Po 38 letech zrušil soud rozsudek nad „Magorem“ Jirousem
Hana HolcnerováLiteráti Jirous, Kořán, Brikcius a Daníček, odsouzení v roce 1973 za výtržnictví, se dočkali satisfakce. Nejvyšší soud zrušil tehdejší rozsudek s tím, že byl soudní verdikt nepřiměřený okolnostem.
Nejvyšší soud (NS) dnes po 38 letech zrušil rozsudek v případě básníka a autora programového prohlášení nepolitického volného uskupení českého undergroundu Ivana Martina Jirouse a tří dalších literátů Eugena Brikcia, prvního polistopadového primátora Prahy, překladatele Jaroslava Kořána a Jiřího Daníčka odsouzených komunistickou justicí za výtržnictví. Informovala o tom ČT24. Kauza je jednou z nejstarších, kterou se NS ve své novodobé historii zabýval.
Jirous, Kořán, Brikcius a Daníček byli v roce 1973 odsouzeni za to, že údajně v jedné z pražských hospod zpívali píseň namířenou proti Rusům a komunistům. Navíc podle rozsudku urazili přítomného bývalého majora Státní bezpečnosti, který je vyzýval, „aby svého jednání zanechali“. Server Wikipedie k tomu uvádí: „Po zpěvu písně „Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří“ a verbální výměně slov mezi majorem a skupinou Křížovnické školy, snědl Jirous střed výtisku Rudého práva, prostrčil jím hlavu a prohlásil :„Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme bolševiky. ““
„Cílem undergroundu u nás je vytvoření druhé kultury. Kultury, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama vehnala do náruče,“ napsal Ivan Martin Jirous v roce 1975 ve Zprávě o třetím českém hudebním obrození. V České televizi k tomu v souvislosti se zrušením rozsudku poznamenal: „Vždy jsem se choval svobodně, bez ohledu na rizika, která to přinášelo. Měli jsme jasného nepřítele."
Podle informací ČT24 soud dnes sice zrušil původní rozsudek, nicméně potvrdil, že se jednalo o výtržnictví, za které ale byly uděleny nepřiměřeně vysoké tresty. „Formální znaky trestného činu výtržnictví tam skutečně naplněny byly, protože nelze připustit porušování veřejného klidu a pořádku obdobnými nepřístojnostmi," zdůraznil během soudního jednání předseda senátu Nejvyššího soudu František Hrabec. České televizi řekl, že kdyby tehdejší tresty byly maximálně podmíněné, Nejvyšší soud by se dnes věcí vůbec nezabýval.
Jednání zkomplikovala povodeň v Praze v roce 2002, během které byl původní soudní spis zničen. Stížnost ve prospěch všech čtyř mužů podal k soudu před časem ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). .Ani jeden z odsouzených se k dnešnímu soudnímu projednávání nedostavil.