Třetina světové produkce jídla se podle FAO každý rok vyhodí

Petr Jedlička

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se v rozvinuté i rozvojové části světa vyhodí přibližně 1,3 miliardy tun potravin ročně. Zatímco v chudých zemích se ale většina znehodnotí už při výrobě či skladování, v bohatých jde o důsledek plýtvání.

Přibližně třetina světové produkce potravin určených k přímé spotřebě — 1,3 miliardy tun — přijde každý rok nazmar. Vyplývá to z analýzy, jejíž závěry představila Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO) ve středu v Římě.

V rozvinuté a rozvojové části světa se přitom vyhodí přibližně stejné množství — 670, respektive 630 milionů tun. Zatímco v chudých zemích jsou ale na vině takzvané ztráty, v bohatých státech jde převážně o důsledek plýtvání.

Ke ztrátám dochází dle zprávy FAO už při výrobě, sběru či zpracování. I kvůli reformám zemědělských politik doporučených Světovou bankou nemají příslušné země k dispozici dostatečné skladovací prostory, infrastrukturu a technologie, které by umožnily potraviny uchovat. Zemědělská politika zemí, do nichž své produkty vyváží, jim navíc nezřídka znemožňuje včasný transport.

Plýtvání se naproti tomu dopouštějí přímo obchodníci a spotřebitelé neuváženými nákupy a životním stylem, k čemuž je podněcují i vzorce konzumní kultury a reklamní strategie.

Čísla a řešení

Průměrný obyvatel Evropy či Severní Ameriky vyhodí podle FAO 95 až 115 kilogramů potravin ročně. Člověk žijící v Africe či jižní a jihovýchodní Asii přitom jen šest až jedenáct kilo.

Sami spotřebitelé v rozvinutém světě pak každý rok vyhodí na 222 milionů tun přímo konzumovatelného jídla, zejména ovoce a zeleniny. To je přibližně stejný objem, jaký vyprodukují za stejnou dobu všechny státy subsaharské Afriky.

Podle Organizace se navíc jedná o dlouhodobý trend, který nedokázaly zvrátit ani v posledních letech rostoucí ceny potravin na globálních trzích.

Řešení pro rozvinuté státy vidí FAO ve výhově spotřebitelů k odpovědnějšímu chování, konkrétně v upozorňování na důsledky slevových akcí, větší citlivosti ke kvalitě a původu zboží a větší sebekontrole při plánování nákupu. Na vyšší úrovni mohou též značný posun způsobit změny v podmínkách fungování obchodních řetězců.

Rozvojovým zemím by naopak pomohly lepší technologie, investice do infrastruktury a celková reforma zemědělských politik jak na úrovni jednotlivých států, tak v rámci mezinárodních obchodních organizací.

Další informace:

BBC News One third of world's food is wasted, says UN study

AFP Over a billion tonnes of food wasted every year: UN

CNNMoney World wastes 1 billion tons of food a year