O sportu z pohledu kavárenského povaleče

Do sportu se v naší republice investovala značná část prostředků. Toto odvětví zároveň trpí stejnými neduhy jako všechna ostatní. Ne-li většími.

Všem případným oponentům rovnou oznamuji, že se hlásím k těm, kdo jsou jimi řazeni do skupiny „kavárenských povalečů“. V kavárnách jsem, zejména v minulosti, strávila značnou část svého času a probírala nad šálkem kávy nebo skleničkou vína vesmír, otázky umění, života, až po věci společenské. Bohužel staré kavárny pomalu zanikají nebo se proměňují v Starbucks coffee a času na posezení s přáteli je čím dál méně.

Zato sport bují ve všech směrech. Sportovní zprávy zaujímají čelní místa ve všech mediích, sportovní akce se rozlézají ze stadionů a hor do center měst, takže se už lyžuje i na Hradčanech a pan Antonín Charouz chystá postavit dráhu pro formuli 1v centru Prahy. Olympiády jsou největším světovým divadlem a kultura vymírajícím druhem. Ideál antiky „v zdravém těle zdravý duch“ je dávno zapomenut. Dnes jsou středem zájmu svaly a výkonnost a o duchu se už dávno nic neví. Pokud se někdo z našich politických či ekonomických představitelů vystaví pohledům veřejnosti, je to vždy u příležitosti nějaké sportovní akce, ať už jde o fotbal, hokej, tenis nebo golf. Sponzoři dávají peníze, kupují si celé kluby a sportovci jsou popsaní reklamami odshora až dolů. Proměna sportu ze hry, kde vládla fair play, nasazení a radost, v zápas svalů a peněz je dokonána.

Za svého působení ve Sněmovně jsem sledovala (mimo „porcování medvěda“, kde např. velmi oblíbenou položkou mnoha poslanců býval vyhřívaný trávník třetí kategorie – patnáct milionů – nebo tzv. „orlovny“ oblíbeného podporovatele zájmů Sazky, poslance Schustera, které po celé republice inkasovaly miliony), jak sport dostával další miliony v položkách snad všech ministerstev, co jich máme. A to je řeč pouze o penězích veřejných, nikoli o sponzoringu soukromých či polostátních firem, kde se objevují další nemalé finanční částky. Sport byl tedy vždy dotován mohutněji než jakékoli jiné odvětví, které spadá do kategorie aktivit většinou nevýdělečných, pro společnost však zásadně prospěšných.

Sport požívá jako jediný také výhod vlastní loterie. Donedávna vysoce zisková akciová společnost Sazka měla zisk rozdělovat mezi své akcionáře, sportovní svazy. Už samotný vznik této společnosti v čele s bývalým normalizačním kádrem Alešem Hušákem byl zvláštní a podle svědků ušitý na tělo určitým lidem. Hušák se tak stal mocnou figurou na mocenské šachovnici a nedávno probleskly zprávy v tisku, že mluvil dokonce i do obsazování míst, které měly nad Sazkou na ministerstvu financí kontrolní pravomoci.

Už v době, kdy jsem byla ve Sněmovně (2002 – 2006), přicházely stížnosti na to, že sportovní svazy (akcionáři Sazky) dostávají na svou činnost málo peněz při mimořádném zisku společnosti. Na to však přicházely odpovědi, že svazy mají své zástupce v předsednictvu a ti schvalují, jak toky peněz, tak i obsazení místa předsedy. Tím se dostáváme k jádru věci. Díky pasivitě a mlčení většiny členů svazů, které nominovaly svoje zástupce do předsednictva, se mohly transakce menšiny, která byla zjevně s Hušákem propojena, bez problémů rozvíjet. říká se dokonce, že jejich zastupitelé byli Hušákem za své postoje více než dobře zaplaceni.

V posledních dnech se ozval nový předseda fotbalového svazu Ivan Hašek, že se spojí s ostatními zástupci svazů a půjdou za politiky lobbovat, aby stát pomohl zaplatit dluhy Sazky, které vznikly půjčkou na stavbu Sazka arény. Půjde tam se zástupcem tenisu Ivem Kaderkou (o jehož zvláštním chování byly natočeny dvě reportáže Reportérů ČT), s „vlivným právníkem Janstou, blízkým ČSSD, a s Pavlem Teličkou za basketball. Nepochybně je nutné opravit některé zákony, např. o loteriích tak, aby peníze nemizely v dírách falešných nadací a aby se celý proces zprůhlednil.

Zásadní slovo však nepadlo. Že je třeba udělat si pořádek ve vlastních řadách, odvolat Hušáka i ty, kdo mu na jeho cestě sekundovali. Oni jsou odpovědní za tristní situaci, oni musejí nést odpovědnost za neprůhledné hospodaření. Je nehorázné chtít dnes po státu, tedy po veřejných penězích daňových poplatníků, aby za jejich rozmařilost a špatné hospodaření platil účty. Peníze, které by to stálo, by chyběly v oblasti sociální péče, v kultuře, vědě a vzdělávání. Jako vždycky. Sportovat mají především děti, ale sportovat ve spojení s fair play, učit se spolupracovat. Na školy se měl dostat pohyb také zejména ve spojení s tancem a zpěvem. Až se podaří ve sportu, tak jako v jiných oblastech našeho života, vymýtit korupci, bude peněz dost. Ale to už je jiná písnička..

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Milan Štěpánský - Praha 4 - Modřany

Čtvrtek, 14.Ledna 2010, 20:09:55

Pardón za obšírnost, se kterou nemístně zvyšuji rozsah následujícího diskusního příspěvku už výjimečně použitým osobním oslovením vynucujícím si naléhavost - Vážená paní Táňo - (a to už ani neexhibuji, jak vím z očí do očí od kavárenského stolku, že ty vaše jsou šedé a ne modré): ztotožňuji se s vaší kritikou zlořádů v počínání státní akciovky Sazka a hrozím se z popsaných souvislostí politických, ALE - proč s tím znevažovat SPORTOVÁNÍ? Oponuji tudíž, že nejen kavárny (které - mimochodem - mizí z měst souběžně s veřejnými hřišti a sportovišti) jsou tak potenciální pro tvůrčí podněty, nýbrž i cesty povenku na nohou, na lyžích, na kole, na sněžnicích tuto příležitost podobně vábně skýtají. Ale neberte to, prosím, jako chytání za slovo, vždyť vím, že do té kavárny nevysedáváte obvykle z auta a chodit bez hole vám dosud (?) nedělá potíže. To je ostatně podstata mé snahy o jaksi osvětovém angažování v dané otázce - když už jste si (leckdo) shodou výchovných nedokonalostí neosvojili radost z pohybu a neuchovali pocit nezbytnosti občasné cesty přírodou (ke které svou fyzickou zachovalost potřebujete nutně), aspoň nežehrejte na těmto základním přirozeným aktivitám zprostředkující sporty. Jsou ostatně se svou výchozí organizační strukturou jednou s významných složek občanské společnosti. Že z ní vybují nešvary, které jsou obzvláště viditelné ve spojení s profesionálním sportem (proti němuž samému jako způsobu specifického zaměstnání nelze mít rozumné námitky) nevyplývá ze zákonitostí těchto aktivit a ani rozhodně by nemělo vést k újmě na jejich pěstování ... Analogie je v proklínání politiky: přece ani kvůli shodným pocitům odpudivosti z dějů v ní nemůžeme zavrhovat její potřebnost (nenahraditelnost, definujeme-li přiměřeně) pro správu věcí veřejných. Tak tedy Hušáka pryč, ale jen ne s ním (v hlavách spoluobčanů) zmar sportování!

Táňa Fischerová - Brno

Sobota, 16.Ledna 2010, 20:16:54

Vážený pane Štěpánský,
samozřejmě, že mám radost z procházek přírodou a také jste jistě nepřehlédl, že vítám sportování dětí, na které se ovšem většinou peněz nedostává. Podporuje se ze všech sil a ze všech zdrojů hlavně vrcholový sport. Kromě toho navrhuji, aby se na školy dostal pohyb ve spojení s hudbou. Takže ze své obliby kaváren rozhodně nečiním jediné dogma.
Jinak Vám přeji krásné cesty na lyžích a zdravím

Táňa Fischerová

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.