Galerie Langhans vznikla v roce roku 2003 na místě, kde stával fotografický ateliér J. F. Langhanse (1880—1948). Během osmi let fungování připravila osm autorských výstav české fotografie a převzala řadu výstav zahraničních, na kterých byli tuzemskému divákovi představeni umělci jako Martha Rosler nebo Hans-Peter Feldman. Právě probíhající výstava současné světové fotografie tak navazuje na dosavadní program galerie.

Rámcem Kellerova výběru pro výstavu se svůdným názvem Foto Virus/C Action je již zmíněný časopis C International. Ten od roku 2005 dvakrát ročně publikuje portréty současných fotografů. Protože se každé číslo skládá z 300 stran, nabízí jeho obsah široký výběr pro uspořádání výstavy. Její název, stejně jako heslo „Books and Looks“ odkazuje ke dvěma rovinám přehlídky a snímky na zdech galerie tak slouží nejen pro přímý pohled, ale také jako lákadlo pro listování všudypřítomnými knihami.

Vystavené fotografie na první pohled zaujmou různorodostí formátů a technik, které mají společně definovat čím vším médium fotografie je. Walter Keller v sobě nezapře léta učitelské praxe, když zdůrazňuje, že chce především naučit publikum fotografii číst, vnímat a chápat. Říká, že médium již není tak formálně jednotné jako před dvaceti lety, a proto je nutné naučit se ho vnímat v širší perspektivě. Vybrané práce jsou fotografie instantní i analogové, jsou digitálně upravené nebo jsou pouze na počítači vytvářenými světy, které nemají se skutečností nic společného.

Bohatství technik zastoupených na výstavě stojí v protikladu k jednotě tematické. Až na výjimku digitálně komponovaného města (Giacomo Costa) a snímků zachycujících krajinné situace inspirované čínskou malbou (Sun Hongbin) se fotografie věnují zobrazování lidského těla. Přístupem pak autoři balancují na hraně dokumentární fotografie a aranžovaných zátiší složených z lidských těl či jejich fragmentů. Komponované situace často dokresluje práce se symboly, jak je tomu v portrétech Victora Albrowa nebo u Eustaquia Nevese, dokumentujícího rituální život lidí, když portrétům obyvatel jedné vesnice přiřazuje charakteristické předměty, a vytváří tak jakési diptychy.

Silný vliv dokumentární fotografie nalezneme v pracích Anii nebo Alexandera Gronského. Až kýčovité kompozice pak vytváří Julia Fullerton-Batten, která zachycuje na monumentální formát holčičky v miniaturizovaných městech. Další polohou ze spektra představených směřování jsou politicky angažované záběry do života pařížských squatterů (Flore-Aël Surun) a dekadentní fotografie připomínající archivní snímky cirkusového vaireté (Veru Iché).

Žádná výstava jistě nemůže představit současnou fotografii v její komplexnosti, přesto překvapuje, že Foto Virus zcela ignoruje abstraktní přístupy k fotografii, nebo tendence médium konceptualizující. Jakoby výstava odmítala překročit práh do světa volného umění, tedy do prostoru, kde již samotná fotografická technika nehraje tak důležitou roli. Zajímavá se pak jeví konfrontace se stále probíhající výstavou Mutující médium v galerii Rudolfinum, kde naopak konceptuální přístupy zaujímají zásadní prostor.

Důvodem pro zúžený pohled na mapované téma jsou hranice vymezené časopisem C International. Pokud si ale kurátor Walter Keller klade za cíl představit současné trendy ve fotografii a chce, aby přehlídka byla nástrojem pro pochopení bohatství zkoumaného média, nemůže téma nahlížet pouze z perspektivy námětů a přístupů odvozených od figurativní a krajinné fotografie.

Foto Virus/C Action. Langhans Galerie Praha, výstava potrvá do 15. května.