Evropská unie zvažuje obnovu hraničních kontrol

Unijní ministři vnitra se na poslední schůzce vyslovili pro zásadní revizi schengenských pravidel, možná i znovuzavedení pasových kontrol. Oficiálně jde o reakci na uprchlické vlny ze severu Afriky. Podle komentátorů však svou roli sehrává i posilování krajní pravice.

(rbs)

16.05.2011 18:00


Spoluautor: Petr Jedlička

A2

Původní Schengenská dohoda byla podepsána 14. července 1985 ve stejnojmenném městě v Lucembursku. Akt dnes připomíná tento památník. Foto Wikimedia Commons

Většina členských států EU požaduje zásadní revizi schengenského acquis – souboru dohod a pravidel, který uvádí do praxe zásadu volného pohybu osob a zboží na evropském kontinentu. Změna by měla vést k důslednějšímu zvládání imigračních vln, ale v důsledku by mohla znamenat i obnovení kontrol na vnitřních hranicích. Vyplývá to z výsledků poslední schůzky ministrů vnitra, která proběhla minulý týden pod maďarským předsednictvím.

Dle agenturních komentářů je zatím nepravděpodobné, že by nastalo úplné obnovení prohlídek či omezení přeshraničního provozu. Zřejmě však dojde k zintenzivnění kontrol osobních a cestovních dokladů, jemuž již přivykli například čeští občané při cestách autobusem přes Německo.

Oficiálním zdůvodněním revize mají být obavy ze zvládnutí současného přílivu přistěhovalců ze severní Afriky. Ve strachu z násilností a revolučních změn prchají z Maghrebu a přilehlých států tisíce lidí. Vlny utečenců míří především do Itálie, respektive Francie, a byli to právě zástupci těchto států, kteří debatu o revizi společným dopisem iniciovali.

Francouzská, resp. italská pozice se v této souvislosti odvolávala na údajné ohrožení pořádku a národní bezpečnosti. V příslušném hlasování ji podpořilo patnáct z dvaceti dvou přítomných ministrů Schengenu. Proti se postavili pouze čtyři.

Komentátoři ovšem připomínají, že sami ministři schengenské acquis změnit nemohou. Úmluvy jsou od roku 1997 součástí evropského primárního práva, jehož změnu musí odsouhlasit přinejmenším hlavy členských států a také Evropský parlament. Prezidenti a premiéři budou o tématu debatovat na nadcházejícím unijním summitu, který se uskuteční v průběhu června v Bruselu.

Dánský příklad
Schengenské acquis ustavuje mezi signatáři dohod tzv. schengenský prostor, ve kterém jsou vnitřní hranice odbourány. Po celé Unii s výjimkou Irska, Velké Británie, Bulharska, Rumunska a Kypru se tak lze volně pohybovat. I v rámci již platných pravidel je ale možné tento pohyb různými prostředky omezit. A právě k tomu se již před zmíněnou schůzkou uchýlilo Dánsko.

Z rozhodnutí vlády v Kodani tak brzy začnou zintenzivněné namátkové kontroly vozidel, které do země přijedou ze severu ze Švédska anebo z jihu z Německa.

Dánsko nicméně není dle shody analytiků ohroženo žádnými imigranty. Tamní menšinový kabinet se pouze snaží získat si podporu krajně pravicové Dánské lidové strany pro rozpočet země a sociální či důchodovou reformu.

Rozhodnutí dánské vlády kritizovalo zejména Německo, podle nějž by neměla být politika otevřených hranic obětována kvůli vnitrostátním politickým důvodům.

Evropská komise slíbila dánský návrh prověřit. Někteří europoslanci volají přímo po tom, aby byla severská země ze schengenského prostoru vyloučena. Podle Dánů však na vlastních hranicích kontroly zavedeny nebudou, a tudíž pravidla Schengenu zůstanou neporušena.

Problém krajní pravice
Dánsko již má i bez kontrol na hranicích ty nejtvrdší imigrační zákony v Evropě. Krajní pravice v zemi argumentuje tím, že chce zasáhnout proti mezinárodnímu zločinu.

Náhlá změna postoje Dánů ale podle deníku Guardian kopíruje širší trendy v evropské společnosti. Národovecká pravice ve většině zemí získává na podpoře a má větší slovo v ovlivňování politiky.

Boj proti imigrantům v Itálii vede ministr vnitra Robert Maroni ze strany Liga severu, která je členem koalice premiéra Silvia Berlusconiho. Podobně se ve Francii začíná profilovat také prezident Nicolas Sarkozy, který chce podle tematických komentářů zastavit nárůst popularity Národní fronty a získat stoupence její předsedkyně Marine Le Penové pro svoji prezidentskou kandidaturu v příštím roce.

Obdobná situace jako v Dánsku je rovněž v Holandsku, kde se zas menšinová koaliční vláda musí opírat o podporu antimuslimské Strany pro svobodu Geerta Wilderse.

Zatím poslední volební vítězství si nacionalisté připsali ve Finsku, kde strana Praví Finové postavila předvolební kampaň na rétorice znovunabytí některých národních práv, předaných v minulosti unijním strukturám. Tento trend by podle Guardianu vyhovoval i britským konzervativcům v čele se stávajícím premiérem Davidem Cameronem.


Další informace:
The Guardian Europe moves to end passport-free travel in migrant row
France24 Denmark threatens to thwart EU open border policy
Financial Times Brussels battles against return of borders
The Telegraph EU moves to end passport-free Schengen travel


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.