Tento příspěvek je též o mě: sice už asi nejsem nejmladší (čtyřicítka na krku), ale i já jsem se nechal nalákat a TOP 09 jsem volil. Dovolím si ale tvrdit, že zase tak velký naivka nejsem a stejně jako pro další mně podobný to byla poslední šance pro pravici, kterou jsem byl ochotný dát.

Proč? Protože před více než rokem (a vlastně i nyní) vnímám jako nejakutnější problém naší země korupci. I já jsem si říkal, že kníže nebude krást, protože nepotřebuje. Ale stejně jako ostatní jsem naprosto nečekal, že TOP 09 ZCELA rezignuje na boj s korupcí.

Můj hlas dostala TOP 09 jenom proto, že pro mě nejjasněji a nejsmysluplněji mluvila o boji proti korupci. Navíc v rámci TOP 09 se mluvilo o tom, že nesmí být postižený běžný občan a že úspory se musí hledat především v systému. TOP 09 dole vznikala jako strana "pro rodiny", ne proti nim.

Nyní TOP 09 pochopitelně naprosto ztratila kredit a zařadila se tak k ostatním prokorupčním stranám: ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Bohužel tak nastává situace, že už naprosto nevím, koho budu příště volit: KSČM se stalinisty naprosto není volitelná, Zelení jsou stále slepencem bez jasné vize atd...

Kritizujeme, ale nevidíme alternativu, koho volit. Co když stávky a demonstrace vládu shodí? Nedopadne to jako naposledy, kdy Paroubka shození vlády doslova rozhodilo? Co bude dál? Volby vyhraje ČSSD a fraška bude pokračovat, třeba v podobě velké koalice...

Zrušení Státní opery není nekulturní nápad; SOP už léta nenabídla nic umělecky hodnotného; její samostatná existence trvala pouze od r. 1992 - nejde tedy o žádnou "tradiční instituci", pouze o experiment, který nevyšel. Sloučení s ND je tak jenom návratem ke stavu, kdy to fungovalo lépe.

Bourání domu na Václaváku je jistě diskutabilní, ale ministr kultury Besser má na kontě řadu zářezů, s nimiž si jeho předchůdci (a že jich bylo!) nesvedli poradit - výměna šéfů v Národním technickém muzeu, České filhamornii,Národní knihovně, Národní galerii.

Pasáž je "I teenagerům snad jednou dojde, že design není vše, že záleží i na obsahu. Že do politiky může být člověk hnán nejen touho po penězích, ale také po moci. Že sociální práva nejsou přežitek, ale nutnost pro důstojný život. A že okrasná slupka může spadnout ještě dřív, než se kdo naděje." je notně manipulativní.

Jistě je věcí zdravého rozumu nespoléhat jen na "design"; ale jestli jsou sociální práva přežitek nebo nutnost, to už je snad věcí názoru. Naznačovat, že člověk, který nesouhlasí s tím, že "sociální práva" jsou nutností, je naivní hlupák, tak upírá právo na názor v jedné z nejpodstatnějších věcí.

Bohužal manipulaci je zde snad příliš mnoho...

-omlouvám se

-Jistě je věcí zdravého rozumu nespoléhat jen na "design"; ale jestli jsou sociální práva přežitek nebo nutnost, to už je snad věcí názoru-

To si vážně myslíte pane Varyši? Vaše profese by měla být snad více vzdálena sociálnímu darwinismu, ale vše je možné. Nu, rozhodně vám nepřeji, aby jste se v životě dostal do situace, kdy si budete přát, aby sociální práva nebyly jen přežitkem.

Pane Varyši, a myslíte si, že lidská práva jsou nutností, nebo přežitkem?

aby se neodbočilo třeba špatným směrem : lidská práva asi neodmítne nikdo (ani TOP09) - sociální práva jsou prostě produktem evoluce - paleta lidských práv je dnes šiřší než na konci feudalismu.
To nevylučuje kritiku konkrétního způsobu jak jsou dnes zajištována a také to vedle jejich extenze je tu i důraz na reálnou kvalitu lidských práv v celém jejich komplexu.

Mám za to, že pan Varyš nekritizoval zajišťování sociálních práv, ale hovořil o tom, že je věcí názoru, zda jsou přežitkem, či nikoli. Tož mi šlo o tu metodologii - co je věcí názoru a co je možno označit jako přežitek.

Ostatně soudím, že těch frází o přežitcích se naší společnosti dostalo dost za éry stalinismu a netřeba se k té rétorice vracet. Slovo "přežitek" vždy v sobě obsahuje jistý mocenský nárok, spočívající ve falšování skutečnosti: vím, jak to bude do budoucna, a to, co tomuto obrazu budoucnosti brání, musí z kola ven - označené jako "přežitek".

Á výborně, pánové Varyš a Sekanina jsou zase tady (pozoruhodnou shodou okolností oba ve stejný den) a zase rozjíždějí osvědčenou taktiku internetového trolla:
- rádobynaivní dotazy
- sáhodlouhé nabubřelé monology o ničem
- výsměšné vytrhování slov z kontextu
- a hlavně odvádění hovoru co nejdál od tématu
A jak si u toho pěkně kolegiálně notují...

Pane Varyši, neberu Vám jakýkoli názor na sociální práva, která
jsou nedílnou součástí lidských práv jako takových. Považuji ovšem
za velmi nebezpečné, pokud je názor, že jsou sociální práva
přežitkem, názorem vládní strany (nebo vícero vládních stran).

Diskusní fórum má sloužit k výměně názorů a argumentů, prezentování doplňujících informací, souvislostí a podobně. Diskusní fórum nemá sloužit ke vzájemnému urážení.

i když v zápalu diskuse jsme slyšel opakovaně i zvulgarozovaný názor že sociální práva jsou přežitek, tak programově pravice nemluví o zrušení sociálních práv, ale "jen" chce záhon lidskoprávní legislativy zbavit plevele. přesto lze s takovým člověkem vést diskusi
I když zrušit a odplevelit v konečném důsledku může být velmi podobné - ale abychom nevylévali z vaničkou dítě, jsou témata, kde jde o konkrétní nastavení - např. míra a způsob pozitivní diskriminace, plošné, tedy nediferencující nastavení sociální podpory ale aktuálně třeba rozlišení standardu a nadstandardu atp.
To jsou témata, která si zaslouží jít dál od pouhého ideologického vymezení ke konkrétní konstrukci systému. A při pochopitelném rozptylu názorů se dá u nich najít nějaká ta osa konsensu.

Díky, pane Dolejši, za tu připomínku rétoriky odplevelení. Možná je to má literárněvědná deformace, ale skutečně si velmi všímám těch rétorických, či chcete-li diskursivních, aspektů. A tak podobně jako "přežitek" je i "plevel" něčím příznačný.

Pravice vskutku nehovoří explicitně o rušení sociálních práv, ale hraje na schovávanou. Ono totiž objektivně neexistuje něco jako "plevel" - plevel je jednoduše to, co se nám momentálně nehodí na záhon. A může to být skutečně cokoli: pokud nastavíme sociální standardy tak nízko, že za plevel označíme většinu sociálně legislativní ochrany, pak jde v podstatě o demontáž sociálních práv, o jejich minimalizaci na "neškodnou" úroveň.

Pokud jde o otázku pozitivní diskriminace, ono by se tedy mělo spíše říkat pozitivní akce, je trošku unáhlené hovořit o změně parametrů v zemi, kde je např. žena silně diskriminována na pracovním trhu. Česká společnost rozhodně netrpí nadbytkem pozitivní akce, ale maopak jejím nedostatkem. O tom jsem pevně přesvědčen. Ženská hnutí v Čechách jsou jen terčem posměchu a nechutných ideologických útoků.

Nebojte se, pane copywritere, vím dobře, k čemu slouží internetová diskuse - a taky vím, k čemu slouží její záměrné narušování: http://www.zpovedka.cz/001086.php

Pro mne osobně není problém K.S. nebo M.K. To jsou jen lidé, kteří dostanou nebo nedostanou mandát ve své straně. Problémem pro mne bylo, když jsem si uvědomil, že ti lidé se na kandidátky nedostali na základě dlohodobého procesu politického tříbení, ale prostě proto, že zavětřili a vyrazili za kořistí. Příkladem budiž předsedkyně MO a kandidátka do zastupitelstva v nějakém malém městě, která se podílela na krachu nějaké společnosti a následně se bez uzardění hlásila jako ekonomický expert do řad TOP 09. Teď prý je v regionálním výboru strany. Já vidím problém vždy v charakteru člověka. Potom ani sebelepší program nemá cenu zlámané grešle. // Budoucí člen zastupitelstva města Trutnov už má připravenu firmu v daňovém ráji. - truble's posterous http://url.memy.cz/iX5ipP

ad R. Kanda : právě aby debata nebyla jen ve tvaru ANO x NE, je dobré zabývat se konkréty a ne jen vymýtáním zla. Zefektivnění sociálního státu přeci nemusí být jeho redukce. S větší rozlišovací schopností lze jít i na tu afirmativní akci (když vám pojem pozitivní diskriminace není příjemný).
Zrovna ten ženský případ je v ČR pro tento typ diskuse typický (u minorit jako jsou třeba Romové by to bylo složitější) - prostě jde o to vyrovnávání šncí a ne zglajchšaltování - a na tento cíl lépe míří nepřímé metody - i když bych asi o povinných procentech pro ženy nemluvil jako o "kvo-kvo-kvótaci", tak i já si nemyslím že to je odpovídající metoda.
Lépe se věnovat podmínkám pro zapojení žen (práce, domácnost, vzdělání) než jim vytvářet chráněné enklávy kde z nedostatku konkurence se recyklují s mandátem být tak jen jaksi tzv. za ženy. Obhájci kvotace (možná i autorka článku) asi nebudou souhlasit, ale určitě s tím lze diskutovat a a ne apriorně odsuzovat.

Asi její neskonalá impotence něco řešit, a zároveň být in....

já pokládám za nebezpečné o něčem říct, že se o tom nediskutuje, protože to tak prostě je. nic, co je, být nemusí a naopak; to je podstata proměnlivosti světa.

správa státu by mohla směřovat k tomu, abychom se více méně všichni cítili ne-li komfortně, tak alespoň neutiskovaně.

Jak významné místo mezi lidskými právy zaujímá právo na život?

Někdo se mnou možná nebude souhlasit, ale domnívám se, že právo na život je naprosto základní. Případným oponentům navrhuji, aby se tohoto práva na protest proti mým manipulativním tvrzením demonstrativně vzdali.

Lze zajistit právo na život bez práva na zdraví?

Lze zajistit právo na život bez práva na přístup k pitné vodě?

A lze právo na život zajistit bez práva na obživu, tedy například práva na práci a práva na spravedlivou odměnu za práci?

obecné právo na život - ano, ale to se může v podobě boje proti interupci (euthanasii raději vynechám) dosta do konlfiktu s právem ženy rozhodovat o svém těle, o narození dítěte atp.
Ochrana práv je vždy nějak konstruovaná a má různý potenciál - např. na místní a na mezinárodní úrovni. U sociálních práv je zas problém když levice bojuje proti možnosti soudit se v Evropě (viz lisabonská smlouva) i o sociální práva, které má jinak ve znaku.
prostě nejsou jen přímé pěšinky a nežijeme jen v manicheistickém souboji dobra a zla.

Možná bych užila slov právo na důstojný život! To je spojeno i s těmi sociálními právy. Lisabonskou smlouvu jsem podporovala i právě
kvůli tomu, že nejrůznější práva budou pro Čechy lépe
vymahatelná.

Pane Varyši, otázka sociálních práv přece není otázkou správy státu. A krom toho nikdo neřekl, že jsou věci, o kterých se nediskutuje - vždyť právě teď tu diskutujeme:)

Pan Varyš ovšem uvažuje zcela v duchu vulgárního neoliberalismu (podle vzoru vulgární marxismus-leninismus), který redukuje vše na černobílé schéma zlý stát, který nás "utiskuje", omezuje naše svobody, versus svobodný občan, který se stává svobodným státu navzdory. Tedy: vše veřejné je špatné, vše soukromé je dobré. Tedy: totalizující způsob myšlení, který je ve skutečnosti nemyšlením (a to je na něm tak svůdné). V tomto uvažování je pak rovnítko mezi sociálními právy a správou státu zcela pochopitelné. Důsledkem černobílého myšlení je totiž splývání pojmů: je-li vše možno redukovat na jedno schéma, získávají pojmy značnou variabilitu a je možné je snadno zaměňovat. Což je jedna z nejúčinnějších zbraní ideologie. K tématu též aktuální článek Ivana Štampacha Svoboda proti lidským právům?

I nenarozené dítě má právo na život. Z těsné vazby plodu na tělo matky vyplývá velmi těsná vazba jeho práva na život na sociální práva matky.

Nehodlám podporovat náboženské fanatiky typu Hnutí pro život. Nikdo, kdo není s to říci matce: „Dej sem dítě!‟ a pak se o to dítě postarat, nemá právo matku nutit, aby nechtěné dítě nosila ve svém těle a živila vlastní krví. Slyšel jsem ostatně kdysi od kamaráda, který vystudoval kněžský seminář, že podle Tomáše Aquinského vstupuje duše do plodu někdy ve třetím měsíci těhotenství, tedy shodou okolností zrovna v době, kdy začíná být technicky značně obtížné zabít plod a neohrozit matku.

Právo plodu na život znamená především, že nikdo nesmí vztáhnout ruku na život plodu proti vůli matky. Nikdo nemá právo ani matku nutit k potratu. A mám zato, že právo plodu na život jde ještě dál.

Našimi sdělovacími prostředky právě proběhla aféra, že OSN nám zakazuje babyboxy. Jak napsal Petr Uhl v Právu, OSN nám vytkla přes šedesát bodů, babyboxy byly mezi nimi někde na chvostu, a naše propaganda je použila k zamaskování těch nejhorších dluhů našeho státu vůči dětem. Televize udělala velký rozhovor s Ludvíkem Hessem — a Ludvík Hess sice vyjádřil pochybnosti o tom, jak mnoho kritici babyboxů o nich vůbec vědí, když je například považují za aktivitu státu, ale v zásadě se se stanoviskem příslušného výboru OSN shodl v tom hlavním, že stát by měl především usilovat, aby babyboxy byly zbytečné. Řekl, jak jeho samotného děsí, kolik dětí už se v babyboxech našlo, a popisoval případy, kdy navázal kontakt s rodiči odloženého dítěte a zjistil, že je neodložili proto, že by je nechtěli, ale proto, že se báli, že je neuživí. Oprávněně báli. Podle slov Ludvíka Hesse zachraňují babyboxy životy dětem těch lidí, kteří propadli sociálním sítem státu.

Práva dětí jsou tak ohrožena nerespektováním sociálních práv jejich rodičů.

Tvrdím, že totéž se týká nenarozených dětí, jejichž matky vůbec uvažují o potratu. Dítě je pokračováním matky, součástí její budoucnosti, a před narozením součástí jejího těla; matka, která se chce plodu zbavit, je jako liška, která si ukousne tlapu, aby unikla z pasti. Důvodem potratu je špatná sociální situace matky.

Sociální situace v širokém slova smyslu, nejen v materiálním. Jde jak o hmotné zajištění, tak o společenský status a vztah okolí. Žena nemusí porodem upadnout do bídy, aby se ho bála, stačí, když upadne v opovržení, třeba jako „nemravná‟ svobodná matka. Nebo jako „socka‟: Nevím, zda třeba úspěšná manažerka může kvůli těhotenství spadnout rovnou až na dno a skončit jako nezaměstnaná, ale ztráta vysoké pozice, pokles životní úrovně a ztráta úcty okolí může k tomu, aby těhotenství odmítla, úplně stačit. Každopádně ať už je důvodem k potratu existenční hrozba nouze, strach z opovržení, nebo jen obava o pokles společenského postavení, je to nerespektování práva na důstojný život, co staví matku proti dítěti.

Právo nenarozeného dítěte na život neopravňuje společnost terorizovat jeho matku. To však neznamená, že neexistuje. Společnost musí respektovat právo dítěte na život, a už jen pro jeho zajištění musí respektovat i právo jeho matky na důstojný život.

Od práva dospělého na život se totéž právo nenarozeného dítěte liší především tím, že bez sociálních práv je v ještě větším ohrožení.

Pan Kubíčku, nevkládejte mi do klávesnice něco, co jsem nenapsal; o ničem z toho, co tvrdíte, že zastávám, jsem ve svém diskusním příspěvku nepsal. jestli to nějak černobíle nevidíte vy.

obecně: "právo" je věcí nějaké konvence, dohody. tzn., když se na něčem shodneme, platí to - ale jen dokud to nerevidujeme. žádné absolutní právo na něco - životem počínaje a důstojností konče neexistuje. vše je věcí dohody.

práva samozřejmě nejsou absolutní, metafyzická záležitost, ale dlouhodobý vývoj společenské smlouvy o kterou se opírají má nějaký historicko kulturní rozměr .
Směrem k větší kvalitě, pokud jde o emancipaci naší lidské existence, takže bych vývoj od uzkých politických svobod k široce pojímaným sociálním právům tak snadno neschazoval.

Kdo volil TOPku, choval se nedbale, politicky neodborně a tedy celkově občansky neodpovědně. Nikdo z jejích vedoucích kumpánů totiž nebyl neznámou osobou, takže každý volič si měl trochu namáhat paměť. Sám exkníže se u nás projevil již při privatizaci jako naprosto darebácký zaměstnavatel, když jeho podnik měsíce nevyplácel dělníkům mzdy. O Kalouskovi, dvacet let se motajícím v nejvyšší politice a dokonce jako předseda Lidovců vyzývajícím ke spolupráci s KSČM, škoda hovořit, protože dostatečně dokázal, že je schopen jakýchkoliv kotrmelců, čili, že je naprosto nedůvěryhodným. A co teprve exministryně obrany! Zbytečné dále pokračovat.