Většina členských států EU požaduje zásadní revizi schengenského acquis — souboru dohod a pravidel, který uvádí do praxe zásadu volného pohybu osob a zboží na evropském kontinentu. Změna by měla vést k důslednějšímu zvládání imigračních vln, ale v důsledku by mohla znamenat i obnovení kontrol na vnitřních hranicích. Vyplývá to z výsledků poslední schůzky ministrů vnitra, která proběhla minulý týden pod maďarským předsednictvím.

Dle agenturních komentářů je zatím nepravděpodobné, že by nastalo úplné obnovení prohlídek či omezení přeshraničního provozu. Zřejmě však dojde k zintenzivnění kontrol osobních a cestovních dokladů, jemuž již přivykli například čeští občané při cestách autobusem přes Německo.

Oficiálním zdůvodněním revize mají být obavy ze zvládnutí současného přílivu přistěhovalců ze severní Afriky. Ve strachu z násilností a revolučních změn prchají z Maghrebu a přilehlých států tisíce lidí. Vlny utečenců míří především do Itálie, respektive Francie, a byli to právě zástupci těchto států, kteří debatu o revizi společným dopisem iniciovali.

Francouzská, resp. italská pozice se v této souvislosti odvolávala na údajné ohrožení pořádku a národní bezpečnosti. V příslušném hlasování ji podpořilo patnáct z dvaceti dvou přítomných ministrů Schengenu. Proti se postavili pouze čtyři.

Komentátoři ovšem připomínají, že sami ministři schengenské acquis změnit nemohou. Úmluvy jsou od roku 1997 součástí evropského primárního práva, jehož změnu musí odsouhlasit přinejmenším hlavy členských států a také Evropský parlament. Prezidenti a premiéři budou o tématu debatovat na nadcházejícím unijním summitu, který se uskuteční v průběhu června v Bruselu.

Dánský příklad