrazně prožívaný a podle mě souvisí s historickým dělením na českou a uherskou korunu.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Zemské uspořádání Úterý, 12.Července 2011, 18:03:24

Když se to snese na tuhle věcnou rovinu zemského uspořádání, tak v podstatě sdílím názory pana Ungera. Tohle je náš společný postup proti Pražákům:)

Ale bez vtipkování: ono jde o to, jakým obsahem naplnit Zemi jako instituci. A jakou roli by hrály kraje? Tohle už je konkrétní problematika a upřímně řečeno nevím, zda je kdekoli kýmkoli detailněji propracována.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 12.Července 2011, 18:14:11

Když se tento politický boj vede proti obyvatelům nějaké jiné části republiky, cítím potřebu z této diskuse odejít.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Úterý, 12.Července 2011, 18:24:50

Pane Štampachu, odcházíte z diskuse pro mě překvapivě a je to škoda. Vždyť je jasné, že si dělám legraci právě z toho, co vás urazilo - z toho primitivního protipražského populismu. Omlouvám se, i když nemám za co, protože jde o nedorozumění.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Úterý, 12.Července 2011, 18:24:59

Koncepce existují, některé se tvoří v současnosti. Připomenu z minulosti kvalitní koncepce doc. Zdeňka Malíka nebo doc. Stanislava Řeháka z Brna (viz Moravskoslezská akademie). Oba si byli vědomi důležitosti malých okresů obecních úřadů, silné a větší VÚSC. Kraje by mohly hrát roli jako administrativní jednotky státní správy nebo soudnictví, ale je také možné kraje zcela zrušit. Je to už otázka politická a diskuse nad tím nyní podle mě není vůbec podstatná.

Pane Štampachu, vážím si vašeho zapojení do diskuse, já žádný politický boj proti obyvatelům jiné části republiky vést nehodlám. Poznámka pana Kandy byla podle mě míněna v nadsázce, i když nebyla podle mě úplně na místě.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Úterý, 12.Července 2011, 18:29:34

Díky, pane Ungere, za odpověď.

Jasně, že šlo o nadsázku - co jiného? Vystupuji v diskusích DR docela hojně, tak už si leckdo může udělat obrázek o mých názorech. Nějakými resentimenty rozhodně netrpím.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 12.Července 2011, 23:24:30

Tak to je dobře. Ucvidíme, přinese-li tato debata ještě něco nového. Možná jsme už téma vyčerpali.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Středa, 13.Července 2011, 20:48:34

Ještě mě napadlo, že je vlastně zajímavé, jak jste reagovali na můj příspěvek. Často padaly slova o nacionalismu a pocitech méněcennosti do řad těch, kteří zastávají promoravské myšlenky. Tato slova zaznívají z ryze českého prostředí poměrně často. Co si o tom myslíte vy? Mám hypotézu o určité projekci specifik české identity (jejíž nositelé mohou být z Čech i z Moravy nebo Slezska), kde k pocitům méněcennosti a potlačené hrdosti je spousta historických důvodů. Možná je to jeden z podstatných fenoménů, který odlišuje moravskou a třeba slovenskou identitu od té ryze české (nebo češské).

Ještě k panu Profantovi - ano, Čechy jsou skutečně konstituovány tak, že Praha je hlavním, výlučným a obtížně vyčlenitelným centrem, kdy zůstává onen prstenec se středem zase jen v Praze. V tom je rozdíl s Moravou - ta má minimálně dvě hlavní centra rovnoměrně rozložená (Brno a Olomouc) a společně se Slezskem významné centrum další - Ostravu. Domnívám se, že tento urbanistický a geografický fakt rovněž vypovídá o rozdílných charakterech zemských identit v zemích svatováclavské koruny. Dovedu si však představit, že české zemské úřady budou dílem v Plzni, v Hradci Králové nebo Kladně. Zdeněk Malík v 90. letech dokonce navrhoval ne příliš šťastnou a přijatelnou, nicméně racionální variantu dvou zemských celků v Čechách (severovýchod a jihozápad) s pražskou aglomerací uprostřed.

Martin Profant - Praha 7

Zemské organy v Plzni a v Hradci Králové Středa, 13.Července 2011, 22:23:55

Ano, já si to umím představit taky. Jde o to, jestli chci. Administrativně hrozně nevýhodné, historicky neopodstatněné, finančně náročné. Pokud na Moravě převažuje či převáží přesvědčení o vhodnosti a výhodnosti zemského zřízení, sluší se, aby ho dostali - ale nezlobte se, má vstřícnost nejde až k podpoře vyložených absurdit.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Středa, 13.Července 2011, 22:58:52

Tak to ne! Čechy (Bohemia) mají význam jen jako celistvá země. Umělé struktury jako severovýchod, jihizápad a Praha jsou zcela proti historickému cítění a byl bych ostře proti tomu. Rozhodně tedy ne Morava jako historická země (se Slezskem nebo vedle Slezska) hjako země a Čechy jako vykonstruované umělé kraje nebo nadkraje. Pak jsme proti tomuto řešení.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Čtvrtek, 14.Července 2011, 08:51:12

Souhlasím s Vámi, toto dělení by bylo umělé a zejména ve středních a severozápadních Čechách nepřirozené. Nicméně Malíkův materiál vychází z racionálních argumentů, srovnání zkušeností ze západní Evropy a co se mi líbí, je to, že veřejná správa stojí na malých, komunálních okresech, které se jinde osvědčily a větších zemích. Vždyť kdo z nás byl něco vyřizovat na krajském (zemském) úřadě? Okresní problematiku naopak je výhodnější přiblížit občanovi, okresy z roku 1960 jsou příliš velké (a nechápu, že jsou stále jako administrativní jednotky užívány) a malé okresy suplují městské úřady pověřených obcí. Čechy jsou skutečně přirozeným celkem a v Evropě by patřily k těm větším euroregionům. Malík argumentoval některými specifiky východních a severních Čech, stejně jako blízkost jižních a západních Čech. Současné kraje i v Čechách jsou snad to nejhorší umělé řešení, které se opírá o umělé spády větších měst, kterých je v západoevropských celcích vždy větší počet v jednom celku. Pro zajímavost celá koncepce z 90. let je k dispozici pro zajímavost zde: http://www.moravskoslezskaakademie.cz/msadoc/Mal_C.pdf Kromě závažného nedostatku v rozpůlení Čech velmi dobrý materiál, shrnuje historii úvah o změně veřejné správy od 60. let včetně zahraničních zkušeností.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Takže jasno není v ničem? Čtvrtek, 14.Července 2011, 19:25:32

Trošku jsem překvapen. Na jedné straně se moravistické hnutí opájí různými historizujícími exkurzy, ale když dojde na lámání chleba, je to všechno nejasné a mlhavé.

Já bych právě dal přednost tomu konkrétnímu vypracování zemského rozdělení a držel bych se striktně historického principu. Ta mapka, na kterou odkázal pan Štampach, by mohla být dobrým podkladem. Tradicionalismus církve by v tomto mohl být inspirující.

Čechy, Morava a Slezsko jsou jediné země, jejichž existence má historické zdůvodnění. Umělotiny jsou celkem nanic, to už můžeme rovnou zůstat u toho, u čeho jsme.

Vladimír Frič - elektrotechnik, Slavkov u Brna

Přidám taky svou trošku do mlýna. Čtvrtek, 14.Července 2011, 21:32:26

Pro mne je to těžko definovatelná pocitová záležitost. Jsem ale (subjektivně) naprosto přesvědčen, že odkaz předků se má ctít. Dokud je to třeba jen trochu možné, dokud není nezpochybnitelně novou realitou vyvrácen. Obecně je tradice hodnota těžko nahraditelná. Nechci, aby mne bezuzdní liberálové nařkli z tmářství: nepochybuji, že některé 'hodnoty' už jsou dnes vyvráceny jinými a často je tomu tak dobře. V kauze historických zemí ale v žádném případě. Je to jen pražská centralistická 'politická' vůle a zvůle.
To že Moravané se houfně nebouří někdo vidí jako důkaz nedostatku Moravanství mezi Moravany. Takže Morava je asi zbytečná.
Já to vidím přesně naopak. Je to důkaz, že ctít v tomto případě tisíciletý odkaz předků není pro stát vůbec nebezpečné.
Snaha Prahy zglajchšaltovat Československo měla na Slováky vliv jaký měla, to pnutí tam prostě bylo po celou dobu společného státu.
Ale mezi Čechy a Moravany takové pnutí není a být nemůže (leda možná mezi Moravany a Pražany, ale to má jiné příčiny). Moravanské hnutí toho nechce mnoho. A v Evropské Unii s její koncepcí regionů by přirozený návrat k historickým zemím určitě taky nebyl ke škodě.
K předchozím odkazům na mapy přidám další:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:B%C3%B6hmen_M%C3%A4hren_%C3%96sterreich_Schlesien.jpg
Všimněte si především, jak historické hranice zemí téměř kopírují geografické hranice povodí Labe, Moravy a Odry. Díky tomu je tato tisíciletá zemská 'tradice' tak pevná. A snaze Pragocentristů bude vždycky vzdorovat.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Friči, Čtvrtek, 14.Července 2011, 22:01:31

když čtu zdejší diskusi, tak mám dojem, že kdyby Morava Prahu neměla, musela by si jí vymyslet. Co tedy vlastně to moravské zemské vědomí integruje jiného než pojmenování společného nepřítele. Rád bych se dověděl v čem a jak Prahu Moravu zglajšaltovala a také něco méně mlhavého o tom, jak by vlastně to zemské zřízení mělo fungovat, aby podpořilo onen moravský svéráz? To není řečnická otázka, já si to opravdu neumím po četbě diskuse tady představit.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Kandovi Pátek, 15.Července 2011, 10:41:15

Jako filolog používáte termín "moravistické hnutí", můžete mi tento termín obhájit? Proč nepoužívat jednoduše moravské nebo promoravské hnutí?

Je řada státoprávních koncepcí v rámci úvah, které tu byly za posledních 50-100 let. Do rozdělení Československa tu byla trojfederace se zvláštním statutem Prahy, potom tři země česká, moravskoslezská a Praha. V současné době probíhá další diskuse a myslím, že otázka Slezska je ve fázi, jak jsem psal. Morava ani Čechy nejsou dnes postaveny aktuálně před tyto otázky, tak je jasné, že nebude nějaká oficiální jednotná varianta. Přijde mi to přirozené. Některé koncepce v minulosti také vznikaly v reakci na návrh malých krajů na konci 90. let se snahem zracionalizovat tento systém a zmenšit počet krajů představiteli z ČSSD (Koudelka, Řehák), kteří nebyli spokojeni s kompromisem ze sněmovny.

Ani hranice mezi diecézemi není striktně historická, jsou tam drobné odlišnosti. Ale z této hranice moravské hnutí dnes dost vychází. Já si myslím, že diskuse bude pokračovat a je především na jednotlivých obcích a mikroregionech, kde se více cítí a kam také by případně více tíhnuly. Jsou české oblasti spádově blíže k Moravě (Polná, Polička) nebo hraniční oblasti s větším moravským uvědoměním, smíšené oblasti (Svitavsko, Jihlavsko, Žďársko). Je zde spousta otázek, především na Jihlavsku, kde historická hranice byla tvořena řekou, s osidlením po obou březích. To jsou otázky na diskusi do budoucna, jsem pro svobodné a nemanipulované rozhodování v lidovém hlasování s jasnými pravidly.

Taky souhlasím, že by měla být vypracovaná koncepce zemského uspořádání pro 21. století. Ale asi to chce čas.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Protipražský populismus Pátek, 15.Července 2011, 10:43:19

Jsem ostře proti všem těm protipražským resentimentům a v podstatě souhlasím s bonmotem Martina Profanta. Jsou Pražané a Pražané, to se nedá takto zobecňovat.

Já bych skutečně debatu rád viděl na věcné úrovni. A pak by se dalo diskutovat např. o tom, je-li nutné, aby Praha měla tak dominantní postavení, co se týče lokalizace důležitých centrálních orgánů. Brno má privilegium jen v oblasti soudnictví, jinak všechny významné instituce sídlí v Praze.

V takto věcně pojaté debatě by se pak mohlo zvážit, zda by nefungoval např. německý model - tj. rozložení důležitých institucí rovnoměrně po celé ČR.

Ale "moravanství", "pražství" atd. bych odložil, to není dobrá cesta. Vždyť Praha je i moje město, každý obyvatel ČR má na Prahu "nárok" - přinejmenším kulturně a symbolicky.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Panu Ungerovi Pátek, 15.Července 2011, 10:50:29

Moravistické hnutí od moravismus, tj. určité ideologie, abych podrthl tu ideologickou dimenzi hnutí. Moravské hnutí chápu jako obecnější pojem, které může zahrnovat např. kulturní aktivity apod. Ale nijak na tomto rozlišení nelpím a nechci o něm vést planou polemiku.

Vladimír Frič - elektrotechnik, Slavkov u Brna

Jak jsem naznačil, Pátek, 15.Července 2011, 10:50:56

můj tradicionalismus, moje Moravanství a koneckonců i můj vztah k Praze je tuze pocitová záležitost, takže velice subjektivní.
Abych toto podložil nějakou všeobecnou objektivní analýzou, na to při svém zcela nehumanitním vzdělání jednoduše nemám.
Doufám že Vám to nevadí :-), protože stejně postupuje do nějaké míry každý, že teoretický aparát měkkých věd, který chce použít, si vybírá tak, aby byl v souladu s jeho individuálním hodnotovým systémem.
Když jsem se zmínil o zglajchšaltování, mínil jsem tím především trvalou, tehdy i dnes, pražskou centralistickou politiku. Hlavní motiv je jasný, kde se rozhoduje, tam jsou peníze. Takže z Prahy se pak snaží rozhodovat i o věcech, o kterých by bylo vhodné, často mnohem vhodnější, rozhodovat lokálněji, a aby mohli tuto moc snadno distribuovat, neberou ohledy mj. ani na tradice.
Add 'kdyby Morava Prahu neměla, musela by si jí vymyslet':
to co mi na Praze vadí v těchto souvislostech je bezuzdná centralistická politika, není to z mojí strany zoufalé hledání nepřítele. Že Vás to jako pražana uráží je myslím zbytečné.
Na druhou stranu a mimo rámec této diskuze, na české politické mapě se Praha pravidelně zřetelně odlišuje od zbytku státu a tato nápadná odlišnost 'centra', plného geniálních lidí s jediným správným názorem, je určitě zdrojem ještě dalších přídavných animozit.
P. Kando, k vaší věcné úrovni, pražský rozhodovací centralismus je pro dotyčné u koryt záležitost velice věcná a nenechají se odstrčit, naopak jim je pořád málo.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Friči, Pátek, 15.Července 2011, 12:05:41

máte pravdu, trochu mě uráží potřeba připojovat k pojmu centralismus to předznamenání "pražský". ale nikoliv jako pražáka, spíše intelektuálně. Navozuje to dojem, jakoby Česká republika byla apriori spravována lépe, kdyby se to dělo z Brna, Olomouce či Králíků pod Snězníkem. Jakoby byl problém spíše v místě než v tom centralismu.
Mimochodem, osobně se domnívám, že největším malérem každého centralismu je, jak lokální správa všechny své pochybení vysvětlí lidem jako důsledek rozhodnutí centra. Funguje to i když je centrum docela slabé - všiměte si, co ryze českých absurdit nám údajně přikázala EU. Proto je tak důležité jasné a pochopitelné rozdělení kompetencí - aby člověk viděl, na které úrovni a který ... to rozhodl.
Ostatně jako pražák jsem rozhodně proti pragocentrismu a těším se, až nám nebude Morava a Slezko posílat své nejlepší syny, jak to obětavě obě země učinily v případě takových osobností jako je Ivan Langer či Mirek Topolánek.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Pane Profante, Pátek, 15.Července 2011, 12:57:46

padla zde otázka, jak by mělo zemské zřízení fungovat, aby podpořilo "moravský svéráz". V tom je obsažena negace Vašeho tvrzení o protipražanství, které moravanství utváří. S tím nesouhlasím. Jsou zde rozdílnosti zemských identit, které mají své průniky, ale ty odlišnosti jsou dány geograficky, kulturně, historicky i jazykově. Historicky máme jen jinou zkušenost - s centrem ve Vídni. V té době bylo moravanství výraznější a jedna jeho odnož byla svébytnější a na Praze nezávislejší. Působil tu ovšem německý živel, tak to nelze zcela objektivně srovnávat.
V tomto je zajímavé, proč se vlastně hlavním městem Československa po roce 1918 nestalo nějaké moravské město? Historicky je pražský centralismus nějak v zemské identitě i identitě českých zemí a Československa zakořeněn a dost souvisí s postavením Prahy jako výlučného centra Čech. Bez urážky tento centralismus také vnímám, když do Prahy přijedu, přestože tam jezdím rád, líbí se mi tam a také jej považuji za "svoje město".
Zemské zřízení by podle mě mohlo fungovat se zeměmi podobně jako v Rakousku s významnými kompetencemi (doprava, školství, zdravotnictví atd.), které budou vyšší než současné kraje. Jeden ze samosprávných celků by byl moravský v přirozených hranicích Moravy (ne historických).

Martin Profant - Praha 7

Optimismus historické retrospektivy Pátek, 15.Července 2011, 14:13:49

Obávám se, že si tu vídeňskou epizodu dost idealizujete, přinejmenším pro devatenácté století. Zemská správa měla o poznání nižší kompetence než mají dnes kraje. Něco jiného byl rozvoj tehdejšího zemského sebevědomí, ale jak jste sám napsal, byla spíše německá záležitost, ostatně už tehdy shodou okolností zaměřená vůči české Praze (tj. české vedle německé) a nikoliv vůči centru, ke kterému byla zcela servilní.
Ale věcně - v čem by ty kompetence ve školství a zdravotnictví měly být větší než dneska. Dobře Svatá Anna by mohla mít krajského zřizovatele, ale jinak?

Vladimír Frič - elektrotechnik, Slavkov u Brna

Ano p. Profante. Pátek, 15.Července 2011, 15:21:53

Ano, je dobře, že dnes je spousta věcí lepších, než když nám v 19. století vládla Vídeň.
Ano, je jedno, jestli korytáři vládnou z Brna nebo z Prahy.
Ano, je frustrující, jak lokální správa všechna (že by?) svá pochybení vysvětluje rozhodnutími centra.
Ano, toto by bylo stejné, i kdyby (hypoteticky) bylo centrum docela slabé.
Ano, je frustrující, jak hladce nejlepší moravští synci (Langer, Topolánek) v Praze zapadli.

Buďme proto vděčni centrální moci (nepíšu pražské, Bůh chraň) že je nám dnes tak dobře a smíme si v těch našich národopisných krúžkách polibosti zazpievat a zatancovat.

Martin Profant - Praha 7

Aj na to tancování a zpívání Pátek, 15.Července 2011, 15:49:56

aj možno o tučné dotace požádat. Obávám se, že tučnější značně než by moravská zemská vláda poskytovala. Protože ta by neměla ty obavy, že se ji zanedbávání podpory moravské identity vyčte. A pokud můžete jen požádat a nedostanete, pak proto, že to panstvo na moravském kraji zašantročilo.
To víte, že zapdli, Praha je otevřená a přijme každého. Skoro jak kanalizace.

Vladimír Frič - elektrotechnik, Slavkov u Brna

Tuto nehoráznost jsem musel chvíli trávit, abych neporušil kodex. Pátek, 15.Července 2011, 16:30:28

Ale přímé konfrontaci se vyhnu:
dejme tomu smířlivým konstatováním, že v otázce kdo koho živí se názory u piva v Praze liší od názorů u piva na Moravě.

Martin Profant - Praha 7

Omlouvám se, Pátek, 15.Července 2011, 16:53:40

ale jde o nedorozumění. Měl jsem na mysli přerozdělovací funkci centra, ty dotace jdou od vlády, která je shromáždila z celé země (či ze všech tři historických zemí, chcete-li). A jdou na ledacos, na Moravě se sice opravdu čerpá víc na podporu folklórních spolků, ale se tam čerpá relativně míň na podporu bohatých fotbalových klubů.
Rozhodně nebyla řeč o tom, kdo koho živí. Spíše jde o to, že se každému centru - buď si už je v Praze, Vídní, Brně či v Bruselu - vyplatí dávat okázale najevo, že podporuje folklorní rozmanitost (ať už to fakticky dělá či nikoliv). Levné a účinné šidítko.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Pátek, 15.Července 2011, 18:57:19

Když jsem mluvil o vídeňské vládě, srovnával jsem různou zkušenost center, nikoli kompetence celků.
Nehledě na to, že země by byla větší a v rámci Evropy významnější a čitelnější než kraje sdružené ad hoc do nepřirozených regionů soudržnosti. Ve svých kompetencí věcně by měla například všechny fakultní nemocnice (tedy ta Svatá Anna) vyjma vysoce specializovaných center, u dopravy i silnice 1. třídy a dálnice, vysoké školy. O co ale jde zejména, že by spolkové země samy hospodařily s významnou částí daňových výnosů, které by šly ze zemských poplatníků přímo k nim, nikoli přes centrální vládu.

Martin Profant - Praha 7

Vysoké školy a al Pátek, 15.Července 2011, 19:14:15

To chcete zlikvidovat současnou autonomii vysokých škol, které nepodléhají vládě, ale jsou zřízený zákonem jako veřejnoprávní instituce, a podřídit je zemským centrům? Nebo je chcete ze zemských zdrojů jen financovat? Jak, podle jednotných pravidel, nebo si každá země zavede svoje?
Která dálnice v ČR má význam jen v rámci jedné země?
Ty daňové výnosy jsou fajn, jen pak bude jedna země dost chudá a druhá, pokud by se obnovily historické hranice Moravy spíše chudší. V případě vyjmutí Prahy bude ovšem jedna země opravdu bohatá.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Sobota, 16.Července 2011, 09:32:15

Jde o financování a příklad jednotlivých kompetencí a rezortů. Je to samozřejmě politická otázka, jaké kompetence by 1. si země stanovily, 2. nebo byly stanoveny spolkem. Dálnice všechny kromě D1 a R35 (v budoucnu). Píšete jakoby všechny kraje dnes byly stejně bohaté? Není tomu tak. Například většina okresů s největší nezaměstnaností jsou na Moravě a ve Slezsku. Podobné souvislosti platí o příjmech ze sdílených daní, třeba zde: http://www.dalsimoravak.bloguje.cz/881392-sdilene-dane-kraje.php.

Martin Profant - Praha 7

Stejně bohaté kraje Sobota, 16.Července 2011, 10:20:2

Samozřejmě, že kraje nejsou stejně bohaté a také mají jiné podmínky. Provozovat základní a střední školy na vysočině je například mnohem větší problém než třeba v Plzeňském kraji (abych zase nemluvil o extrémní Praze) - stačí převaha malých sídel s relativně horší dopravní obslužností, jejichž "školskou" nákladnost pak musí utáhnout Jihlava a Havlíčkův Brod.
Ale právě to je důvod k centrálnímu přerozdělování, jinak se ty rozdíly mezi bohatými a chudými kraji (potažmo zeměmi) budou spíše prohlubovat.
A sdílené daně pak také mohou znamenat to, že kraj (země) pokryje sice devadesát pět procent nutných nákladů, ale těch pět bude muset získat z centrálního přerozdělování - a protože takový dodatek už nebude mandatorní, tak si centrum za těch pět procent koupí víc vlivu než dneska za těch sedmdesát nebo kolik.
Opět - nechci aby došlo k nedorozumění, jsou dobré důvody pro zemské zřízení a výhrady, které uvádím nemají znamenat, že není možné nebo že bychom se do toho neměli pouštět. Jen podtrhují, že je to náročný a komplexní problém.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Neděle, 17.Července 2011, 19:41:22

Souhlasím s vámi, že jde o komplexní a náročný problém. Podtrhuji, že samosprávné spolkové země nebo regiony, které mívají v EU asi 3 mil. obyvatel (u nás by měly třeba 5+3+1+1 milion by bylo něco jiného, než třeba dnešní kraj Vysočina s 500 000 obyvateli. Například Morava, Čechy i Slezsko má jako celky dostatek malých i velkých sídel, různé oblasti - průmyslové, zemědělské, městské i venkovské, hornaté i nížinné, poškozené i nepoškozené jsou v nich vyváženy.
Děkuji za účast v diskusi, o to mi šlo především a těší mě, že jste ochoten na toto téma seriózně diskutovat. Stranou nechám záležitost s pány Topolánkem a Langrem (chápu to zde jako karikaturu), toto téma se běžně objevuje v diskusích na serverech typu novinky, jako "munice na Moraváky". Pro mě to dokresluje jen fakt, že jde o téma citlivé, v minulosti nedořešené a budící kontroverzní reakce. To ale neznamená, že nemá smysl se jím zabývat. Především z morálních důvodů. Ke zrušení moravskoslezské i češské samosprávy došlo po Únoru 1948 bez souhlasu samosprávných orgánů, tudíž nelegitimně a po Listopadu 1989 nedošlo k naplnění slibů svobodně zvoleného parlamentu a z něho vzešlé vlády. Tlačíme tento problém tedy dál. V tomto světle se mi praktické potíže, o kterých teď píšete, jeví až jako druhořadé, i když důležité. I zásluhou například pana Dohnala (NKÚ) nebo pana Kalvody (dříve falešný JUDr.) došlo k vytvoření kraje Vysočina tak, že nyní přirozené celky Čechy a Morava nemohou fungovat ani jako regiony soudržnosti. Zvolením 14 krajských reprezentací došlo k zablokování, které bude do budoucna obtížné překonat.

Stanislav Hošek - Český těšín

Nemohu si pomoci. Středa, 27.Července 2011, 18:11:9

Narodil jsem se uprostřed Moravy a žiji víc jak půl století ve Slezsku. Cítím se být Moravanem. Mám asi smůlu, ale Češi jsou podle mých zkušeností méně upřímní než Moravané, jsou většími individualisty a bohužel „vyčihováky“ a Pražáci pak dokonce vyčůranci“. Byl bych nejraději, kdyby už dneska byla Evropa jedním státem a Morava a Slezsko v něm byly samostatnými regiony. To Slezsko dokonce napříč ČR i Polskem. Na závěr jen připomínám, že mé Moravanství je natolik citové, že Moravu skutečně považuji za svou vlast, ale Čechy ne. Dokonce mi je srdečně bližší Slovensko. Oprati panu Štampachovi Slovensko nikdy nebudu vnímat jako cizinu, zato Čechy takto vnímám, společný jazyk nejazyk. A byl bych velice nerad, kdyby se mi proto kdokoliv z Čech třeba vysmíval.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ještě něco k té vlajkoslávě Sobota, 14.Července 2012, 14:37:2

doplnil Petr Schnur ve svém článku "Na Velehrad, paní Müllerová, na Velehrad! Anebo na Prahu?"
(http://pravo.novinky.cz/p163a16b.php)

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K článku Petra Schnura v Právu 14.7.2012 Pondělí, 16.Července 2012, 18:11:6

Článek sice aktuální, ale plně v duchu obrozeneckého a přežitého výkladu našich dějin, který naše země přivedl až tam, kde dnes jsou.

Petr Schnur v něm například píše o promoravských iniciátorech obnovení moravské vlajky ve stylu: "Raději poslušnost císaři pánu, než partnerský konflikt s Prahou o podobu budoucího českého státu."

Jinde se vyjadřuje poklesle o "moravistických hnutích", "stupni pokleslosti historického povědomí", "plebejské mentalitě" a snaží se hodnotit "mentální stav těch, kdo (moravské barvy) používají..."

Nevím, k jaké národní či zemské identitě se přesně Petr Schnur hlásí, pravděpodobně české. Ale jeho styl a černobílé vidění dějin - zlá Vídeň a Habsburkové, hodná Praha nevytváří žádnou půdu pro onen "patrnerský konflikt s Prahou" (jenom s Prahou, co ostatní Čechy?) o budoucí podobě českého státu, o kterém autor píše.

Forma článku mi silně připomíná pohrdavý přístup některých vůdčích českých osobností k moravské otázce naposledy v 90. letech, který byl spíše vytvářením strachu s nacionalismu než partnerským dialogem.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.