Včera ráno vydala internetová služba Google pozoruhodné prohlášení. Jednoduše řečeno: protože se stala obětí kybernetického útoku na emailové účty několika čínských obránců práv a jelikož byly tyto útoky provedeny Čínou, rozhodla se jednat. Jako odvetu zvolila zajímavé gesto: zrušila cenzurování výsledků hledání na čínské verzi svého vyhledávače. Tento postup vyvolává otázky, o nichž je dobré přemýšlet. Jako výchozí nabízím následující tři. 

Za prvé: proč Google reagoval politickým gestem? 

Technicky vzato byl útok čínských hackerů kriminálním činem. Jak postupně vyplouvá na povrch, tak Google byl poslední v řadě útoků proti americkým institucím. Ohrožení svých serverů potvrdil například i jiný počítačový gigant — firma Adobe. Pokud bychom věřili místním zákonům, tak autoři útoku provedli strašlivou pitomost. V Číně jsou totiž hackerské útoky hrdelním zločinem. Skutečnost bude ovšem taková, že útoky mají na svědomí spolupracovníci čínské tajné služby nebo armády. Čína je koneckonců může nechat i popravit, nicméně politickou povahu ataku nezamaskuje.

Na politický čin ovšem Google musel zareagovat také politickým činem. Cenzura v Číně je cenzurou státní a státem je nutně vyžadovaná. Čína nemůže přistoupit na necenzurované výsledky hledání Google. Mimo jiné i proto, že největší vyhledávač na světě integroval do výsledku i real-time informace z Twitteru a dalších sítí, které jsou v Číně jinak zcela blokovány. Nemluvě o problémech s dalšími pokročilými funkcemi, které Google nabízí. Čína tedy  nemůže Googlu vyhovět a ten zase nemůže s cenzurou opět začít. Google to dobře ví. Jeho tah je tahem politickým a strategickým. Zachoval se jako stát s vlastní zahraniční politiku, který se rozhodl zatlačit na jinou vládu. 

Za druhé: začala kybernetická válka?

Pokud přistoupíme na fakt, že se Google začal chovat skutečně jako stát, pak včera došlo k faktickému vyhlášení války v kyberprostoru mezi Čínou a Googlem. Navíc při silném propojení amerického businessu a americké politiky bychom před sto lety mohli pravděpodobně očekávat mobilizaci. I dnes bychom mohli poněkud znervóznět. Pokud si to začnou vyřizovat dvě velmoci, z nichž jedna je členem NATO a navíc byla evidentně napadena, tak ostatní členské země jí mají pomoci. Naštěstí je to ale celé jen hyperbola. Byla napadena velká korporace velkým státem, a tak budou válčit najatí žoldáci, kteří po válce půjdou o dům dál. To, že to bude boj nebývalý, vyplývá i z tiskové zprávy v které Google označil útok za velmi technicky sofistikovaný, což je ocenění protivníka na nejvyšší úrovni. Jen naokraj podotýkám, že když se gruzínské ministerstvo zahraničí před lety uteklo pod křídla Googlu před útoky ruských hackerů, tak si Rusové útok proti Googlu nedovolili.

Za třetí: proč to ten Google k čertu dělá?

Co může být tak cenného ve hře, kdy je Google ochoten opustit trh čítající tři sta milionů uživatelů? Výsledky hledání cenzuroval čtyři roky a víceméně ochotně se přizpůsobil čínským zákonům jako ostatní západní firmy, tak proč najednou takovýto krok? A i když očekávané zisky Google z působení v Číně jsou v řádu 200 — 250 milionů dolarů, tedy zhruba procenta celkových zisků firmy, Google očekával jejich rychlý růst. Proč tedy  riskuje? Kvůli lidským právům v Číně? Spíše nikoli. Lidská práva v Číně jsou Západu víceméně ukradená a i když si Google svým gestem vylepší pověst, rozhodně to nebude ten prvotní  důvod. 

Skutečný důvod se přímo dotýká jádra celého obchodu, na který se Google soustředí. Tím je důvěra, že data která k němu uložíte, jsou v bezpečí. Investoval příliš mnoho do rozvoje služeb postavených na prosté myšlence, že budete veškeré svoje soubory ukládat na jeho serverech. Nejen emaily, ale i fotky, dokumenty, tabulky, MP3 i videosoubory. To vše doplnil o koncepci webových aplikací, ke kterým máte přístup přímo ze svého prohlížeče. Ostatně tento článek právě v takové aplikaci píši. 

Tady je jádro pudla: zisky Google stojí a padají s důvěrou v bezpečí dat. Jakýkoli útok proti bezpečnosti dat je útokem proti důvěře v Google, a tím i útokem proti jejím ziskům. Ostatně čínští disidenti si právě email na Google vybrali jako útočiště u kterého si byli jisti, že nebude Číně vydán.

Zní to jako pěkná pohádka: válčit kvůli důvěře. Kéž by to tak bylo. Jak to je ale doopravdy, ukáží nejbližší dny. Jedno je ale jisté, na kybernetické frontě teď rozhodně nebude klid a internet už nebude takový, jaký býval.