Radní Brna nechali zpracovat projekt rekonstrukce Zelného trhu

ČTK

Brněnský Zelný trh - jedno ze tří hlavních městských náměstí - má méně sloužit parkování a víc setkávání lidí. Počítá s tím připravovaná rekonstrukce. Městští radní tento týden schválili zakázku na zpracování projektové dokumentace.

Brněnský Zelný trh bude v budoucnu méně sloužit parkování a více setkávání lidí. Alespoň s tím počítá připravovaná rekonstrukce, jejíž odhadované náklady jsou 54 milionů korun.

Město chce přitom zhruba čtyřicet milionů korun z této částky získat z evropských fondů, řekl ve čtvrtek novinářům primátorův náměstek Robert Kotzian (ODS).

Projekt má rozvinout dřívější studii ateliéru RAW, kterou radní už dříve odsouhlasili. Studie počítá s tím, že na Zelném trhu se má dál ve stáncích prodávat ovoce a zelenina - prodej má sedmisetletou tradici.

Počítá se ale současně s novým uspořádáním stánků. Postavení každého z nich by měl vyznačovat bronzový bod zapuštěný v úrovni dlažby. Body budou číslované. „Vznikne tak jednoduchý systém zpřehledňující systém pěších tras na náměstí," uvedli architekti ve studii.

Změnit by se měla i podoba stánků. Má je tvořit skládací hliníková konstrukce opláštěná tropickým dřevem, doprostřed bude možné umístit čtvercový slunečník. Konstrukci navrhli architekti tak, aby ji bylo možné snadno rozebrat a stánky odvézt.

Na náměstí by se také v budoucnu mělo méně parkovat. Stojící auta podle autorů studie dojem z prostranství poškozují, jako jeden z prvků hyzdících trh zaparkovaná auta kritizovali v anketě i Brňané.

Novou dynamiku má dostat prostranství před Moravským zemským muzeem. Stavbaři by ho měli rozdělit do tří stupňů vyrovnávajících spád. Vzniknout by tam mělo odpočinkové zákoutí se stromy, lavičkami a třemi jednoduchými fontánami.

„Vzniklo by tak odpočinkové místo umožňující chodcům na náměstí spočinout, sledovat ruch trhu, případně konzumovat zakoupené ovoce," uvedli autoři studie.

Na Zelném trhu se původně uvažovalo o podzemním parkování. Garáže chtěl pod úrovní dláždění postavit soukromý investor. Po odporu veřejnosti ale zastupitelé nedali projektu souhlas.

Aktivisté brojící proti garážím se obávali toho, aby stavba nepoškodila historické sklepení, do jehož zpřístupnění Brno investovalo desítky milionů korun, a barokní kašnu. Kritici projektu odmítali i uvažovaný nájezd do garáží se semaforem, podle nich by Zelný trh zhyzdil.