Komise navrhuje vrátit církvím 56 % majetku a doplatit 59 miliard korun

ČTK, Vratislav Dostál

Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhuje vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by pak stát doplatil 59 miliard. S návrhem nesouhlasí vládní Věci veřejné i opoziční ČSSD.

Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhuje vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.

Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by pak stát doplatil 59 miliard. Peníze by stát vyplácel po dobu třiceti, dvaceti nebo patnácti let, v úvahu by byla brána inflace. V pondělí večer to oznámil ministr kultury Jiří Besser.

Původní plán bývalé vlády Mirka Topolánka počítal s vrácením 39 procent majetku a vyplácením 83 miliard korun po dobu šedesáti let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun.

Vládní komise odpoledne návrh představila své partnerské komisi, kterou ustavily církve a náboženské společnosti. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml z Českobratrské církve evangelické novinářům po jednání řekl, že návrh je podkladem pro jednání expertů církví i vlády. „Teď se může společně jednat. Pro nás je to posun," uvedl.

Do hodnoty vydaného majetku a částky vyplacené jako kompenzace se ještě může promítnout, zda budou vydány i pozemky ve vojenských újezdech. Pak by hodnota vydaného majetku činila 77 miliard korun a stát by doplácel 57 miliard.

Problematika majetkového vyrovnání se táhne již léta. Církvím byl majetek zabaven v období komunismu. Řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi v co nejkratším čase stálo i u zrodu současné vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

S návrhem nesouhlasí ČSSD, ale i Věci veřejné

Avšak právě nejmenší koaliční strana není podle deníku Právo se současným návrhem spokojena. Podle místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřiny Klasnové chtějí, aby podíl mezi naturálním a finančním narovnáním byl ještě vyšší ve prospěch vydávání fyzického majetku.

„Aby byl dopad na státní rozpočet co nejmenší, proto dnes nečekáme, že dojde k dohodě,“ řekla Právu Klasnová. Podle jejích slov je pak dalším sporným bodem otázka, odkud by ze státního rozpočtu mělo být církevní vyrovnání vypláceno.

Věci veřejné navrhovaly, aby církevní restituce byla vyplácena ze zdanění hazardu. S tím ale nesouhlasí ministr financí Miroslav Kalousek. Opoziční sociální demokraté pak po vládě žádají, aby o návrhu jednala i s opozicí.

„Mimo jiné z toho důvodu, že takto významný, dlouhodobý a finančně nezanedbatelný krok se dotýká všech občanů země, včetně voličů současné nejsilnější politické strany,“ zdůvodnil požadavek předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokracie prosazuje koncepci, která je odlišná od té, na které se v pondělí shodla vládní komise.

„ČSSD navrhuje, aby finanční prostředky pro majetkové narovnání mířily do speciální nadace zřízené státem, ale spravované církvemi. Tato nadace by sloužila k financování širokých potřeb církví. Finanční prostředky by se ale nemohly použít na podnikatelské aktivity,“ upřesnil Sobotka.

Sociální demokraté podle Sobotky nesouhlasí s tím, aby se v rámci narovnání posilovala role majetkových restitucí na úkor finanční kompenzace.

„Žádáme proto další jednání a hledání kompromisu, který bude respektován širším politickým spektrem,“ uzavřel předseda nejsilnější opoziční strany.