Štěpení Evropy?

Díky celoevropským strukturám pomalu vzniká evropská identita. Češi se jejího vzniku neúčastní jednak z historických důvodů – jádro evropské integrace leží spíše v Bruselu než v Praze. Jednak proto, že zde jen málokdo čte, natožpak píše v některém z hlavních evropských jazyků.

Časopis Social Europe Journal (SEJ) využívá evropská sociálně demokratické levice coby otevřenou diskusní platformu. V redakční radě SEJ najdeme bývalého italského premiéra Giuliana Amata, předsedu Strany evropských socialistů Poula Nyrupa Rasmussena anebo Angelicu Schwall-Duerenovou, sociálně demokratickou ministryni ze Severního Porýní-Vestfálska. Kromě řady jmen v českém prostředí neznámých zde publikují například polský sociolog Zygmunt Bauman nebo ekonom Robert Reich.

Na rozdíl od čtvrtletníku Queries vydávaného Nadací pro evropská progresivní studia (FEPS) je Social Europe Journal doširoka otevřenou platformou pro evropskou debatu na půdě demokratické levice. Na jeho stránkách běžela (a stále pokračuje) Debata o dobré společnosti, kterou se německá a britská sociální demokracie snaží podnítit rozhovor o dalších krocích sociálně demokratické politiky po zjevném krachu tzv. třetí cesty.

Dnes v SEJ najdeme texty k imigraci z mimoevropských zemí, hospodářské krizi i roli Německa v současné Evropské unii. Shrnující pohled pak nabízí politolog a sociolog José Igancio Torreblanca v článku „Pět důvodů, pro které se Evropa štěpí“. Píše o xenofobii coby rakovině napadající politické systémy a vkliňující se do veřejných debat v jednotlivých zemích. Vysvětluje příčiny ekonomického vyčerpání EU v návaznosti na přijetí nových členských zemí. Obává se směřování k dvourychlostní Evropě založené na kulturních a náboženských stereotypech.

Torreblancův článek je vcelku průměrnou ukázkou současného uvažování o budoucnosti evropského prostoru. Jeho vliv se ovšem nebude odvíjet od jeho průměrnosti, ale od faktu, že ho anglicky publikoval evropský sociálně demokratický server. Server, na kterém byste příspěvek českého autora nenašli asi ani s lupou.

Díky různým celoevropským strukturám nejenže pomalu vzniká evropská identita. Skrze tyto struktury jsou formulovány politické odpovědi na řadu strategických otázek, které se bezprostředně týkají i české budoucnosti. Češi se těchto debat neúčastní jednak z historických důvodů: Jádro evropské integrace leží spíše v západní Evropě než v Praze, takže bychom na vstup do debaty museli vynakládat větší úsilí než lidé žijící na Západě. Jednak proto, že zde jen málokdo čte, natožpak píše v některém z hlavních evropských jazyků.

Po sedmi letech členství v EU jsou ovšem tyto důvody kdekoli na Západ od Bílých Karpat nehajitelné. Jejich nápravu si od našich evropských přátel bohužel nemůžeme ani jen objednat. A přitom bude i nadále platit, že dokud do evropské debaty nevstoupíme přímo, nikdo se o zvláštních potřebách českého prostředí – jako že takové potřeby bezpochyby existují – nikdy nedozví.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.