Kritika růstu Růstu v konzervativní pasti

V diskusích o kapitalismu nebývá zvykem relativizovat soukromé vlastnictví obecně prospěšných věcí. Při srovnání výhod a nevýhod jednotlivých druhů vlastnictví se ale ukazuje, že racionálnější je volit nějakou jinou formu vlastnictví než je to soukromé.

Mhauser

Michael Hauser

13.05.2011 08:00

Jak mnozí vědí, přišel čas, abychom znovu vážně přemýšleli o alternativách ke kapitalismu. Pominula doba, v níž to vypadalo, že žijeme v Leibnizově nejlepším možném světě. (Bůh měl mnoho alternativ, jaký svět stvořit, ale stvořil jej tak, že sice není dokonalý, ale dokonalejší být nemůže.) Už to není jako v devadesátých letech, kdy se zdálo, že kapitalismus v masce liberálního hospodářství je jediným funkčním systémem a zároveň přirozeným základem politických svobod a demokracie.

Ale jak se dnes píše o kapitalismu? Většinou se setkáme zhruba s tímto líčením. Kapitalismus je systém založený na růstu Růstu a na neustálém zvyšování zisku. Jeho další působení ve stávající podobě brání tomu, aby se začaly řešit krize všeho druhu. Ale naznačuje se nám, že jejich řešení se navzájem vylučuje, takže se například nedá zároveň překonat ekologická krize a sociální problémy. Ekologická krize je prý způsobena nadměrnou spotřebou, a pokud by se zmenšil počet chudých, vzrostla by spotřeba, a tím by se zhoršila ekologická situace planety. Vzniká tu scestné dilema, buď příroda, nebo lidé.

V tomto líčení kapitalismu totiž jedna věc chybí, otázka, která u mnohých vyvolává mrazení v zádech: soukromé vlastnictví. Jaké jsou základní rysy kapitalismu? Není to jenom systém vyžadující růst Růstu. Pokud kritizujeme kapitalismus jako systém, dotýkáme se také daných vlastnických vztahů. Kapitalismus je sice systém zaměřený na zisk, ale není to nějaký neurčitý obecný zisk, nýbrž zisk soukromý. A tady se lámou kopí.

Kritika růstu Růstu tento rys kapitalismu nepostihuje, a snadno může sklouznout do konzervativní polohy. Co znamená zastavit růst Růstu? Není to nakonec omezení spotřeby? Antikapitalistický program založený na výzvě k omezení spotřeby se v dobách finančních restrikcí, zdražování a šířící se chudoby jeví jako podivnost. Nemá stejné vyústění jako agenda neoliberálních reformátorů? Nevedou jejich reformy k omezení spotřeby, a tudíž k menšímu růstu Růstu? Neměli by kritici růstu Růstu uvítat kroky neoliberálních vlád?

Pokud se obchází téma soukromého vlastnictví, je kritika kapitalismu neúplná a brzy nás dovede ke konzervativismu. Kritiky současného kapitalismu jsou i britští rudí konzervativci stejně jako mnozí stoupenci New age. Po pravdě řečeno, kdo jím dnes není? Rozhodující už není to, zda někdo kritizuje kapitalismus, nýbrž to, jak jej kritizuje. Hlavní dělicí linie probíhá mezi antikapitalistickou kritikou dotýkající se soukromého vlastnictví a tou, která o něm mlčí. Možná je to všechno mnohem jednodušší, než se zdá. Kritika kapitalismu, která přeskakuje otázku soukromého vlastnictví, je nakonec kritika konzervativní, která končí u obecných morálních výzev.

Proč zpochybnění soukromého vlastnictví vyvolává mrazení v zádech? Snad proto, že ze současných diskusí vypadlo téma oprávněnosti soukromého vlastnictví. To dnes působí jako nedotknutelný pilíř svobodného života. Na tom je vidět, že naše doba není dobou bezbřehého relativismu. Soukromé vlastnictví se nerelativizuje. Nejde tu ovšem o individuální vlastnictví, nýbrž o vlastnictví obecně prospěšných věcí. Je rozdíl mezi vlastnictvím x lahví vody a vlastnictvím zdrojů pitné vody. Příkladem toho, jak se změnilo naše vnímání věcí, mohou být městské kašny. Ty byly hlavním zdrojem vody a nikoho nenapadlo, že by se měly privatizovat. Byl to obecní majetek, který byl k dispozici všem.

Dnes se tvrdí, že soukromý vlastník je nejlepší hospodář, a zdůvodňuje se tím privatizace všeho. Jenže není to pseudoargumentace? Není o privatizaci rozhodnuto předem bez ohledu na všechny argumenty? Jediným argumentem je argument v kruhu: soukromé vlastnictví obecně prospěšných věcí je lepší proto, že je to soukromé vlastnictví. Stačí se zeptat, zdali soukromé vlastnictví je opravdu lepší než vlastnictví obecní, komunitní, společenské nebo státní. Když si srovnáme, jaké výhody a nevýhody přinášejí jednotlivé druhy vlastnictví, tedy postupujeme podle teorie racionální volby, není to vůbec tak jasné. Ve většině případů, ne-li ve všech, by se dalo ukázat, že racionálnější je volit nějakou jinou formu vlastnictví než je vlastnictví soukromé.

Člověk zkrátka nemusí být marxista, aby zjistil, že soukromé vlastnictví obecně prospěšných věcí nemusí být to nejlepší a že privatizace není výsledek racionální volby, nýbrž se opírá o dogma.

A tak se můžeme vrátit k tomu, co o kapitalismu říkala stará kritická teorie, autoři jako Adorno, Horkheimer, Marcuse: kapitalismus se stal iracionálním.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Martin Pleva - pedagog, Brno

Výborný článek Pátek, 13.Května 2011, 13:42:46

Neplánujete nějaký duel s liberálem Bělohradským? Bylo by to zajímavé...

Ale přidal bych jeden polemický argument: Ukazuje se, že marxismus skutečně měl (má) v mnohém pravdu. Jenže marxistická metodologie nemusí nutně vést k marxistickým závěrům. Nestačilo by soukromé vlastnictví jen omezit, bylo by třeba jej skutečně zrušit, jak tvrdí radikálové typu M. Hausera? Ostatně sám autor článku v pasáži, kde zpochybňuje soukr. vlastnictví, mluví o obecně prospěšných záležitostech jako pitná voda a nikoli třeba o výrobě rohlíků nebo o kadeřnictvích.

Souhlas,je podtržení ekonomické logiky Pátek, 13.Května 2011, 13:43:44

Samozřejmě s autorem souhlasím, jen bych se spíše snesl z nadstavbivých výšin k ekonomické logice iracionálnosti kapitalismu. Připomínám, že marxismu bývá často podsouváno jakési primárně moralizující odmítání kapitalistického soukromého vlastnictví a vykořisťování, což je často zprava odmítáno jako "závist neschopných".
Marxismus ale:
1.Vůbec neodmítá přínosnost různých forem soukroméhjo vlastnictví v dlouhodobé dějinné logice a i v Manifestu vysoce vyzdvihuje dějinnou úlohu buržoasie a dokonce buržoasie globalizující.
2. Marxismus zdůvodňuje, proč kapitalismus musí skončit z hlediska dlouhodobé linie vývoje ekonomických procesů - poukazuje na rozpor zakódovaný v podstatě kapitalistického soukromého vlastnictví - mezi koupěschopností nevlastníků připravovaných o nadhodnotu a mezi potřebou kapitálu zhodnocovat kapitál, tedy investovat. Tento rozpor se dále vyvíjí, vede k iracionálnímu ničení výrobních sil, včetně samotných lidí, které není s to zaměstnat a vykořisťovat. Marx dokonce předvídá to, co se naplnilo v sociálním státě - že nakonec buržoasie musí živit dělníky místo naopak . Neschopnost kapitalismu využít to,co se ve vědecko-technické revoluci ukazuje jako nejdůležitější výrobní síla - totiž lidskou práci, tvořivost, spojenou s vědou- a naopak nárůst těch forem zhodnocování kapitálu, které jsou hluboce antihumánní (obchod s drogami, s lidmi, zbraněmi, lidskými orgány, válka, korupce na podporu běžného podnikání, vykořisťování základních sociálních služeb) - tyto procesy jasně ukazují konečnost a meze kapitalismu a kapitalistického soukromého vlastnictví (to nekapitalistické může klidně pokračovat dál).
Ještě bych připomenul, že jde o vlastnictví výrobních prostředků, nikoli spotřebních předmětů, služeb či dalších obecně prospěšných věcí - sebeprospěšnější věc by kapitalistu jen ruinovala,kdyby ji nemohl využít v procesu vsávání práce a sbírání nadhodnoty.
To jen k upřesnění Michala.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Pane Hellere, vítejte Pátek, 13.Května 2011, 14:14:59

Zrovna ráno, když jsem četl tento Hauserův článek, jsem si říkal, co by na to řekl J. Heller. Takže jsem rád, že jsme se tu zase sešli.

Tentokrát jen navážu na pana kolegu Plevu, který mi vzal vítr z plachet, ale přísahám, že mě to o tom Bělohradském napadlo ještě dávno před tím, než publikoval svůj vstup:) Nevím, zda se dočkáme té polemiky, takže to překlopím do otázky:

Pane Hausere, V. Bělohradský říká, že hledání alternativy je zbytek metafyziky, který předpokládá popis Systému jakožto Celku a k němu se pak hledá Alternativa. Jaký je váš názor na tuto kritiku?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

a co kvalita růstu ? Sobota, 14.Května 2011, 14:11:31

přiznámse že z titulku jsme očekával něco jiného - ale když už se to dostalo do polohy vztahu formy vlastnictví ke společenské efektivnosti (jejíž součástí může být i ten problém růstu pro růst samý), tak jak je to se vztahem vlastnictví a kvality růstu ?
Monopol státního vlastnictví se tady choval obdobně jako kritizovaný monopol vlastnictví soukromého - kvantitativní ukazatele, plánovací formalismus etc. Problém tedy bude asi jinde -v artikulaci zájmů a jejich převodu do cílové funkce ekonomiky jako takové.
Mám na mysli zejm. úroveň státní a nadstátní - nejde mi o logiku komunitních ekonomik, kde ta míra zprostředkování lokálních
zájmů je nižší a tudíž je i jednoduší regulovat úchylky od optima.

Vlasta Hábová - Borkovice

Pane Dolejší, Neděle, 15.Května 2011, 17:33:24

právě že i v tom státním vlastnictví šlo o artikulaci zájmů: Jestliže je stát nástrojem vládnoucí třídy k ovládání ostatního obyvatelstva, může být jeho vlastnictví "nesoukromé"? Různé organizační formy soukromého vlastnictví by nám neměly zamlžovat artikulaci zájmů soukromých vlastníků, zvláště, jde-li o vyšší organizační formy monopolu soukromého vlastnictví, jako je vlastnictví státní či dnes už i nadnárodní (globální).

Vlastičko, máš i nemáš pravdu Neděle, 15.Května 2011, 19:38:53

Máš pravdu, že šlo o artikulaci zájmů, ale nemáš, když státní vlastnictví v protosocialismu ztotožňuješ se soukromým. Vlastniuctví má vždy konkrétního třídně sociálního nositele - stát nevlastní, nepije atd. V případě protosocialismu to byl řídící aparát zbavený kontroly buržoasie vyvlastněním. Jeho způsob realizace vlastnictví v roli dominantního subjektu je naprosto specifický. Nejde o soukromé suverénní vlastníky\, ale o vzájemně se prostupující struktury řídících štábů různé úrovně. Nebyla to třída vykořisťovatelů, ale spíše nedokonale společenských správců - třída polotřída. Nadnárodní vlastnictví bych do toho tuplem nepletl - to je jen úroveň působení, ne konkrétní kvalita. O jaké nadnárodní vlastnictví se má jednat - nadnárodní kapoitalistické vlastnictví, nadnárodní vlastniuctví protosocialistickéího řídícího aparátu nebo vlastnictví nadnárodních samosprávných podniků?
To protosocialistické vlastnictví jsme analyzovali v naší knížce, kterou jsi podle vlastního vyjádření četla.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 17.Května 2011, 15:05:29


Kdo Marxe trochu víc četl, ví, že byl odpůrcem etatismu, a neodolatelně ho přitahoval podnikavý duch Klondiku - viz jedna poznámka pod čarou od Pepíkova kolegy Neužila v jednom jeho článku ...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.