Bludy vlády ve světle čísel I - Vývoj sociálních příjmů
Jiří ŠtegVládní funkcionáři zásobují veřejnost plejádou polopravd, účelových tvrzení a mýtů. Ať už z nekompetence, arogance nebo politické účelovosti předpokládají, že občané je budou přijímat tak, jak jsou jim předkládány. Podívejme se na některé z nich očima „tvrdých dat“.
Před dvěma týdny napsal premiér Nečas v deníku Právo, že sociální příjmy českých rodin vzrostly od roku 2006 o 30%. Jedná se o bohapustou manipulativní lež.
Sociální příjmy, tak jako každý ukazatel popisující širokou skupinu dat, lze sledovat a interpretovat různými způsoby. Nejjednodušší, nejznámější, ale také nejméně přesný způsob je průměr. Již Felix Holzman však objevil kouzlo průměru: jsou-li dva lidé na jedno grilované kuře, pak sní-li ho celé jeden z nich, přesto v průměru snědl každý z nich půlku. Proto se pro podrobnější popis zkoumané vzorky dělí jiným způsobem na stejné části např. kvartily (na čtvrtiny), decily (desetiny), percentily (na setiny). Například decily dělí vzorek na deset stejných částí. V rámci těchto decilů se pak provádějí běžné statistické operace, hodnocení a interpretace. Jejich vzájemné srovnávání pak dává mnohem přesnější obraz o vzorku jako celku a především pak o jeho vnitřní struktuře.