Nehodovost se nesníží jen policejní represí

Antonín Peltrám

Česká republika si stále udržuje čelné místo nejen v korupci, ale i v počtu nehod na silnicích, zejména nehod smrtelných. Jedním z kulminačních období silničních nehod jsou Velikonoce. Policie zajistila nebývale rozšířený rozsah kontrol, to ale samo nestačilo.

Na chudé lidi musí být přísnost. Současné dobrovolné soukromé připojištění se tedy musí stát povinným, aby byly vyšší příjmy. A jen soukromý majitel pojistných fondů bude při rizikových investicích, které jsou základním zdrojem zvyšování majetku fondů, odvážnější. Umožní to větší výnos z povinně vytvářeného kapitálu, budou tedy vyšší odměny akcionářů a vedení, v němž budou nepochybně když ne zasloužilí politici, tak jejich rodinní příslušníci. V případě vrcholného studu to mohou být nastrčené osoby.

A když se riziko změní v jistotu krachu, je tu zásah státu a ten odnesou daňoví poplatníci. Přinejmenším v rozsahu, v jakém se stanoví minimální podíl garancí státu; je tedy nutno na úrovni EU minimalizovat hranice supervize, kterou nám „Brusel“ vnutil. A jak je smutnou tradicí, Česká republika si stále udržuje čelné místo nejen v korupci, ale i v počtu nehod na silnicích, zejména nehod smrtelných. Jedním z kulminačních období silničních nehod jsou Velikonoce. Policie zajistila nebývale rozšířený rozsah kontrol, to ale samo nestačilo.

Po desetiletí prováděných šetření k dopravě a nehodovosti se v EU a některých státech EU blízkých opakují u respondentů dvě skupiny příčin nehod; nekázeň řidičů a stav pozemních komunikací. Ten byl mizerný za celou dobu centrální příkazové ekonomiky. Východní ekonomická doktrína, opírající se o plánování ne podle předpokládaných potřeb, ale podle disponibilních zdrojů, potřebné zdroje na silnice neuvolnila. Také tehdejší vojenská doktrína se opírala, již s ohledem na rozlohu území, o železnice a pomohly teze o ideové škodlivosti automobilizace (auta byla na příděl), výstavba komunikací byla tedy potlačována. To se po sametové revoluci změnilo ve volný růst silniční dopravy, ale přiškrcený, až potlačovaný rozvoj silnic a dálnic. Mnohdy se drancování infrastruktury opíralo o environmentální škodlivost. Ale postupným přechodem od fosilních paliv k elektrickým pohonům, protože jiné podstatné zdroje již nebudou. Environmentální i nákladová efektivnost všech dopravních prostředků bude záležet na využití jejich kapacity. Elektrizací odpadne i hluk.

Kromě aut rostly zejména daňové výnosy ze silniční dopravy na ucpávku děr v rozpočtu. Zrůdnost politiky kulminuje odříkáním projektů operačních programů financovaných v převážné míře z EU, protože není na spolufinancování z vlastních zdrojů. Skutečně si někdo myslí, že se bude snižovat nehodovost jen policejní represí? Nebo konečně místo dalšího ždímání uživatelů silnic vrátí stát vyšší podíl daní z dopravy, potřebný k údržbě silnic a dálnic?

    Diskuse
    PH
    April 28, 2011 v 10.41
    rozvoj silnic a dálnic - jiná alternativa není ?
    Vážený pane Peltráme,
    souhlasím s Vámi v tom, že silnice jsou místy v značně zanedbaném stavu. Ale proč tomu tak je ?
    Na situaci se negativně podepsaly víceméně všechny vlády za uplynulých 20 let. Včetně té Vaší a dokonce i včetně té s účastí Strany zelených. Protože nijak neřešily celkovou dopravní koncepci státu a podporu ekologickým druhům dopravy. Mnohem více než silniční síť byly zanedbávané železnice. To všechno spolu se vstupem do EU, rozpadem veřejné dopravy, centralizací úřadů, škol, zdravotnických zařízení a naopak decentralizací bydlení způsobilo obrovskou expanzi automobilové dopravy se všemi negativními důsledky. Rozbité silnice jsou pouze jedním z nich. Automobilová doprava je neuvěřitelně náročná na prostor (šířkou dopravních cest i potřebou míst k parkování). Energetická náročnost je ve srovnání s železnicí také někde úplně jinde. Životní prostředí kromě exhalací z provozu značně zatěžuje už jen samotná výroba automobilů. A elektrické pohony jsou hudbou velmi vzdálené budoucnosti, která navíc výše uvedená negativa stejně neřeší.
    Chci jen říci, že v případě politické vůle jsme mohli mít už dávno vybudovaný satelitní mýtní systém, zpoplatňující podle švýcarského vzoru (nákladní) automobily při provozu na všech silnicích. Z výnosů pak uvést do odpovídajícího stavu železniční síť, aby byla skutečnou alternativou pro osobní i nákladní dopravu. Prostě spravedlivě nastavit podmínky - dnes podstatnou část externích nákladů automobilové dopravy hradí stát z našich daní a proto se jen zdánlivě jeví jako výhodnější. Autodopravci z této skutečnosti pak samozřejmě těží.
    Nemuseli jsme se stát tranzitní zemí a skladištěm střední Evropy, s permanentně rozbitými a přeplněnými silnicemi a vysokým počtem dopravních nehod. Možná by se pak dokonce přišlo i na to, že některé z těch "nezbytných" dálnic by se stavět vůbec nemusely a že není opravdu nutné vybetonovat křížem krážem naši zemi, která zase není až tak velká.
    April 28, 2011 v 22.58
    Je zřejmě špatně,
    že se povinným připojištěním obohatí soukromé pojišťovny a to bez rizika. Je to v malém něco jako druhý pilíř penzijního připojištění? O jak velký kapitál se jedná? Jedná se patrně o typický proces, jak z veřejného sektoru přelít kapitál do privátního. Politici si mnou ruce a občan pláče (platí).
    Dále souhlasím s další myšlenkou obsaženou v článku pana Peltrama: nehodovosti na silnicích se nezbavíme jen postihováním řidičů, neboť lví podíl na ní má špatný stav vozovek. Ale zatímco pan Peltram chce lepší silnice a elektrická vozidla, situaci vidí lépe, jak se domnívám, pan Hendrich. Totiž vozidla na elektrický pohon nejsou všelék (jsou sice tichá, ale potřebují el. proud a baterie-chemie, což nepřímo zatěžuje životní prostředí). Dále je zřejmé, že peníze vybrané od řidičů ať už v podobě pojistného, mýtného či jiných daní by měly hradit podstatnou část staveb a údržby dopravních cest. Ano, měli jsme už dávno mít systém vybírání mýtného (brány Kapsch jsou špatně a bývalý lidovecký ministr dopravy, který je za to zodpovědný- tuším jeho jméno je Šimoník? - měl být za to pohnán k zodpovědnosti). Bárta na počátku ministrování sliboval dlouhodobou dopravní koncepci. Teď když ho vyhodili, zas to vyšumí do prázdna?
    Pane Hendrichu, zvlášť souzním, cituji
    "dnes podstatnou část externích nákladů automobilové dopravy hradí stát z našich daní a proto se jen zdánlivě jeví jako výhodnější. Autodopravci z této skutečnosti pak samozřejmě těží." - A máslo se vozí dvakrát kolem republiky než si je koupíme v našem "oblíbeném" supermarketu, kam si pro něj zase ještě dojedeme autem.

    SH
    April 29, 2011 v 15.23
    Automobilismus.
    Tento jev je první, leč při tom nejvýznamnější amerikanizací Evropy. Na novém kontinentě měl automobilismus, v tak málo hustém osídlení svůj smysl. V Evropě nikoliv. Automobilismus je rovněž základním vítězstvím sobeckého individualismu nad efektivnějším kolektivismem.
    Ještě dneska zdůvodňovat nekvalitní silnice minulým režimem, je nějak ubohé.
    Jestliže se má podle neoliberální doktríny každý o sebe postarat sám, tak ať si automobilisté opravdu všechno, včetně dálnic a údržby silnic platí sami. To by se ušetřilo z rozpočtu daleko víc, než kupříkladu zdaněním stavebního spoření.