Puška pro třetí tisíciletí

V souvislosti s tendrem na nové útočné pušky pro Armádu ČR vypsaným Ministerstvem obrany se vyrojilo značné množství spekulací o zmanipulovanosti a předraženosti celého projektu.

Ministerstvo obrany se chystá nakoupit za 1,5 miliardy osm tisíc nových útočných pušek pro českou armádu. Zpočátku se dokonce hovořilo o miliardách dvou. V souvislosti s tím se vyrojilo množství spekulací, že jde o další podloudný projekt, jak v době krize rozfofrovat peníze daňového poplatníka. Je proto zapotřebí uvést situaci věcnými argumenty na pravou míru.

Médiím připadla podezřelá už třeba skutečnost, že lhůta k podání přihlášky do výběrového řízení na tuto nevelkou zakázku byla jeden měsíc. Upozorňovala, že se proto konkursu odmítly zúčastnit některé zahraniční firmy jako německý Heckler&Koch nebo italská Beretta, jejichž pušky také střílejí docela pěkně. V soutěži tak zůstala pouze Česká zbrojovka z Uherského Brodu s puškou CZ 805 a MPI Group nabízející zbraně belgického výrobce FN Herstal, futuristicky vyhlížející FN 2000 a FN Scar.

Podiv médií nad krátkým termínem je pochopitelně neoprávněný. Ministerstvo obrany má právo vyhlásit si termín jak ho napadne. Je zadavatelem a má právo podrobit možného účastníka jakékoli zkoušce připravenosti. Armáda není žádný holubník a třeba my, když jsme byli na vojně, jsme si při písknutí poplachu museli sbalit a přesunout se dva kilometry během dvaceti minut. Nemluvě ani o nesmlouvavých časových limitech vyhrazených povelům „plyn“ nebo „plyn-postřik“. Co je proti tomu jeden měsíc?!

Hospodářské noviny celou záležitost ještě více nafoukly, když upozornily, že společnost MPI Group vlastní Michal Smrž, dlouholetý známý ministra obrany Martina Bartáka. Zlomyslně podotkly, že je Smržova společnost na ministerstvu dobře známá i svou dodávkou patnácti německých obrněných transportérů Dingo pro naše jednotky v Afghánistánu. Na ně si měli čeští vojáci stěžovat pro jejich malý výkon. Prý s nimi pak nechtěli v kolonách jezdit jejich američtí spolubojovníci, protože jim Češi nestačili v jízdě do kopce.

Osobně v tom nevidím nic, z čeho by bylo možné na něco usuzovat. Vždyť co se ztratí do kopce, je možné snadno z kopce dohnat. A Dinga, mnohem lépe pancéřovaná než americká Humvee, musela být z kopce o dost rychlejší. A Američané přece vždycky remcají na všechno, co není „Made in USA“.

Média také s oblibou naznačují, že je to celé trochu korupčně podivné. Sama však žádné další podstatné informace neuvádějí, neboť Ministerstvo obrany logicky odmítlo cokoli podrobnějšího do ukončení konkursu zveřejňovat a ani firma MPI Group toho moc nenamluví. Navíc na stránkách Ministerstva jasně stojí: „Vedení resortu Ministerstva obrany věnuje boji proti korupci pozornost již od roku 2002, kdy byl zpracován resortní protikorupční program. Tento program byl aktualizován v roce 2004 a následně v roce 2007.“ Tak jaképak copak.

Pochybnosti se objevují také o množství vynaložených peněz na nákup útočných pušek. Pokud se přepočte 1,5 miliardy na plánovaných osm tisíc, vychází jedna puška na 180 tisíc Kč. V souvislosti s tím se také s oblibou uvádí, že cena pušky vz.58, kterou dosud česká armáda používá, je cca 6 tisíc Kč. Něco podobného ale mohou naznačovat pouze lidé, kteří nemají o vývoji, jimž v posledních desetiletích prošel zbrojní průmysl, ani ponětí. Jde přece o nákup nové, moderní útočné pušky, pušky pro třetí tisíciletí. Ta se za pár tisíc pořídit nedá. Také nelze na 1,5 miliardy přepočítávat všech osm tisíc pušek. Protože puška je jedna věc a její zázemí, např. střelivo, náhradní díly, vyměnitelné hlavně různých ráží atd. je věc druhá. Cena pušky je pak 125 tisíc Kč a za zbylou půl miliardu se nakoupí náhradní díly a 7 miliónů kusů střeliva.

Komu se cena i přesto zdá neúměrně vysoká, tomu je také nutno sdělit, že dvě pušky, s nimiž se v konkursu počítá, nabízené firmou Herstal, a tedy i MPI Group (produkt České zbrojovky by měl být o něco levnější), jsou na americkém trhu k dostání za 3000 a 2100 dolarů. Což je v přepočtu za 40 a 57 tisíc. Jde však jen o civilní poloautomatické verze. Postrádají třeba granátomet, s nímž se přinejmenším u části pušek pro naši armádu počítá. Pokud by někdo i přesto pochyboval, že je 1,5 miliardy korun příliš, měl by se zamyslet nad bezpečnostními riziky současného světa, která mají na příslušníky české armády a jejich výzbroj specifické nároky. Granátometem nadstandardní vybavení pušek totiž zdaleka nekončí.

Pro přesnější střelbu musí být nutně vybaveny také optickým zaměřovačem, nejlépe s nočním viděním. Mnohem dražší je i vybavení zbraně plně automatickým módem střelby pro účinnější likvidaci početnějších nepřátel a zejména těch silně motivovaných, které je nutno zastavit v nežádoucím pohybu dlouhou dávkou.

Vojákům by v neposlední řadě mělo v chladnějších měsících střelbu zpříjemnit také vyhřívaní pažby a držadel zbraně napájené malým, ze sítě snadno dobitelným akumulátorem. Optický zaměřovač bude vybaven také videokamerou, na niž bude možné zaznamenávat průběh bojových operací a vyhodnocovat úspěšnost střelby. V neposlední řadě si jí mohou vojáci natáčet i své zážitky z chvilek oddechu a regenerace, které mohou přímo z pušky odeslat přes satelit svým blízkým doma. Tento typ použití kamery však bude možný jen se zajištěnou a vybitou zbraní.

Podle posledních informací má útočná puška také zohledňovat humanitární charakter české armády a jejího častého angažmá v mírových misích. Ve speciálních dutinách pod plastovými kryty by se tak měla nacházet další nepostradatelná příslušenství.

Kromě nouzového balíčku se sušenými potravinami, mléčnou čokoládou, žvýkačkami, světlicí, GPS navigací a s několika společenskými hrami, by měla zbraň obsahovat také několik suvenýrů pro domorodé obyvatele, jimž bude český voják přinášet svobodu a demokracii. Např. sadu zrcátek, pestrobarevné korálky, několik propisek, tričko potištěné logem výrobce zbraně a dudlík pro střelbou vyděšené, osiřelé nebo plačící děti, k němuž bude možné snadno připojit také láhev s umělou výživou. Ten bude ovšem možné používat opět výhradně se zajištěnou zbraní.

Část útočných pušek určená speciálním jednotkám bude navíc vybavena malým rotorem a soustavou minitrysek, díky nimž bude puška schopna vyvinout dostatečný výkon na kolmý start a přenesení vojáka z místa zvýšeného rizika do bezpečí. To vše je, jak musí každý uznat, pádný důvod pro značnou výši zakázky Ministerstva obrany a vyšší cenu zbraně.

I přes opodstatněné náklady na výrobu a vybavení pušky Ministerstvo podtrhuje, že v konkursu má být rozhodující hlavně cena. Samozřejmě, že co nejnižší. Jak je ale vidět, cena příliš nízká být nemůže. České armádě se však dostane zbraně, která bude důstojnou náhradou samopalu vz.58 pro třetí tisíciletí. Bude pak také nezbytné stejnou puškou, již Ministerstvo obrany vybere v probíhajícím tendru, vyzbrojit v budoucnu v rámci zachování kompatibility celou naši armádu. Dalších několik desítek tisíc pušek bude také zapotřebí umístit do skladů pro případnou nutnost vyzbrojení záloh. Je proto opravdu zapotřebí vybrat tu nejlepší.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.