„Demokracie v dnešní době nejvíce degeneruje právě ve velkoměstech,“ komentuje Martin Weiss — spory v pražské ODS. Vysvětluje, že ta jsou příliš velká na to, aby tam fungovala přímá sociální kontrola, ale přitom jsou ve srovnání s celostátní politikou v určitém mediálním stínu. „Důsledkem je, že se tam často vládne úplně nejhůř, což vychází najevo zpravidla až tehdy, když je míra překročena a obyvatele radnice odvádějí v poutech.“ Připojuje zajímavý postřeh, že teprve když předchozí primátor Pavel Bém „přišel z ryze politických důvodů o podporu, se začalo zpětně zjišťovat, jak se vlastně na „Mafiánském náměstí“ vládlo — a nikoliv naopak. Weiss má určité pochopení pro to, že premiér Nečas „chce mít v Praze hlavně klid“, myšleno samozřejmě v pražské organizaci ODS. Je-li situace v ČSSD v něčem podobná, necháme na čtenáři.

K témuž tématu lze doporučit zprávu a komentář Deníku Referendum (pokud jste je ještě nečetli).

viz i minulou Dezorientaci

Bere si na mušku skloňování. Rodilý mluvčí češtiny podle něj uvažuje tak, že když se to (třeba ženské příjmení Jacques) neskloňuje, „to asi bude něco neživého, nejspíš středního rodu“. Takové nešťastnice, říká Novotný, se sice chtějí emancipovat, ale vlastně samy sebe v jazyce degradují na úroveň takových fenoménů jako fiží nebo klišé. Nepovažuje za hyzdění jmen, když se v německém textu o divukrásném hlase Magdalény Kožené napíše Magdaléna Koženás wunderschöne Stimme nebo v anglickém o nové hře Václava Havla jako o Václav Havel´s new drama. „Margaret Thatcher se  česky řekne Margaret Thatcherová (…), tak jako book je česky kniha a table je stůl.“