Masmédia přinesla již třetí rekonstrukci útoku na Usámovo sídlo

Od pondělního rána byly publikovány celkem tři verze vylíčení nejdiskutovanější události týdne. Různí se nejen barvitostí, ale především v několika podstatných detailech.

Petr Jedlička

04.05.2011 19:46

A7

Místo bin Ládinova úkrytu bylo zpřístupněno novinářům již v úterý. Namísto odpovědí však vyvstaly spíše nové otázky. Foto neznámého autora, Internet

Na stránkách BBC, CNN, ABC a dalších multimediálních stanic se ve středu objevila nová rekonstrukce všech okolností smrti nejhledanějšího teroristy světa – Usámy bin Ládina. Celkově jde již o třetí verzi. Od předchozích se liší nejen detailní propracovaností a četnou ilustrační grafikou, ale i odlišným výkladem několika podstatných momentů.

Popisná fakta zůstávají už od pondělí stejná: akce byla provedena v neděli večer středoevropského času v Abbottábádu, pákistánském rezidenčním městě, jež leží 56 kilometrů od metropole Islámábádu. Zde žil bin Ládin s několika potomky, manželkami a dvěma strážci ve velké třípatrové budově s malým počtem oken, bez telefonního připojení a s vysokou zdí s ostnatým drátem okolo.

Útok provedl 79členný oddíl amerických speciálních jednotek US Navy SEALs, doplněný několika pracovníky CIA. Ze čtyř helikoptér, jež vzlétly z afghánského území, bylo na místě vysazeno 40 ozbrojenců, kteří objekt obsadili. Zastřelili přitom nejen bin Ládina, ale i dva strážce a jednoho z jeho synů, nejspíše Hamzu.

První rozpory
V líčení průběhu útoku samotného se už jednotlivé verze rozcházejí. Zatímco v prvním výkladu (z pondělního rána) šlo o bezchybnou akci, v druhém (z úterý) již bylo přiznáno, že boj trval přes čtyřicet minut, přestože akci SEALs několik týdnů nacvičovaly na přesné kopii areálu, postavené na jejich základně ve Virginii. V první verzi měl také Usáma bin Ládin střílet po útočnících z automatické zbraně, v druhé se navíc schovávat i za manželku. Ve třetí (středeční) rekonstrukci se ovšem na základě nových vyjádření Washingtonu objevuje skutečnost, že sám bin Ládin žádnou zbraň neměl.

Jednotlivé výklady se také liší v uváděném počtu mrtvých a zraněných. V první rekonstrukci se vedle bin Ládina, dvou strážců-kurýrů a jeho syna mluvilo také o mrtvé ženě; dle druhé měla být tato žena Usámovou manželkou a oním lidským štítem. Dle třetí verze pak žádná žena na místě zabita nebyla – jedna z manželek Usámy bin Ládina pouze prý utrpěla průstřel nohy.

Výklad nicméně dále komplikují kusé zprávy Umara Nazíra, třicetiletého pákistánského informatika přímo z Abbottábádu, který útok bezprostředně popsal ve vzkazech na sociální síti Twitter. Nazír píše o třech postřelených ženách a šesti zraněných dětech, jež byly ošetřeny v místní nemocnici.

Shoda naopak panuje na tom, že nebyl zabit či vážněji poraněn nikdo ze zásahového komanda. Z akce se ale vrátily jenom tři vrtulníky.

Otázka těla
Usáma bin Ládin osobně měl být dle první verze zabit kulkou do obličeje. Druhá střela mu měla projít hrudníkem. Podle pozdějších výkladů mu ovšem první kulka utrhla kus lebky, což je údajně jedním z důvodů, proč Washington váhá se zveřejněním snímků mrtvého.

Bin Ládinovo tělo mělo být po akci odvezeno na americkou základnu v Afghánistánu, kde byla údajně provedena identifikace. Ne zcela jasné je doposud, zda (resp. jak důsledně) bylo pitváno.

Ještě v průběhu noci z neděle na pondělí se mrtvý dostal na letadlovou loď USS Carl Vinson, z níž měl být přibližně v šest hodin ráno středoevropského času (v konkrétním údaji se verze opět rozcházejí) pohřben do Arabského moře.

Nezvyklý způsob konce bin Ládinova těla vysvětluje Washington především dvěma důvody: za prvé obavamy, že by po pohřbení těla do země vznikla na místě jakási káidistická svatyně; a za druhé snahou o dodržení muslimské zvyklosti, dle níž se tělo pohřbívá do 24 hodin od okamžiku smrti. V této lhůtě byl prý převoz do USA nemožný a stejně obtížné údajně bylo i vyjednání rychlého pohřbu v nějaké třetí zemi.

Zástupci odpovědných orgánů opakovaně ujišťují, že pohřeb proběhl se všemi náboženskými náležitostmi. Skutečnost, že tělo nejhledanějšího teroristy de facto zmizelo, však posiluje průvodní konspirační teorie. Ty se dnes dělí do dvou kategorií: podle první je Usáma bin Ládin mrtvý již dávno. Dle druhé je stále naživu.

Podobnou roli sehrává i fakt, že z vlastního zásahu neexistuje videozáznam.

Další nejasnosti
K dosud nevyjasněným záležitostem lze rovněž připočíst přesné znění rozkazu, který úderný tým dostal. V pondělí ráno se psalo o zadání dopadnout bin Ládina živého, nebo mrtvého; týž den večer pak bylo řečeno, že členové komanda měli především dbát na své životy a k případnému zajetí teroristy přistoupit spíš jen v případě, že nebude klást ozbrojený odpor. Podle středeční verze byl Usáma zastřelen poté, co po výzvě odmítl dát ruce vzhůru. Stalo se tak i přes už zmíněný poznatek, že v dané chvíli neměl u sebe zbraň.

Druhou nejasností zůstává, zda k vypátrání úkrytu posloužily informace, jež byly získány při nechvalně proslulých výsleších ve věznici na Guantánamu. První rekonstrukce mluvila dokonce o zprávách získaných de facto mučícími technikami. Druhá, odvolávající se i na tzv. Guantanamo Files, zveřejněné serverem WikiLeaks, byla již opatrnější. Ve třetí se potom píše o informacích získaných od zajatců, aniž by se tato kategorie nějak specifikovala.

Shodné všem variantám v této souvislosti zůstávají celkem tři poznatky: CIA se k vypátrání úkrytu dostala přes sledování Abúa Ahmada, jednoho z bin Ládinových kurýrů; příslušný dům začal být sledován v září 2010; a teprve v únoru 2011 získala americká rozvědka relativní jistotu, že v objektu žije sám Usáma bin Ládin. Poměrným tabu je naopak odpověď na otázku, zda někdo (a kdo) arciteroristu nezradil.

Konečně posledním velkým rozdílem mezi třemi publikovanými rekonstrukcemi je úloha Pákistánu, respektive tamní tajné služby. V první variantě měla být akce provedena ve spolupráci tajných služeb z obou zemí. Dle druhé varianty měl být Pákistán informován až po provedení akce, neboť se Washington obával úniku informací. Středeční výklady pak pracují s informacemi, že Pákistán nejen nevěděl o vlastním útoku, ale ani o skutečnosti, že Usáma bin Ládin žije na jeho území.


Další informace:
The Guardian Osama bin Laden's death: live Q&A
CNN U.S. revises story on bin Laden's raid, offers more details
CNN Source: Bin Laden's daughter says she watched killing
BBC News Osama Bin Laden: What happened to his body?
BBC News Obituary: Osama Bin Laden
BBC News What was life like in the Bin Laden compound?
The Guardian 40 minutes of fighting, and then two fatal shots
AFP How US spies found bin Laden's hideout


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Doplnění Čtvrtek, 5.Května 2011, 10:23:34

Ke sporným stránkám akce v širším rozměru je třeba připočíst také otázku legality celého zásahu. Poslední vyjádření k této věci pochází od amerického ministra spravedlnosti Erica Holdera, který ji označil za "akt sebeobrany národa".

Stanislav Hošek - Český těšín

Abendlanďané to mají těžké. Neděle, 8.Května 2011, 17:31:7

Ke sporným stránkám akce v širším rozměru je třeba připočíst také otázku legality celého zásahu. Poslední vyjádření k této věci pochází od amerického ministra spravedlnosti Erica Holdera, který ji označil za "akt sebeobrany národa".
Deset let hledají jednoho člověka na poměrně malém území a přece si ani při popisovaném útoku nejsou jisti, že jdou zabít právě jeho. Svědčí to o tom, že Arabové, či fakticky všichni muslimové, drží vůči Západu pevně pospolu.
K tomu všemu mne napadla ještě jedna otázka. Dověděl by se svět, nebo alespoň Pákistánská vláda o celé akci, kdyby se ukázalo, že tam Usáma nebyl? Jak by se asi zase zdůvodňovali zabití civilisté?!

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pondělí, 9.Května 2011, 17:26:40

Pane Hošku, troufám si podle předchozích zkušeností odhadnout, že svět by se to dozvěděl, ale jen málokoho by tato konkrétní akce zajímala. Velké agentury by asi napsaly krátkou zprávu o smrti tří anonymních kaidistů, plnou reakcí pákistánské vlády, která by se - jako už tolikrát - pohoršovala nad narušením vzdušného prostoru, aby si zachovala tvář.

Úmrtí civilistů by se (byla-li by jaká) započetla do statistik, kterými budou mávat oponenti války Obamově vládě před očima čím dál častěji, neboť se v USA blíží ta fáze prezidentské kampaně (podzim 2011), kde se nebojuje o středového, ale o jádrového voliče, a kdy se vždycky objeví ty nejzajímavější informace.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.