Řečtí politikové rozhodují, kde ještě šetřit a co privatizovat

Řecký premiér Papandreau svolal na pátek schůzku zástupců hlavních politických stran. Mají na ní být prodiskutovány další nevratné kroky požadované zahraničními věřiteli. Jeho vláda už mezitím oslovuje případné zájemce o státní podíl v důležitých podnicích.

(čtk)

26.05.2011 18:51


Spoluautor: Petr Jedlička

George_papandreou

George Papandreau má daleko méně možností, než by se mohlo na první pohled zdát. Foto World Economic Forum, flickr.com

Řecký premiér George Papandreau svolal na pátek schůzku představitelů řeckých politických stran. Chce dosáhnout dohody ohledně chystaných privatizací a dodatečných úsporných opatření, jež mají zemi pomoci z dluhové krize. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.

Řecká vláda v pondělí oznámila, že chce novými fiskálními opatřeními najít pro letošní rozpočet navíc šest miliard eur (přibližně 147 miliard korun). Dodala, že začne okamžitě privatizovat státní majetek, aby si zajistila další mezinárodní úvěrovou pomoc. Opoziční konzervativci však v úterý volání vlády po podpoře nových kroků odmítli.

Odboroví předáci zároveň ve čtvrtek oznámili, že zaměstnanci řeckých státních podniků určených k privatizaci plánují na 15. června 24hodinovou stávku. Chtějí tak protestovat proti plánovanému prodeji svých podniků soukromým investorům. Stávka by podle jednoho z odborových předáků měla zasáhnout telekomunikační společnost PPC, finanční ústav Post Savings Bank, přístavy a vodárenské podniky.

Dle řecké polostátní tiskové agentury ANA se vláda již definitivně rozhodla privatizovat aténský přístav Pireus, přístav v Soluni a helénskou poštovní banku. Prodat chce i zbývající podíl v telekomunikačním gigantu OTE, který podniká ve většině balkánských států. Podle agentury AFP zahájila jednání o odkupu této korporace s německým operátorem Deutsche Telekom, který už v OTE vlastní třetinový podíl.

Aténám se nedaří plnit fiskální podmínky záchranného úvěru od států eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v celkové sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu korun), protože vládní příjmy snižuje propad ekonomiky. Na návštěvě Atén je už dva týdny mise MMF a EU, která posuzuje, zda Řecko plní podmínky pro uvolnění další tranše této úvěrové pomoci.

Řecká vláda se přitom nechala v posledních dnech slyšet, že pokud do měsíce nedostane dalších 12 miliard eur (288 miliard korun), nebude mít dost prostředků na splácení starých dluhů, které má – prostřednictvím státních dluhopisů – především u francouzských a německých bank.

Řecký hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 4,8 procenta po propadu o 7,4 procenta v předchozích třech měsících. Evropská komise předpokládá, že v celém letošním roce řecká ekonomika klesne o 3,5 procenta. Dle loňských propočtů MMF se mělo řecké hospodářství přestat na začátku roku 2012 propadat a začít pozvolna růst.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.