Ve čtvrtek večer začalo svaté velikonoční triduum, vrcholící v neděli slavností zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Dnes je Velký pátek, připomínka Kristova ukřižování.

Mnoho států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. I v České republice byl několikrát tento den navržen mezi státní svátky. Naposledy před dvěma lety prošel návrh dokonce Senátem, poté co duchovní Tomáš Halík se senátory Soňou Paukrtovou a Jaromírem Štětinou sepsali internetovou petici s názvem „Vraťme Velký pátek mezi svátky". Za měsíc ji podepsalo 33 tisíc lidí. Sněmovna, která ho měla schválit, vloni nastoupila v novém složení a ta předešlá už Velký pátek nestihla projednat.

Velký pátek byl v tehdejším Československu ustaven jako státní svátek v roce 1946, zákon 93/1951 už jej ale mezi svátky nezařadil. Odpůrci návrhu Velkého pátku jako svátečního dne argumentují ekonomickými ztrátami. Eventuální ušlý zisk hospodářství vyčíslili na 20 miliónů až jednu miliardu korun.

„Argument, že Velký pátek jako státní svátek a den pracovního volna je příliš drahý, je irelevantní,“ domnívá se velký propagátor státního svátku senátor Jaromír Štětina. „Koruna má pořád větší cenu, než chvíle spočinutí, zamyšlení a splynutí. Jde o deklaraci toho, k jakému dědictví se v Evropě hlásíme. Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, který patří k základům české kultury,“ řekl Štětina Českému rozhlasu.

Za pravdu mu dává analytička Next finance Markéta Šichtařová, která řekla serveru iDnes,cz: „Kdyby byl jeden den volna navíc, nic by se nestalo, protože ono už se to do ekonomiky stejně propsalo. Lidé si berou volno, končí v práci dřív nebo práci jen předstírají. Takže toho moc neudělají a musí to dohnat jindy. V provozech u výrobních linek to roli nehraje, tam se bude pracovat neustále."

Svátek podporuje také předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. A to z několika důvodů. „Jsem věřící katolík, takže bych uvítal, kdyby tento den byl státním svátkem. Zároveň by to vyřešilo řadě rodin problém s tím, kdo se postará o děti, které zůstávají ze školy doma,“sdělil v Českém rozhlase Sobotka.

Velký pátek jako sváteční den si přejí také lidovci. Jejich předseda Pavel Bělobrádek k tomu na serveru iDnes.cz uvádí: „Když si vezmete poslední sčítání lidu, tak se v něm 30 procent obyvatel přihlásilo k nějaké církvi nebo existující náboženské společnosti, deset procent se prohlásilo za ateisty. A ten zbytek je co? Myslím si, že věřících je daleko více než těch, kteří se deklaratorně hlásí k církvím nebo náboženským společnostem."

O Velkém pátku neslaví katolická církev eucharistii a nezvoní zvony. Celým dnem provází věřící antifona: „Kristus se pro nás stal poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.“