Škrtneme vzdělání?

Obecně známá pravda, že investice do vzdělání je zároveň investicí do budoucnosti, nebrání vládám omezovat výdaje ve školství, vědě a výzkumu. Pokud protestní akce současný trend nezmění, bude to znamenat úpadek evropské společnosti.

(mh)

15.01.2010 03:00

Související

Russell Group, skupina elitních universit v Anglii, vzkazuje Gordonu Brownovi: „To, co jsme osm set let budovali, hodláte za půl roku zničit“. Ve Vídni studenti demonstrují a v některých fakultách došlo i na okupaci budov vysokých škol. Čeští studenti se zatím jen přidali k aktivitě „Věda žije“, ale obavu z chystaných škrtů ve vzdělání se svými zahraničními kolegy sdílejí.

Po otevření hranic v roce 1989 jsem, jako mnoho českých vzdělanců, měla tendenci svým dětem doporučovat, aby se vypravily studovat do zahraničí, což víceméně znamenalo do západní Evropy. Krom toho, že si myslím, že mladému člověku velmi prospěje, když stráví určitý čas v jiné zemi než své vlastní, jsem tehdejším českým vysokým školám, zdecimovaným předchozím režimem, moc nedůvěřovala. Po listopadu sice na vysoké školy nastoupili lidé, kteří se o svůj obor živě zajímali a snažili se předat studentům co nejlepší informace, ale většina z nich neměla zkušenosti s výkladem a s pedagogickým přístupem a i znalost informací z oboru byla dlouhými lety informační blokády narušena.

Pokud vláda skutečně odsouhlasí tyto obrovské škrty, bude to mít devastující vliv nejen na studenty a pedagogy, ale také na mezinárodní konkurenceschopnost, národní ekonomiku a připravenost zvládnout recesi," praví se dál ve varovném prohlášení Russell Group.

Takže vnuky už budu zřejmě posílat do Limy nebo do Dillí. Ostatně proč ne? V zemích s jinou základní představou o životě získá systém vzdělávání trochu jinou podobu a třeba se ztratí i mnoho nešvarů školství evropského. Jen mne s trochou smutku napadá, co nám v té Evropě zbude. Pokud jsme rozhodnuti začít hledat evropskou identitu a budovat nové postavení v nově rozděleném světě tím, že „evropskou vzdělanost“ vyhodíme oknem, není mi jasné, na jakých hodnotách hodláme existenci Evropy založit. Chceme se s ostatními světadíly měřit v otázkách zbrojení, armády, nalezištích přírodních zdrojů či zastoupení průmyslu? To jsou posty, na nichž Evropa své prvenství vzdala právě proto, že její nediskutovatelnou prioritou bylo vzdělání.

Většina neevropských zemí vysílá své studenty do Evropy, aby odtud přivezli nikoliv určité konkrétní informace, ale vztah k nim, schopnost nechat se jimi obohatit, propojovat je a zužitkovat tak, aby nesly co možno největší užitek. Kultivovanost danou osmi sty lety pěstování a obdělávání universitní půdy. Přesně to, co není možné vybudovat na základě promyšlených plánů, snaživých know-how či byrokratických kontrol a doplňků; letitou evropskou lásku, víru a úctu ke vzdělání, tradici, k níž se vztahují britské university stejně jako francouzské.

Přesně to, co dělá Evropana Evropanem a díky čemu nyní tak ohrnujeme nos nad kulturami jinými. Bohužel právě to, co jsem tolik přála i svým dětem.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.