Aj Wej-wej - krutý příběh pomsty?

Olga Lomová

Počátkem dubna byl v Číně zatčen známý výtvarník Aj Wej-wej. Internetový čtrnáctideník Human Rights in China zveřejnil o jeho případu článek, který odkrývá pozadí celé události, jak je vidí čínský novinář.

Dne 21. dubna, necelé tři týdny poté, co byl zatčen čínský umělec Aj Wej-wej, přinesl internetový čtrnáctideník Human Rights in China článek o pozadí jeho případu. Článek napsal pod pseudonymem čínský novinář z agentury Sin-chua. Uvádí se zde, že podle zdrojů z čínského ministerstva vnitra byl Aj Wej-wej surově mučen, až se nakonec přiznal k obvinění z neoprávněného krácení daně. Autor pak podrobně a jmenovitě rozebírá, kdo stojí v pozadí Aj Wej-wejova zatčení a mučení, a v té souvislosti poukazuje na úzké prorůstání organizovaného zločinu s policejními složkami a s nejvyšším stranickým vedením. V článku je také připomenuto Aj Wej-wejovo prominentní postavení, jeho otec básník Aj Čching byl totiž kdysi osobním přítelem Mao Ce-tunga, od konce padesátých let strávil sedmnáct let v pracovním táboře, a nakonec se po rehabilitaci stal uctívaným oficiálním básníkem.

Autor článku dává Ajovo zatčení do souvislosti se dvěma incidenty, v nichž se Aj angažoval v loňském roce. První se odehrál v únoru, kdy stavební firma napojená na pekingské podsvětí začala bourat ateliéry ve čtvrti Čchao-jang, kde tehdy sídlila početná komunita nezávislých umělců. Majitelé ateliérů se snažili bourání bránit, avšak byli surově zbiti holemi. Aj Wej-wej pak společně s šestnácti dalšími umělci rozhořčeně vyrazili do centra Pekingu a prošli po třídě Čchang-an v blízkosti náměstí Tchien-an-men s transparentem, na kterém stálo „Vraťte nám naši důstojnost!“ O demonstraci referovala zahraniční média a pod jejich tlakem šéf pekingské policie musel zahájit — alespoň formálně — vyšetřování proti svým přátelům z podsvětí.

Článek pak rozebírá politické pozadí moci šéfa pekingské policie, přičemž popisuje složité mocenské vztahy uvnitř nejvyššího vedení komunistické strany, které sahají až k politbyru a ke generálnímu tajemníkovi strany. Protestní pochod umělců vedený Aj Wej-wejem v místech, která jsou od masakru na náměstí Tchien-an-men co nejpřísněji střežena, vyvolal ve vedení KS Číny skandál a hrozilo odvoláním šéfa pekingské policie. Nakonec se vše podařilo urovnat, policejní šéf však Aj Wej-wejovi přísahal pomstu.

Podobně si Aj Wej-wej prý udělal nepřítele z Liou Čchi-paoa, nejvyššího stranického tajemníka provincie S´-čchuan (a mladšího bratra manželky generálního tajemníka ÚV KS Číny Chu Ťin-tchaa). Liou Čchi-pao nese zodpovědnost za nedbalost, která způsobila smrt mnoha lidí v době velkého zemětřesení v provincii S‘-čchuan v roce 2008. Lidé jej zejména spojují se skandálem kolem zřícených škol, v jejichž troskách zahynul velký počet dětí. Rodiče v S‘-čchuanu žádali vyšetření, proč při stavbě škol nebyly respektovány základní bezpečnostní normy, a v provincii vzniklo spontánní hnutí požadující potrestání viníků a kompenzace obětem. Aj Wej-wej se o případ zajímal a v létě minulého roku navštívil Čcheng-tu, aby byl přítomen soudu s jedním z iniciátorů tohoto hnutí. Byl však surově zbit a později odjel do Německa, kde podstoupil operaci hlavy. Případ opět získal velkou publicitu na Západě, způsobil rozruch v čínském stranickém vedení a ohrozil kariéru s´čchuanského stranického tajemníka.

Autor článku se domnívá, že dotčení funkcionáři využili zátah na blogery vyzývající k demonstracím po vzoru „jasmínové revoluce“ k tomu, aby dostali Aje do vězení. Údajně zmanipulovali výpovědi zatčených blogerů, na základě toho Aj Wej-weje označili za iniciátora protistátního povstání a pak od generálního tajemníka KS Chu Ťin-tchaoa dostali souhlas k jeho likvidaci. Následné obvinění z hospodářské kriminality odpovídá směrnici z počátku devadesátých let, podle které mají být odpůrci režimu na veřejnosti obviňováni z kriminální činnosti, nikoliv z politických provinění.

Článek se čte jako krutý čínský román, se složitými osobními vazbami, intrikami a zločiny konanými v nezřízené touze po majetku a po pomstě. Jak uvádí i redakce HRIC, jedná se o informace nepotvrzené z jiných zdrojů. Přesto má článek velkou výpovědní hodnotu, neboť ukazuje, jak vidí situaci ve své zemi sami Číňané.

Plný text anglickyčínsky.

Galerie a muzea výtvarného umění organizují petici na podporu Aj Wej-weje

Aj Wej-wejova Slunečnicová semínka v Tate Modern; video